|
|
Srovnání zdravotních účinků Šíršásany v populárně naučné literatuře a ve vědeckých studiích
Vácha, Benjamin ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Srovnání zdravotních účinků šíršásany v populárně naučné literatuře a ve vědeckých studiích Cíle: Cílem této bakalářské práce je provést detailní analýzu a porovnat uváděné kontraindikace a účinky šíršásany v populárně naučné literatuře a ve vědeckých studiích. Metody: V práci je využita metoda rešeršní práce a komparativní analýzy u dostupných vědeckých studií a u populárně naučné literatury. Výběr vědeckých článků proběhl z databáze PubMed a z internetového vyhledavače Google Scholar. Výsledky: Populárně naučná literatura prezentuje mnoho pozitivních účinků šíršásany na organismus jako na celek i na konkrétní orgánové soustavy. Většina těchto účinků však není podepřena vysvětlením nebo vědeckými důkazy. Kontraindikacemi stoje na hlavě se zabývá většina populárně naučných knih, zejména skrz jejich prosté vyjmenování. Množství kontraindikací se, podobně jako u účinků šíršásany, značně liší mezi jednotlivými autory. Vědecké studie se soustředí zejména na obecné účinky jógy, což zanechává účinky šíršásany v převážné míře neobjasněny. Práce vyvrátila některé běžně uváděné účinky šíršásany, jako je zvýšené prokrvení mozku, a upozornila na její potenciální negativní dopad na krční páteř, zatímco vliv na rozvoj očních chorob zůstává nadále nejasný. Klíčová slova: jóga; ásana; stoj na hlavě;...
|
|
|
Současná problematika očkování
LOŠÁKOVÁ, Eva
Bakalářská práce ,,Současná problematika očkování" je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám historií očkování a vysvětlením základních pojmů očkování, imunitní systém, antigen a protilátka. Dále jsou popsány očkovací látky, jejich složení a rozdělení, jak se mají správně aplikovat a uskladňovat. V další části jsou uvedeny kontraindikace a nežádoucí reakce po očkování. V neposlední řadě jsou popisovány mýty a omyly v očkování a současný stav očkování v České republice. V empirické části jsem si stanovila zjistit počet očkovaných a neočkovaných dětí na vybraných pracovištích primární dětské péče v Jihočeském kraji a zjistit hlavní důvody, proč rodiče nechtějí své děti očkovat. V praktické části jsou popsány a stanoveny výzkumné otázky. V metodice práce vyhodnocuji data získaná vlastním výzkumem. Za výzkumnou techniku jsem si zvolila metodiku kvantitativní analýzy, a to nestandardizovaný dotazník (Příloha č. 1), který obsahoval 20 otázek, pomocí nichž byly dané výzkumné otázky zodpovězeny. Výzkumný vzorek tvořil 332 respondentů, rodičů z Jihočeského kraje. Z výzkumu jsem zjistila, že z 585 dětí bylo očkováno 559,což odpovídá 96 % naočkovaných dětí. Pouhých 26 dětí naočkováno nebylo. Většina respondentů uvedla, že se obává vedlejších účinků po očkování. Výsledky výzkumu mohou být použity v praxi, případně prezentovány v odborné literatuře a na odborných konferencích.
|
|
|
Kostní denzitometrie
ŠÍRKOVÁ, Eliška
Osteoporózu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) definujeme jako: "Progradující systémové onemocnění skeletu charakterizované stupněm úbytku kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností kostí ke zlomeninám. Dříve se nemoc diagnostikovala až ve stádiu vzniku osteoporotických zlomeniny, dnes se jim snažíme předcházet pomocí BMD. K vyšetření jsou zvány především ženy v postmenopauzálním věku a starší muži, výjimkou ale nejsou ani mladí lidé, ba dokonce děti. Hlavní indikace k měření BMD jsou ženy, které ukončili hormonální léčbu estrogenem, nebo jsou v postmenopauzálním věku. Dále je určeno pacientům se zvýšeným výskytem zlomenin vyvolaných malou silou a silným úbytkem tělesné hmotnosti. V neposlední řadě je vyšetření určeno mužům kolem 70. roku života, pacientům uvažujícím nad farmakologickou léčbou a samozřejmě také pacientům, u kterých sledujeme účinky léčby. Samotné vyšetření na denzitometrii, neboli DEXA, je bezbolestnou a neinvazivní metodou, pomocí které lze získat ucelené informace o množství kostního minerálu. Místa, na kterých denzitu měříme, jsou zároveň místa největšího opotřebení. Řadíme sem obratlová těla L1 L4 dále pak distální předloktí, proximální femur, žebra a proximální humerus. BMD pacienta musí být vždy kontrolováno stejným přístrojem i softwarovým vybavením. Ke kontrolnímu měření se pacient dostavuje po roce, nejdéle však do dvou let od prvního vyšetření. Cílem této práce je výzkum zaměřený na dva základní body: nalýza dat získaných na denzitometrickém pracovišti Nemocnice České Budějovice a.s. a porovnání dat pacientů v závislosti na věku, pohlaví a druhu onemocnění. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že dělení pacientů do skupin podle diagnózy je nevyhovující. Z 95 % se zde setkáváme s pacienty, trpícími různým stupněm osteoporózy. Pouhých 5 % pacientů má odlišnou diagnózu. Z dat získaných během výzkumu lze pozorovat vyšší počet vyšetřených žen a to téměř desetinásobně. Je zcela jasné, proč se s vyšetřením a osteoporózou setkáváme nejvíce u žen. Náhlá změna metabolismu kostí, ve většině případů související s klimakteriem, vysazením léčby estrogenem, nebo laktací, je náročnou situací a velkou zátěží pro celý organismus.
|
host ::
RSS.