|
|
Příprava podvojných vrstevnatých hydroxidů na kompozitních Mg-hydroxyapatit substrátech
Knoflíček, Milan ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla příprava a charakterizace povlaků na bázi podvojných vrstevnatých hydroxidů (LDH) na Mg kompozitních substrátech připravených práškovou metalurgií. Jako plnivo byl použitý hydroxyapatit (HAp). Depozice MgAl-LDH povlaků na povrch kompozitů proběhla v reakční směsi obsahující Al(NO3)3 při pH 10 a teplotě 95 °C. Morfologie a struktura vzorků byly charakterizovány pomocí rastrovací elektronové mikroskopie (SEM). Prvkové složení jak samotných kompozitů, tak i připravených povlaků, bylo charakterizováno energiově disperzní spektroskopií (EDS). Analýzou struktury Mg-HAp kompozitů bylo zjištěno, že se vzrůstající koncentrací výztuže docházelo k nárůstu četnosti aglomerátů HAp. Nejvyšší četnost aglomerátů byla detekována ve vzorcích obsahujících 20 a 50 hm. % HAp plniva, u kterých bylo zároveň zaznamenáno na rozdíl od ostatních vzorků výrazné zhoršení korozních vlastností. Naopak nejlepší korozní odolnost vykazoval vzorek s 1 hm. % plniva. Ostatní vzorky s obsahem plniva od 0 do 10 hm. % byly z hlediska korozní odolnosti relativně podobné. Potenciodynamické testy prokázaly, že povlakované vzorky vykazují řádově vyšší korozní odolnost ve srovnání se vzorky nepovlakovanými. U povlakovaných vzorků s obsahem HAp do 10 hm. % včetně byla pozorována uniformní vrstva LDH. Na vzorcích s vyšším obsahem výztuže, tj. s 20 a 50 hm % HAp, byla detekována přítomnost trhlin související s přítomností objemných HAp aglomerátů. V těchto místech byla pozorována i nižší adheze povlaku. Bylo zjištěno, že pro dosažení vysokých kvalit LDH povlaků je optimální množství HAp výztuže míchaných a následně lisovaných Mg-HAp kompozitů do 5 hm. % HAp. Vyšší obsah HAp ve vzorcích vedl zpravidla ke vzniku defektů nebo zhoršení korozních vlastností.
|
|
| |
|
|
Vliv komplexotvorných činidel na přípravu fosforečnanových povlaků na hořčíkové slitině AZ31
Wolanský, Petr ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací vlivu komplexotvorných činidel na přípravu fosforečnanových (CaP) povlaků, které jsou deponovány na hořčíkovou slitinu AZ31. V teoretické části je základní charakteristika hořčíkových slitin s důrazem na AZ31 a jejich korozní vlastnosti. Dále je věnována pozornost CaP povlakům, jejich přípravě se zaměřením na zvolenou hydrotermální syntézu a vliv komplexotvorných činidel na přípravu CaP povlaků. V experimentální části je pak představena příprava CaP povlaků na slitině AZ31 s mezivrstvou Mg(OH)2. Povrchová analýza CaP povlaků byla provedena pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) s energiově disperzní spektroskopie (EDS). Chemická analýza CaP povlaků byla provedena pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Pro posouzení korozní odolnosti povlaků byly provedeny potenciodynamické zkoušky v 0,15M NaCl. U všech zvolených činidel bylo dosaženo nejlepších korozních vlastností v případě nejnižších koncentrací, zcela nejnižší hodnota ikor pak byla pozorována u vzorku s 0,0175M EDTA, tato hodnota odpovídala ikor předupraveného vzorku Mg(OH)2. Přípravou CaP povlaků bylo dosaženo lepších korozních vlastností než v případě čisté slitiny AZ31. U všech vzorků byla identifikována přítomnost hydroxyapatitu (HA) jako hlavní fáze v povlaku. Z dosažených výsledků lze jednoznačně určit, že přítomnost komplexotvorných činidel a jejich koncentrace ovlivňují morfologii CaP povlaků a mohou měnit korozní odolnost. Zdá se, že korozní odolnost byla dána především mezivrstvou Mg(OH)2 než připravenými CaP povlaky, které by spíše mohly zajistit vyšší biokompatibilitu materiálů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.