|
|
Vnitřní prostředí mateřských škol z hlediska požadavků stavební fyziky
Jechová, Marie ; Krupica, Roman (oponent) ; Bantová, Sylva (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „Vnitřní prostředí mateřských škol z hlediska požadavků stavební fyziky“ se věnuje problematice zajištění tepelného komfortu vnitřního prostředí a současně dostatečného osvětlení a proslunění denních místností mateřských škol. Práce je členěna do částí, které na sebe navazují a vzájemně se doplňují. V první části práce je rozebrán řešený problém, stanoveny legislativní požadavky, metody zpracování a cíle práce, které budou v závěru zhodnoceny. Součástí první části práce je definice objektu mateřské školy dle platné legislativy. Dále bude vysvětlena problematika osvětlení a proslunění, z pohledu platných zákonů, vyhlášek a norem. Budou uvedeny všechny potřebné veličiny, grafy, vzorce, výpočty a definice. Stejným způsobem bude v následujících kapitolách vysvětlena problematika tepelného komfortu vnitřního prostředí. V poslední části teorie bude udělen prostor pro představení simulačních a výpočetních softwarů, které budou použity k modelování jednotlivých variant, k porovnání současného a navrhovaného stavu a k vytvoření závěrů práce. Následovat bude praktická část, kde se práce zaměří na návrh okenních otvorů, způsobu zastínění a režimu větrání tak, aby jednotlivé místnosti splňovaly požadavky na denní osvětlení a proslunění a zároveň vyhovovala maximální teplota vnitřního vzduchu prostředí normovým požadavkům. Ve reálném objektu bylo v letních měsících provedeno experimentální měření potřebných vstupních údajů pro posouzení tepelné stability vnitřního prostředí. Ve finální části práce budou vysloveny závěry týkající se poměru podlahové plochy průsvitných částí obalových konstrukcí vůči podlahové ploše denní místnosti, a to tak aby byly splněny legislativní požadavky z hlediska zajištění tepelného i světelného komfortu vnitřního prostředí. Součástí závěru je souhrn případných opatření vedoucí k zajištění požadovaných parametrů a nástin budoucího řešení sledované problematiky.
|
|
|
Optimalizace světelných podmínek v budovách
Vajkay, František ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Stavební fyzika je jedna z oblastí stavebnictví, která si klade za hlavní cíl zajistit co nejlepší pohodu uživatelů pobývajících ve vnitřních prostorech objektů. Konkrétně tato část fyziky zahrnuje vědní obory jako je stavební akustika, tepelná technika ale také denní a umělé osvětlení. Právě na poslední zmiňovanou skupinu je pak zaměřena pozornost v předkládané disertační práci. Obecně světlo představuje paprsek nebo elektromagnetické kmitání, které je pro lidský organismus v mnohých směrech přínosné. Základní význam má samozřejmě z hlediska vidění, ovlivňuje však také kůži a její funkci, vliv má dále na kosti a obecně na biorytmy organismu. Z výše uvedených důvodů je nezbytná možnost provedení přesného výpočtu hodnot osvětlenosti a jasů v interiéru budov. Předložená práce se zabývá právě výše uvedenou problematikou, konkrétně pak hodnocením různých metod výpočtu potřebných parametrů. Jednotlivé metody jsou dále v rámci práce porovnány s referenčními hodnotami uvedenými v mezinárodní normě CIE 171/2006. Další srovnání je pak provedeno mezi hodnotami vypočítanými a změřenými v laboratorních podmínkách v referenčních laboratořích umístěných v podkroví budovy D Ústavu pozemního stavitelství, Fakulty stavební, VUT v Brně. Konkrétně byly v rámci disertační práce ověřeny následující metodiky: počítačové programy RADIANCE, WDLS v3.1 a WDLS v4.1, dále numerická varianta Daniljukovi úhlové sítě. Dále byly vytvořeny programy jako “RADIANCE Script”, “RADIANCE Data Evaluation Script” nebo “MuuLUX“. Poslední výše jmenovaný byl sestaven jako nástroj pro řízení měřící aparatury luxmetru KONICA-MINOLTA T10 počítačem. Řešení dále vyžadovalo doplnění o měřící jednotky pro určení odrazivostí základních povrchů využívaných ve stavebnictví. Závěry disertační práce jsou pak úzce zaměřeny na konkrétní porovnání jednotlivých metod a obecně na jejich vhodnost pro stanovení hodnot činitele denní osvětlenosti na pracovní rovině umístěné v prostoru místnosti.
