Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah rodiny a školy na 1. stupni základní školy
KOMÁRKOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce popisuje vztah rodiny a školy na 1. stupni základní školy v malém městě. Teoretická část se zabývá vysvětlením následujících pojmů: rodina, její typy a funkce, vývoj dítěte mladšího školního věku, škola a její funkce, vzdělávání na 1. stupni základní školy, vztah rodiny a školy, pravomoce a odpovědnost rodiny a školy, role rodičů ve vztahu ke škole, spolupráce školy a rodiny, její formy, komunikace mezi rodinou a školou. Praktická část je zaměřena na samostatné výzkumné šetření, které zachycuje spolupráci mezi rodinou a školou a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který je uskutečněn s učiteli 1. stupně vybrané základní školy a s rodiči žáků 1. stupně této školy. Cílem kvalitativního výzkumu je objasnit, jaké jsou společné znaky této spolupráce, její způsoby, přínosy, jakou roli hrají rodiče ve vztahu ke škole a škola k rodině, jaké jsou zkušenosti rodiny a školy ze vzájemné spolupráce a do jaké míry ovlivňují rodiče výchovně-vzdělávací proces a chod školy.
Specifická práce s projevy ADHD u dětí na 1.stupni ZŠ
MUSILOVÁ, Veronika
Diplomová práce je zaměřena na specifickou práci učitele na 1.stupni ZŠ v souvislosti s projevy chování, které jsou typické pro děti s ADHD. Teoretická část přibližuje 1. stupeň ZŠ, dítě mladšího školního věku z pohledu vývojové psychologie, dále se věnuje vymezení pojmu ADHD, výskytu ADHD, příčinám vzniku a projevům ADHD. Praktická část dipolomové práce analyzuje rozhovory s pedagogy, kteří se setkali s dítětem s ADHD během své pedagogické praxe. Dochází zde ke zjišťování způsobu práce pedagoga s projevy této poruchy ve školním prostředí 1. stupně ZŠ.
Utváření zájmů dětí mladšího školního věku v kontextu výchovného vlivu rodiny a volnočasových institucí
HRBÁČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku utváření zájmů dětí mladšího školního věku v kontextu výchovného vlivu rodiny a volnočasových institucí. Jejím cílem je ukázat, jak velký vliv mají rodiče a pedagogičtí pracovníci na to, jaké kroužky si děti vybírají. Teoretická část je věnována vysvětlení základních pojmů, které se vztahují k tématu: volný čas, pedagogika volného času, výchova mimo vyučování, zájmové činnosti, dítě mladšího školního věku, rodina a její výchovné vlivy a organizace zabývající se volným časem. Vlastní výzkum je zaměřen na kvantitativní dotazníkové šetření, které je posléze doplněno metodou pozorování dětí mladšího školního věku při práci v kroužku a rozhovorem s vedoucími těchto kroužků.
Zdravotně edukační benefity cvičení jógy ve vyučování na 1. stupni základní školy
MALINOVÁ, Kamila
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala vlivem pravidelného cvičení jógy na zlepšení koncentrace a pohybových schopností žáků druhé a čtvrté třídy základní školy pomocí 12týdenního intervenčního programu. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má pravidelné cvičení jógy na prvním stupni základních škol pozitivní vliv na rozvoj a kvalitu pozornosti a pohybových schopností dětí na prvním stupni základních škol. Dále si tato práce kladla za cíl poskytnout pedagogům na prvním stupni základních škol ucelenou sestavu jógových cviků vhodnou pro daný věk, kterou budou pravidelně aplikovat v průběhu vyučování. Výzkumného šetření se zúčastnilo 34 žáků základní školy. U obou skupin byl aplikován intervenční jógový program v období listopad 2011 až únor 2012. Obě skupiny prošly testováním pohybových schopností a technikou nedokončených vět před započetím a po ukončení intervenčního programu, skupina S2 (žáci čtvrté třídy) byla dále testována testem pozornosti d2. Jako intervenční program byla vybrána připravovaná kniha autora Pavla Klimeše nazvaná Svítání. K ověření hypotéz byla použita metoda matematické statistiky T- test. Zjištěná data prokázala pozitivní vliv intervenčního programu na zlepšení koncentrace, žebříčku hodnot i pohybových schopností u obou testovaných skupin. Z toho důvodu se můžeme domnívat, že pravidelným cvičením jógy zařazeného do vyučování dojde u žáků k zlepšení pozornosti a pohybových schopností a z toho důvodu doporučuji pravidelné využívání Svítání na prvním stupni základních škol.
