|
|
Krajský úřad a jeho možnosti podílet se na zkvalitnění pěstounské péče
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na rodiče, kteří se rozhodli vzít si dítě do pěstounské péče. Tomuto procesu předchází tzv. příprava k přijetí dítěte do rodiny, což je v našich sociálních podmínkách zcela v kompetenci Krajského úřadu. Tato instituce nejdříve provádí psychologické posouzení žadatelů, kde zhodnotí jejich charakterové vlastnosti a důvody k přijetí dítěte. Na základě tohoto posouzení je žadatel přijat do kurzu přípravy nebo odmítnut. Cílem přípravy je poskytnout potencionálním rodičům dostatek informací nutných k úspěšnému zvládnutí výchovy nevlastního dítěte. Příprava má několik fází a na konci se vydává rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence žadatelů. Praktická část obsahuje dva ilustrační kasuistické rozhovory s pěstounskými rodinami, které sice hodnotí kladně činnost krajského úřadu, ale zdůrazňují nutnost neustálého upozorňování na to, jak široká je škála možných problémů a jak různá mohou být jejich řešení.
|
|
|
Současný způsob života mladistvých a kriminalita mládeže.
ZADINA, Libor
V mé práci jsem se chtěl zamyslet nad tím, jak v dnešní době žijí mladí lidé, s čímž bezprostředně souvisí i kriminalita mládeže. Obecně chování dětí a mládeže, které v mnoha případech bohužel překračuje normy společnosti (jak sociální, tak i normy trestní), je podmíněno multifaktoriálními vlivy, neexistuje jedna jediná příčina, ale všechny možné příčiny se doplňují a kumulují. Svojí prací jsem chtěl poukázat na tento ohromný problém dospívající mládeže. Mladí lidé ne jenom že se čím dál tím více oddalují od zdravého životního stylu, ale také více rozšiřují okruh osob potenciálních nositelů nebezpečí páchání trestné činnosti v budoucnosti. Toto téma je mi velice blízké a to z důvodu mého pracovního zařazení, či osobního života jako otec dvou dětí, jejichž vývoj a budoucnost mi není lhostejný. Můj výzkum pouze potvrdil současný trend vývoje dětí a mládeže. Mladiství žijí v převážné většině zcela nezdravě a jsou často aktéry sociálně-patologických jevů. Svojí prací jsem poukázal na tento obrovský problém a jen uvítám, kdyby nad mým zjištěním ne jen někdo zapřemýšlel, ale třeba i pokračoval v pozdějším výzkumu týkající se této problematiky.
|
|
|
Volnočasové aktivity v současných rodinách.
HOLÁ, Stanislava
Ve své bakalářské práci se zabývám volnočasovými aktivitami v současných rodinách. Teoretická část je zaměřena na shrnutí dosavadních poznatků k tomuto tématu. Pozornost je věnována volnému času a jeho významu v životě člověka vzhledem k jeho životnímu stylu, způsobům trávení volného času v rodinách. Praktická část vychází z poznatků získaných v současných rodinách metodou dotazníkového šetření, řízeného rozhovoru. Zjištěné údaje jsou sumarizovány do tabulek a znázorněny v podobě grafů. Výsledky šetření prokazují nedostatek volného času rodičů {--} zejména žen ve srovnání s dětmi, převahu pasivního trávení volného času v současných rodinách. Na základě těchto výsledků jsou v závěru formulována doporučení směřující k efektivnímu využití volného času, ke zlepšení celkového životního stylu v současných rodinách.
|
|
|
Sledování změn v hodnotové orientaci u klientů ze sociálně slabých rodin vlivem týdenního zotavovacího pobytu
HAŠKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na vytvoření týdenního zotavovacího pobytu pro klienty ze sociálně slabých rodin. Teoretická část se zaměřuje na sběr informací a dat, objasnění základních pojmů z oblasti sociálně handicapovaného prostředí, sociálního zdraví a rodiny jakožto primární socializační skupiny. Praktická část je věnována přípravě, realizaci programu a jeho ověření v praxi. Program absolvovaly dvě skupiny o 20ti a 18ti probandech. Stanovené odborné otázky směřovaly k ověření realizovatelnosti programu v praxi.
|
|
|
Sociální opora rodiny se zdravotně postiženým dítětem
KOŠTIALOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá sociální oporou rodiny se zdravotně postiženým dítětem. V teoretické části jsou definovány pojmy - sociální opora, sociální síť, vymezena problematika sociální opory, rozsah pojetí, úrovně, druhy, nástroje, účinnost a přiměřenost. Dále jsou popsány základní typy zdravotního postižení, techniky zvládání náročné životní situace a zdroje sociální opory. Praktická část je zaměřena na využití možností sociální opory rodinou, především na dostupnost, dostatečnost a funkčnost systému.