|
|
| |
|
|
Vybrané aspekty světla v sakrální architektuře
Šťasta, Jiří ; Kopeček,, Pavel (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Rozdílné přístupy se světlem jsou odrazem dané doby a jejích kulturně sociálních aspektů. Stavební materiály se vyvíjejí, zlepšují se jejich vlastnosti, ale světlo je věčným účastníkem architektury, podmínka sine qua non. Světlo je základním prvkem, se kterým se nevyhnutelně každý stavitel, architekt nebo umělec musí potýkat a jej využít. Díky tomu, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, můžeme práci se světlem pozorovat a analyzovat její užití v průběhu dějin sakrální architektury. Práce architekta se nachází na průsečíku teoretických a technických oborů. Je zapotřebí, aby tvůrce, architekt, umělec znal jak teoretické aspekty práce se světlem, tak také reálné číselné hodnoty množství připouštěného světla. Je užitečné znát důvody, proč a jak v minulosti se světlem autoři sakrálních staveb pracovali. Podobně důležité je také vědět, kolik světla bylo v dějinách do liturgického prostoru „připouštěno.“ Kolik světla do interiéru kostela okenními otvory a vitrážemi připouštěli dříve a nakolik tak činíme dnes? Je možné pozorovat tendence ve vývoji práce s přirozeným světlem? Tyto otázky jsou zvláště zajímavé nejen z pohledu teorie architektury a památkové péče, ale jsou také podstatné pro architektonickou praxi, tj. např. při utváření nových liturgických prostor nebo při návrhu umělého osvětlení v historickém kontextu. Práce se v první části zabývá teoretickými aspekty světla z pohledu teologie, liturgiky, psychologie a ergonomie. V druhé části práce je provedeno měření intenzity denní osvětlenosti a je popsána zvolená metodika. Závěrem jsou shrnuty výsledky práce naměřených hodnot, jak v jednotlivých stavbách, které zastupují rozdílné historické období, tak také jsou výsledky porovnány s ohledem na celkový souhrn staveb, včetně kategorizace dle skupin intenzity osvětlení. Záměrem práce bylo zhodnotit konkrétní světelné podmínky jednotnou metodikou a výsledky zasadit do širšího vědeckého kontextu, který se bezprostředně dotýká architektonické praxe při vytváření liturgických prostor.
|
|
|
Optimalizace světelných podmínek v budovách
Vajkay, František ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Stavební fyzika je jedna z oblastí stavebnictví, která si klade za hlavní cíl zajistit co nejlepší pohodu uživatelů pobývajících ve vnitřních prostorech objektů. Konkrétně tato část fyziky zahrnuje vědní obory jako je stavební akustika, tepelná technika ale také denní a umělé osvětlení. Právě na poslední zmiňovanou skupinu je pak zaměřena pozornost v předkládané disertační práci. Obecně světlo představuje paprsek nebo elektromagnetické kmitání, které je pro lidský organismus v mnohých směrech přínosné. Základní význam má samozřejmě z hlediska vidění, ovlivňuje však také kůži a její funkci, vliv má dále na kosti a obecně na biorytmy organismu. Z výše uvedených důvodů je nezbytná možnost provedení přesného výpočtu hodnot osvětlenosti a jasů v interiéru budov. Předložená práce se zabývá právě výše uvedenou problematikou, konkrétně pak hodnocením různých metod výpočtu potřebných parametrů. Jednotlivé metody jsou dále v rámci práce porovnány s referenčními hodnotami uvedenými v mezinárodní normě CIE 171/2006. Další srovnání je pak provedeno mezi hodnotami vypočítanými a změřenými v laboratorních podmínkách v referenčních laboratořích umístěných v podkroví budovy D Ústavu pozemního stavitelství, Fakulty stavební, VUT v Brně. Konkrétně byly v rámci disertační práce ověřeny následující metodiky: počítačové programy RADIANCE, WDLS v3.1 a WDLS v4.1, dále numerická varianta Daniljukovi úhlové sítě. Dále byly vytvořeny programy jako “RADIANCE Script”, “RADIANCE Data Evaluation Script” nebo “MuuLUX“. Poslední výše jmenovaný byl sestaven jako nástroj pro řízení měřící aparatury luxmetru KONICA-MINOLTA T10 počítačem. Řešení dále vyžadovalo doplnění o měřící jednotky pro určení odrazivostí základních povrchů využívaných ve stavebnictví. Závěry disertační práce jsou pak úzce zaměřeny na konkrétní porovnání jednotlivých metod a obecně na jejich vhodnost pro stanovení hodnot činitele denní osvětlenosti na pracovní rovině umístěné v prostoru místnosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.