Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.