|
|
|
Dopad rozpadu manželství na hodnotovou orientaci dětí a mládeže
RYSOVÁ, Zuzana
Obsahem práce jejíž téma zní ,,Dopad rozpadu manželství na hodnotovou orientaci dětí a mládeže`` je zejména problematika hodnot a hodnotového sytému mládeže, dále rozvod manželství, porozvodové uspořádání rodiny a dopad rozvodu na děti a mladistvé. Ve stručnosti jsem se dotkla také problematiky rodiny a manželství. Cílem a záměrem výzkumu bylo zjistit, jak děti a mládež chápou a prožívají rozpad manželství svých rodičů. Jak se s touto situací dokázaly vyrovnat a zda nějakým způsobem ovlivnila jejich morální vývoj a hodnotovou orientaci. V souvislosti s takto stanoveným cílem byly sestaveny čtyři hypotézy. Hypotéza H1: Předpokládám, že rozvod rodičů ovlivňuje stupnici hodnot dětí a mladistvých. Hypotéza H2: Rozvod rodičů u dětí a mladistvých vyvolává převážně negativní pocity, jako je smutek, nejistota, stesk. Hypotéza H3: Nespokojenost se situací v rodině po rozvodu se u dětí a mladistvých projevuje zhoršením prospěchu ve škole. Nakonec hypotéza H4: Po rozvodu rodičů dochází u dětí a mladistvých ke zhoršení chování vůči autoritám a svému okolí. Pro svůj výzkum jsem zvolila kvantitativní výzkum a použila metodu dotazování, techniku dotazníku. Dotazníky byly určené žákům a studentům základních a středních škol v Písku a Strakonicích. Výsledky výzkumu vzhledem ke stanoveným hypotézám přinesly zajímavé poznatky. Hypotézy H1 a H2 byly výzkumem potvrzeny, naopak hypotézy H3 a H4 byly popřeny. Nebyl tedy prokázán vliv rozvodu na zhoršení chování a školní prospěch respondentů. Z výzkumu vyplynuly tyto další zajímavé skutečnosti. Bylo zjištěno, že každý 4. žák či student zažil rozvod svých rodičů. Převládá u nás stále stejné porozvodové uspořádání rodiny, děti jsou svěřovány do výhradní péče matky. Střídavá či společná péče je u nás rarita, stejně tak jako výhradní péče otce. Práce je určena zejména rodičům a sociálním pracovníkům, aby si uvědomili, jaký dopad může mít rozvod na děti a jak je důležité v tomto těžkém období věnovat dětem zvýšenou pozornost. Rozvod nemusí děti nutně negativně zasáhnout, pokud nebudou vystaveni nepřátelskému chování rodičů vůči sobě a pokud bude porozvodové uspořádání přizpůsobeno individuálně, potřebám všech členů rodiny, tedy i dětem.
|
|
|
Úrazy v dětském věku způsobené zvířaty
JANDERA, Karel
Úrazy v dětském věku patří mezi veřejné zdravotnické problémy v dnešní době. Podílí se na počtu hospitalizovaných i ambulantně ošetřených dětí což stojí naši společnost nemalé finanční náklady. Pod pojmem zranění zvířetem si většina laiků, ale i zdravotníků si stále představuje především pokousání psem. Téma zranění zvířetem v dětském věku se stalo širším. Podílí se na tom nárůst domácích mazlíčků, často hraje roli i nízká disciplína majitelů a chovatelů zvířat a to převážně volný pohyb psů, koček, přemnožených potkanů v městských částech a v neposlední řadě větší počet exotických zvířat chovaných neprofesionály. Z hlediska vztekliny je jednoznačně určen postup pro pokousání zvířetem, které je neznámé nebo u něho nelze vyloučit, že by vzteklinu mohlo slinami přenést. Dobře je známo i riziko tetanu a anerobních infekcí. Méně se však zvažují rizika vzniku těžké nespecifické infekce, nebo kosmeticko-plastických perspektiv. U dětí se převážně jedná o obličej, ruce a články prstů. Jako počáteční zdroj, včetně dlouhodobých až celoživotních následků, je již v bezprostřední posuzování v primárním ošetřování. Problém utrpení, psychické deprivace a bolesti dětí a jejich příbuzných také nesmí být opomíjen. Ani menší poranění se nemá podceňovat. Každý zraněný by měl bezprostředně vyhledat lékařskou pomoc. U dětí je vyšetření a ošetření naprosto nutné, i když je poranění malého rozsahu. Podle mého názoru je většina úrazů dětí způsobena podceňováním rizik, která na dítě v jeho okolí číhají. Jistě by nebylo správné domnívat se, že neustálý dohled je jediný způsob jak se vyhnout jejich úrazům. Na prevenci dětských úrazů by se měla velkým dílem rovněž podílet účinná edukace těchto dětí o hrozících nebezpečích. Nepostradatelnou součástí by mělo být vytvoření co možná nejbezpečnější prostředí pro dítě. Cílem práce bylo především upozornit na tuto problematiku. Dále pak zmapovat úrazovost dětí Jihočeského kraje ošetřených Zdravotní záchrannou službou Jihočeského kraje a Nemocnicí České Budějovice a.s. Tato práce by měla přispět k aktivnímu řešení problémů vzniklých při poranění zvířetem a vyrovnání se s ním.
