|
|
Možnosti objektivního vyšetření děti s inkontinencí stolice - rešerše s kazuistikou
Damková, Adéla ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Havlíčková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce na téma možnosti objektivního vyšetření dětí s inkontinencí stolice je zpracována formou rešerše s kazuistikami. Úvodní teoretická část je věnována základním anatomickým poznatkům pánevního dna, fyziologii procesu defekace, mikce a samotnému mechanismu inkontinence stolice, a s ní často spojené inkontinenci moči. Dále jsou pak zmíněny příčiny fekální inkontinence s ohledem na dětskou populaci. Ve speciální části jsou zahrnuty metody hodnocení a vyšetření inkontinence stolice používané u dětských pacientů a v neposlední řadě je zde uvedena problematika biofeedbacku, jakožto terapie zacílené na posílení svalů pánevního dna. Praktická část práce obsahuje dvě kazuistiky pacientek, jejichž součástí je úvodní kineziologické vyšetření, popis terapie a fotodokumentace.
|
|
|
Podíl sester a rodinných příslušníků při vyprazdňování imobilních pacientů
PŘIBYLOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na problémy s vyprazdňováním imobilních pacientů. Přestože to je oblast velmi citlivá a intimní a lidé o ní neradi mluví, je nezbytné se touto problematikou zabývat. Při vyprazdňování imobilního pacienta je důležité dbát na zachování jeho intimity a ideálně předcházet případným problémům. Nejlepším způsobem prevence komplikací s vyprazdňováním jsou vhodné stravovací návyky, pitný režim, pohyb přiměřený možnostem a věku, odstranění stresu a nácvik defekačního reflexu. Méně vhodná je následná léčba již vzniklých komplikací laxativy. Předmětem výzkumného šetření bylo zmapovat podíl sester při péči o vyprazdňování u imobilních pacientů, identifikovat překážky při vyprazdňování imobilního pacienta z pohledu sester, zmapovat podíl rodiny při vyprazdňování imobilních pacientů a zjistit prostředky, které je rodina schopna investovat do péče o vyprazdňování imobilního pacienta. Výsledky našeho výzkumného šetření plně vycházejí z rozhovorů se šesti sestrami pracujícími na oddělení dlouhodobě nemocných, se šesti rodinnými příslušníky pacientů, kteří v období výzkumného šetření byli hospitalizováni v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, a současně bylo pozorováno šest pacientů tohoto oddělení. Souhlas s prováděným šetřením byl písemně poskytnut hlavní sestrou, staniční sestra byla o probíhajícím výzkumu informována ústně. Na základě analýzy pozorování a odpovědí respondentů byl vytvořen informační leták, který by měl pacienty vybízet k dodržování správných stravovacích návyků, díky kterým lze předcházet problémům s vyprazdňováním. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, kde bylo šetření realizováno, jako možnost zlepšení péče o imobilní pacienty.
|
|
|
Zácpa jako ošetřovatelský problém
PETRŮ, Štěpánka
Zácpa jako ošetřovatelský problém. V dnešní populaci se stále více setkáváme s lidmi, kteří trpí zácpou. Prodlužující se věkový průměr a styl současného života jsou jednou z nejčastějších příčin jejího vzniku. S problémem obstipace se sestry setkávají ve své ošetřovatelské praxi ve všech typech zdravotnických zařízení. Vhodně zvolenou ošetřovatelskou péčí může sestra pomoci problém s defekací pacienta vyřešit. První část práce je teoretická. Definuje onemocnění, jeho příčiny a vhodný ošetřovatelský postup, který je chronologicky řazen podle ošetřovatelského procesu. Další část práce se zabývá výzkumem, který byl uskutečněn v nemocnici Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Počátky na odděleních, kde se předpokládá u pacientů vyšší výskyt obstipace. Šetření bylo anonymní, provádělo se metodou kvantitativního dotazování technikou dotazníků u 128 sester. Z důvodu zachování objektivity byly obdobné otázky metodou standardizovaného rozhovoru podány i 11 pacientům hospitalizovaným na oddělení, kde výzkum proběhl. V práci byly stanoveny tři cíle: Zjištění, zda sestry odebírají anamnézu se zaměřením na výskyt zácpy, zmapování ošetřovatelské péče u pacientů s obstipací na lůžkových odděleních a zjištění aktuální možnosti řešení obstipace jako ošetřovatelského problému. Z cílů vychází tři hypotézy: Sestry se zajímají při odebírání ošetřovatelské anamnézy o frekvenci pacientovy vylučované stolice v domácím prostředí, sestry nedostatečně hydratují pacienty a sestry zajišťují intimitu prostředí k defekaci stolice dle pacientových potřeb. Sestrami byly potvrzeny první a třetí předpokládané hypotézy a vyvrácena druhá hypotéza. Názor pacientů se ne vždy shodoval s tvrzením sester. Z výsledků obou výzkumů vyplynul závěr, že sestry mají teoretické znalosti v problematice ošetřování nemocného se zácpou, ale ne vždy je uvádí do své profesionální praxe. Práce mapuje aktuální stav ošetřovatelské péče o pacienty se zácpou a vede k efektivnějšímu využití ošetřovatelských metod v praxi.
|
|
|
Příjem potravy a metabolická aktivita .i.Galumna elimata./i. (C.L. Koch, 1841) (Acari: Oribatida) při různých teplotách
Šustr, Vladimír ; Hubert, J. ; Pekár, S.
Schopnost fyziologické kompenzace respirační a potravní aktivity na teplotu byla testována u pancířníka .i.Galumna elimata./i., aby byl ověřen význam signifikantního vzrůstu amylolytické aktivity v celotělních homogenátech roztočů exponovaných chladové aklimaci. Roztoči byli chováni na řase (.i.Protococcus viridis./i.) při rozdílných konstantních teplotách (5-30°C) po dobu 21 dní. Teplotní závislost respirační aktivity, prezence roztočů na potravě a defekace byla porovnávána před aklimací (rychlá reakce na změnu teploty) a po aklimaci ke konstantní teplotě (vliv aklimace). Závislost spotřeby kyslíku na teplotě byla podobná u kontrolních a aklimovaných jedinců. Před aklimací prezence roztočů na potravě rostla exponenciálně s teplotou. Byla však vyšší při 15°C u jedinců aklimovaných ke konstantní teplotě. Defekace rostla exponenciálně s teplotou, vztah byl podobný před a po aklimaci. Teplotní kompenzace nebyla zjištěna ani u metabolické aktivity ani u potravní aktivity.
|
host ::
RSS.