Intervenční výchovný program pro optimalizaci cirkadiánních rytmů u dětí 1. a 2. tříd ZŠ
WEISFEITOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy ve vztahu k výchově ke zdraví s akcentem na děti mladšího školního věku a jejich rodiče. Teoretická část práce shrnuje poznatky o cirkadiánních rytmech a jejich významu v životě člověka. Další její část je zaměřena na spánek a spánkovou hygienu a samostatná kapitola je věnována charakteristice a rizikovým faktorům cirkadiánní rytmicity dětí mladšího školního věku. Výzkumná část hodnotí získané výsledky z dotazníkového šetření univerzity Kochi v Japonsku u náhodně vybraných dětí a rodičů českobudějovického regionu. Výzkumná část se dále zabývá získanými výsledky a daty z intervenčního programu zaměřeného na optimalizaci cirkadiánních rytmů, který byl sestaven a následně ověřen v praxi školní družiny. Ve výzkumné části jsou prezentovány všechny výsledky, ke kterým bylo možno v rámci intervenčního programu dojít a ve kterých bylo prokázáno narušování hygieny cirkadiánních rytmů, sníženou kvalitou spánku, nevyváženou a nepravidelnou výživou, nedostatkem pohybu a zvýšenou intenzitou hraní displejových her. Získané výsledky byly zpracovány jako metodický materiál pro harmonizaci cirkadiánních rytmů.
Výchova k umění se zaměřením na období středověku u dětí mladšího školního věku
STRNADOVÁ, Ladislava
Práce se zabývá výchovou k umění a historií konkrétně obdobím středověku. Zaměřuje se na děti mladšího školního věku. První část práce objasňuje klíčové pojmy jako výchova k umění a další. Dále pojednává o historickém období středověku jako takovém. Stručně charakterizuje volný čas a mladší školní věk. Zamýšlí se nad opodstatněností historie ve výchově. Pomocí výzkumu mapuje současnou situaci-úroveň znalostí historie u dětí mladšího školního věku. Druhá část práce má praktický charakter. Popisuje realizaci projektu-výtvarné hry. Tento projekt nabízí nástin jednoho z mnoha způsobů, jak děti příjemnou formou obohatit o znalosti z historie a vést je k umění.
Vnímání sociálních norem a sociální patologie romskými dětmi mladšího školního věku
ČECHOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce má poukázat na vybrané sociálně patologické jevy a jejich vnímání romskými a neromskými dětmi mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se nejdříve zaměřila na vymezení normy a hodnotového systému Romů. Dále pak na pojem sociální patologie a vymezuji zde vybrané sociální patologie, tedy pojmy agresivita, alkoholismus, kouření, patologické hráčství, krádež a drogy a vztah romské minority k těmto sociálně patologickým jevům. V poslední části se zabývám dítětem mladšího školního věku, jeho tělesným, psychickým a sociálním vývojem. Součástí této kapitoly je i charakteristika romského dítěte. Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, zda se vnímání vybraných sociálních patologií romskými dětmi liší od vnímání těchto sociálních patologií neromskými dětmi mladšího školního věku. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Cílovým souborem bylo deset romských dětí mladšího školního věku, doplňkový soubor tvořilo deset neromských dětí mladšího školního věku. Výzkum byl proveden na dvou základních školách v Jindřichově Hradci. Výsledkem této práce pak bylo zjištění, jaký mají romské děti mladšího školního věku vztah k vybraným sociálním patologiím oproti neromským dětem mladšího školního věku, jaký je jejich přístup k závislostem, a zda se vybrané sociálně patologické jevy vyskytují v rodinách respondentů. Výsledky mé práce poukazují na to, že je stále potřeba spolupracovat na preventivních programech na základních školách a v centrech pro mládež, zejména se zaměřit právě na romské žáky a jejich rodiny, kde se vyskytují sociálně patologické jevy. Uváděním preventivních programů do praxe, nejen za pomoci učitelů, ale i širší veřejnosti by se dětem mladšího školního věku dal usnadnit vstup do dospívání bez ohrožujících vnějších vlivů.
