|
|
Adaptace hlístic na přežití nepříznivých podmínek
Čermáková, Petra ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Adaptace hlístic zahrnují soubor mechanismů, díky nimž hlístice čelí nepříznivým podmínkám. Ty mohou přicházet buď z vnějšího, nebo vnitřního prostředí. Jaké budou převládat, závisí na tom, zda je hlístice parazitická, volně žijící, či se jedná o volně žijící stadium hlístice parazitické. Hlístice žijící ve volné přírodě se musí vyrovnávat hlavně se změnami okolního biotopu. Parazita zase velmi ovlivňuje vnitřní prostředí svého hostitele. Avšak i v tomto případě je důležitá úloha vnějšího okolí, neboť vždy platí vzájemný vztah parazita, hostitele a prostředí. Situace ohrožení řeší hlístice zpravidla dvěma způsoby. Buď se nepříznivým podmínkám přizpůsobí natolik, že v nich dokáží růst a reprodukovat se, nebo volí takový adaptační mechanismus, který jim dané ohrožení pomůže alespoň dočasně překonat. Nejen jednotlivé druhy, ale i jednotlivá stadia určitých druhů hlístic používají takové adaptační mechanismy v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Jednotný a univerzálně platný adaptační mechanismus u hlístic neexistuje. Adaptační mechanismy, které hlístice používají, vyvolávají změny v jejich fyziologii potažmo metabolismu, morfologii, vývoji a růstu, ale i v jejich chování. Cílem této práce byl na základě práce s informačními databázemi bližší popis těch nejdůležitějších adaptačních mechanismů, čemuž předchází obecný popis biologie hlístic pro lepší pochopení problematiky. Na základě toho lze vysvětlit, proč jsou hlístice evolučně natolik úspěšným kmenem s tak širokým polem působnosti. Mohou být také velice nepříjemnými škůdci mající negativní dopad na hospodářskou i sociální sféru. A právě snaha o bližší poznání hlístic a jejich adaptačních mechanismů a zkoumání jejich překvapivě odolných forem může být klíčem k jejich řízené regulaci.
|
host ::
RSS.