|
|
|
Četnost a příčiny úrazů u dětí v přednemocniční neodkladné péči
MINAŘÍKOVÁ, Petra
Úrazy dětí jsou největším nepřítelem a nejčastější příčinou úmrtí dětí. Každému úrazu předchází určitá nebezpečná situace a vždy je možné jí zabránit. Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Na základě teoretických znalostí i praktických zkušeností zdravotnického záchranáře v přednemocniční neodkladné péči byly stanoveny dva výzkumné cíle. Cílem č. 1 bylo zmapovat počet dětských úrazů na oblastním středisku České Budějovice v letech 2004 až 2008. Cílem č. 2 bylo zmapovat situace, při kterých dochází ke vzniku úrazů u dětí všech věkových kategorií. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: {\clqq}Větší četnost úrazů je u dětí žijících ve městě než na vesnicích``, nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: {\clqq}Nejčastější příčinou úrazu u dětí do 6 let je pobyt v domácím prostředí při nepozornosti jejich rodičů``, byla potvrzena. Poslední stanovená hypotéza {\clqq}Nejčastějšími příčinami úrazů u dětí od 6 do 18 let jsou dopravní nehody a aktivní sporty``, byla potvrzena. Je efektivnější investovat do preventivních aktivit snižující počet a závažnost úrazů u dětí. Budeme-li se starat o prevenci úrazů, sníží se počet smrtelných úrazů.
|
|
|
Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii
FIKAROVÁ, Lucie
Dětské ošetřovatelství má svá specifika, ať už v odlišnostech v péči o dítě během jednotlivých vývojových stádiích, či ve spektru onemocnění a jejich klinických projevech. Sestry pečující o dětského pacienta by měly respektovat všechny zvláštnosti pediatrického ošetřovatelství, což jistě činí ošetřovatelskou diagnostiku složitou a náročnou zároveň. V teoretické části bakalářské práce {\clqq}Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii`` je na úvod popsán obor pediatrie spolu s historií a vývojem pediatrického ošetřovatelství. V další části práce je popsán současný systém péče o dítě. Hlavní pracovní metodou sester je dnes v souladu s vyhláškou č. 424/2004 dle paragrafu 4, odstavce (1) ošetřovatelský proces. Jednou z fází ošetřovatelského procesu je ošetřovatelská diagnostika.V dalších částech práce je podrobně popsána teorie ošetřovatelské diagnostiky, taxonomie ošetřovatelských diagnóz a specifika ošetřovatelských diagnóz v pediatrii. Šetření probíhalo kvantitativně pomocí dotazníkového šetření. Za účelem doplnění získaných informací byla použita obsahová analýza dat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii, používají ošetřovatelské diagnózy v praxi a co sestry považují za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii. Ze získaných výsledků šetření lze konstatovat, že došlo k potvrzení všech tří stanovených hypotéz. Hypotézy 1 Sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 2 Sestry používají individuálně ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 3 Za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii sestry považují nedostatek času. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že je při tvorbě ošetřovatelských diagnóz používána různá taxonomie s ohledem na odlišnosti v dětském věku a další specifika, což jistě respektuje dítě jako individuum, ale činí tak diagnostiku časově náročnější. Je navrhováno, vzhledem k množství vydaných publikací ošetřovatelských diagnóz pro dětský věk, ujednotit terminologiii, i v rámci jednotlivých pracovišť a usnadnit jinak časově náročnou práci sester.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
|
host ::
RSS.