Zdravotně sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku
KRÁSNÁ, Jana
Sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku V současné době je rozvod považován za velmi dobré řešení jakéhokoliv nesouladu v manželství. Považuji proto za velmi potřebné se zabývat především dětmi, které z rozvedených rodin pocházejí, protože právě oni jsou rozpadem rodiny zasaženy nejvíce. Jsou to právě děti, které si většinou ze všeho nejvíce přejí, aby měly rodinu jako dříve a hlavně aby i nadále měly oba svoje milované rodiče, otce i matku a neztratily je. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na problematiku střídavé péče. Tato možnost se v soudní praxi objevila před 13 lety novelou zákona o rodině, jejím smyslem je zachovat dítěti i nadále přítomné oba rodiče a širší rodinu. Tento způsob péče by tedy měl co nejvíce vycházet z potřeb dítěte. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku, také zda je střídavá péče naplňuje potřeby dítěte lépe než výhradní péče jednoho rodiče. Mezi dotazovanými jsem také zjišťovala, co považují za pozitiva a co za negativa střídavé péče. Dotazovanými byli pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí jednotlivých měst České republiky, dále psychologové a rodiče, kteří se střídavou péčí mají zkušenosti. Pro sběr dat jsem použila metodu kvantitativní distribuce anonymních dotazníků, které byly sestaveny z otázek, jež jsem měla připraveny pro rozhovor. Tímto se tedy zasílané dotazníky velmi podobají rozhovorům. Z výsledků výzkumu, které byly vyhodnocovány kvalitativní metodou tedy vyplývá následující: Jako pozitivní dopad střídavé péče je dotazovanými považováno zachování obou rodičů. Naopak jako negativní dopad je hodnoceno časté stěhování a nestabilní prostředí pro dítě. Nejčastěji užívaný a osvědčený interval pro střídání je interval týdenní. Za pozitiva střídavé péče je považována především aktivní přítomnost obou rodičů na výchově dítěte, a také jeho lepší připravenost pro partnerský život a lepší zvládnutí rozvodu. Jako negativní je opět označována častá změna prostředí pro dítě. Dále z výsledků vyplývá, že potřeby dítěte by měly být díky střídavé péči naplněny podobně jako je tomu v rodině.
Volný čas dětí na I. st. ZŠ
DOUCHOVÁ, Klára
Tato diplomová práce se zabývá volným časem dětí mladšího školního věku. Teoretická část pojednává o vývoji dítěte, o působení okolních vlivů na žáka, co se týká zejména rodiny, vrstevníků, prostředí a médií. Dále se zabývá pojmem volný čas, možnostmi jeho využití, jeho strukturou a funkcí a zájmovými činnostmi. Třetí kapitola je věnována výchově mimo vyučování. V praktické části je na základě výzkumné sondy, která byla provedena ve dvou základních školách, zjišťováno, jak se liší trávení volného času dětí z malého města a z města většího. Rozdíly mezi dívkami a chlapci. A jakým způsobem by si děti přály strávit svůj vysněný volný čas.
Pedagogické a psychologické aspekty vztahu pedagoga volného času a dítěte mladšího školního věku
ČEČÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá vztahe pedagoga volného času a dítěte mladšího školního věku, na který nahlíží z pedagogicko-psychologického hlediska. Nejprve je ukázán vztah na pozadí filozoficko-historickém. Dále pak charakterizuji klíčové pojmy, upozorňuji na aspekty podporující rozvoj vztahu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.