Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tváření titanových slitin
Bednařík, Josef ; Podaný, Kamil (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce byla orientována do oblasti tváření titanu a jeho slitin s cílem prověřit tvárné vlastnosti titanové slitiny VT 3-1. Pomocí pěchovací zkoušky provedené na lisu CZR 600, zpracované v programu Dewesoft, byly sestaveny křivky zpevnění pro pěchování za teploty 25 °C až 800 °C. Na základě provedených experimentů lze titanovou slitinu VT 3-1 doporučit pro tváření výhradně za vyšších teplot. Jako dolní mezní kovací teplotu je doporučeno zvolit teplotu 700 °C. Materiál pěchovaný při nižších teplotách vykazoval špatnou tvařitelnost zapříčiněnou zpevňováním materiálu. Mez kluzu při pěchování za pokojové teploty byla naměřena 1 100,8 MPa. Oproti tomu při 800 °C má hodnotu 321,7 MPa. Jako doplňující měření bylo provedeno stanovení tvrdosti před zkoušku a po zkoušce. Po zkoušce bylo měření provedeno na čele vzorku a také v řezu. U teploty 700 °C a 800 °C se u tvrdosti projevil důsledek dynamická rekrystalizace, která měla za následek pokles tvrdosti. Největší tvrdost byla u všech teplot zaznamenána uprostřed vzorku. Tento výsledek potvrdil tézi, že se zde nachází pásmo nejintenzivnější deformace v kolmém a osovém směru vzorku.
Tváření titanových slitin
Bednařík, Josef ; Podaný, Kamil (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce byla orientována do oblasti tváření titanu a jeho slitin s cílem prověřit tvárné vlastnosti titanové slitiny VT 3-1. Pomocí pěchovací zkoušky provedené na lisu CZR 600, zpracované v programu Dewesoft, byly sestaveny křivky zpevnění pro pěchování za teploty 25 °C až 800 °C. Na základě provedených experimentů lze titanovou slitinu VT 3-1 doporučit pro tváření výhradně za vyšších teplot. Jako dolní mezní kovací teplotu je doporučeno zvolit teplotu 700 °C. Materiál pěchovaný při nižších teplotách vykazoval špatnou tvařitelnost zapříčiněnou zpevňováním materiálu. Mez kluzu při pěchování za pokojové teploty byla naměřena 1 100,8 MPa. Oproti tomu při 800 °C má hodnotu 321,7 MPa. Jako doplňující měření bylo provedeno stanovení tvrdosti před zkoušku a po zkoušce. Po zkoušce bylo měření provedeno na čele vzorku a také v řezu. U teploty 700 °C a 800 °C se u tvrdosti projevil důsledek dynamická rekrystalizace, která měla za následek pokles tvrdosti. Největší tvrdost byla u všech teplot zaznamenána uprostřed vzorku. Tento výsledek potvrdil tézi, že se zde nachází pásmo nejintenzivnější deformace v kolmém a osovém směru vzorku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.