|
|
Analýza příčin vyřazování a vlivů na dlouhověkost dojnic ve vybraném chovu holštýnského skotu
JANOUŠKOVÁ, Marie
Tato diplomová práce se zabývá analýzou příčin vyřazování holštýnských dojnic z konkrétního podniku. Hlavním cílem práce je analýza jednotlivých příčin brakace a jejich četnost v daném chovu. Sledování proběhlo ve společnosti DZV Nova a. s. ve stáji VKK Petrovice z holdingu Agrofert, a to mezi lety 2020-2022. Dle číselníku brakace, v němž jsou vyjmenovány jednotlivé příčiny vyřazení, došlo k analýze četnosti těchto jednotlivých příčin. Mezi nejčastější důvody brakace dojnic patří ve stáji VKK Petrovice vyřazení v důsledku onemocnění mléčné žlázy, poruch plodnosti a v poslední době se také hojně vyřazují dojnice z důvodu nevhodnosti pro robotickou dojírnu. Opatření spočívá v managementu prevence mastitidy, sledování zdravotního stavu dojnic, balancování krmné dávky v kritických obdobích fází reprodukčního cyklu a laktace a šlechtitelském programu.
|
|
|
Příčiny brakace ve stádě užitkových krav
STEJSKAL, Petr
Bakalářská práce se zabývá analýzou příčin vyřazování dojnic českého strakatého plemene v Zemědělském družstvu Velká Chyška. Zjištění nejčastějších důvodů vyřazování představuje pro chovatele velmi užitečné informace, protože zdravotní stav je jednou z nedílných součástí úspěšného chovu. Cílem práce bylo vyhodnotit hlavní příčiny brakace v jednotlivých ročních obdobích a vyřazené plemenice rozdělit na 2 skupiny dle podílu krve českého strakatého a red holštýnského plemene. U vyřazených dojnic byla zjištěna servis perioda, inseminační interval, mezidobí, užitkovost za laktaci, normovanou laktaci, sto dní laktace a také obsah bílkovin a tuků v mléce. Následně došlo k porovnání obou skupin mezi sebou a také k porovnání s produkčními krávami. Data byla získána z programu GEA Dairy plan, karet vyřazených zvířat, kontroly užitkovosti a laktačních lístků. Sledované dojnice tvořily skupinu o 453 kusech. Během jednoho roku (od 1. 9. 2012 do 31. 8. 2013) chovatelé vyčlenili celkem 130 plemenic. Ve skupině C 60 - 85% a R 40 - 15% (skupina C) bylo sledováno 305 dojnic (vyřazeno 96). Nejčastěji se jednalo o vyřazení z důvodu poruch reprodukce (26%) a problémům v poporodí (21%). Skupinu R 60 - 85% a C 40 - 15% (skupina R) tvořilo 148 dojnic (vyřazeno 34) a nejčastějšími důvody brakace bylo onemocnění paznehtů (29%) a poruchy reprodukce (26%). Vyřazování nejčastěji probíhalo na jaře a v létě. Na základě zjištěných výsledků a jejich rozboru proběhlo vyvození závěrů pro chovatelskou praxi a doporučení operativních zásahů v chovu. Výsledné procento vyřazení 28,7% je v souladu s chovatelskými cíli, které činí roční brakaci do 30% z celkového stavu dojnic. Důvody vyřazení se převážně shodují s výsledky kontroly užitkovosti v České republice.
|
|
|
Chov normandského skotu v České republice
KABÁTKOVÁ, Zdenka
Cílem práce bylo zhodnotit současný stav chovu normandského skotu v České republice. Motivací pro zavádění chovu tohoto plemene jsou některé jeho vlastnosti. Mezi nejvýznamnější z nich patří vyšší obsah kapa kaseinu v mléce, dále dobrá konverze živin z objemné píce a v neposlední řadě kvalita masa. Sledování probíhalo ve čtyřech podnicích v letech 2005-2009. K základní skupině čistokrevných normandských dojnic byly vytvořeny kontrolní skupiny z holštýnského a českého strakatého skotu. Hodnocení plodnosti probíhalo na základě čtyř ukazatelů: věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda a mezidobí. Hodnocení užitkovosti bylo na základě produkce mléka, produkce bílkovin a obsahu mléčných složek. Na základě hodnocení výsledků plodnosti celého souboru lze soudit, že s výjimkou věku při prvním otelení (832 dní), nebyl splněn chovný cíl Svazu chovatelů normandského skotu. Hodnota inseminačního intervalu byla 88,74 dní, servis periody 134,28 dní a mezidobí 462,38 dní. Hodnocením úrovně mléčné užitkovosti se prokázalo splnění chovného cíle. Průměrná užitkovost byla na úrovni 5780,5 kg mléka a 214,6 kg bílkovin na první laktaci a 6873,1 kg mléka a 247,3 kg bílkovin na druhé laktaci. Porovnáme-li normandské plemeno s plemenem holštýnským, je produkce mléka nižší průměrně o 2025,4 kg, stejně tak je nižší produkce bílkovin o 48,6 kg. Při porovnání výsledk? plodnosti nelze prokázat statistický rozdíl. Při porovnání s plemenem českým strakatým, lze soudit, že normandské plemeno je konkurenceschopné, jak v ukazatelích plodnosti, tak v úrovni mléčné užitkovosti. Obsah mléčných složek má mléko normandských dojnic výrazně vyšší než mléko obou plemen (tuk 4,38-4,41%, bílkoviny 3,76-3,81%, laktóza 4,89-5,20%) V základním výběru čistokrevných normandských dojnic byla nejvyšší brakace (57,4%) oproti ostatním výběrům. Hlavním d?vodem vyřazování byly jiné zdravotní d?vody.
|
host ::
RSS.