Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace
ŠTURMOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů uživatelů s důrazem na využití case managementu. V centru kladou důraz na spolupráci interprofesního týmu, přičemž rodiče jsou vnímáni jako partneři a přirozená součást týmu odborníků. Diplomová práce tak může sloužit jako podklad pro rozvoj a zlepšení stávajících služeb a jejich koordinace v centru ARPIDA. Pro diplomovou práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili rodiče uživatelů v různých životních etapách, kteří využívají služby v centru ARPIDA. Informanti byli zvoleni na doporučení pracovníků a vybráni dle zastoupení všech druhů služeb, které ARPIDA nabízí. Bylo uskutečněno 8 rozhovorů a výběr byl ukončen na základě saturace, kdy docházelo k opakování témat, názorů a rozhovory nepřinášely nové informace. Data byla zpracována pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), která podrobně zkoumá subjektivní zkušenosti informantů a vzniklo tak 13 hlavních témat, která se opírají o výzkumné otázky a cíl diplomové práce: vnímání uceleného systému rehabilitace, provázanost služeb, jaké služby v nabídce centra chybí, první kontakt s centrem, vnímání komunikace s pracovníky, na koho se mohou rodiče obrátit, spolupráce s klíčovým pracovníkem, podpora ze strany pracovníků a jejich spolupráce, jak rodiče vnímají roli v interprofesním týmu, interprofesní setkání s pracovníky, zapojení case managera a jaké jsou slabé a silné stránky procesu uceleného systému rehabilitace. Odpovědi na všechna tato témata mohou pomoci centru ARPIDA lépe porozumět tomu, jak rodiče uživatelů služeb vnímají komplexní koordinovanou péči v duchu uceleného systému rehabilitace.
Srovnání jednotlivých terapií používaných v Mateřské škole při centru ARPIDA, o.p.s. v Českých Budějovicích a v Základní škole a Mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci, Lužická ulice.
MACHAČKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na využití terapií u dětí v předškolním věku. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmu tělesného postižení a jeho druhy. Dále vymezuje pojmy jako je předškolní věk, systém ucelené rehabilitace a terapie. Praktickou část jsem realizovala v Mateřské škole při centru ARPIDA, o.p.s. v Českých Budějovicích a v Mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci. Praktická část je věnována dětem s tělesným postižením v předškolním věku. Součástí byla i realizace výzkumu pomocí kvalitativních metod jako je rozhovor a pozorování. V závěru mé práce chci poukázat na to, že pro děti s tělesným postižením jsou terapie důležité a efektivní.
Možnosti vzdělávání dětí a žáků s tělesným postižením na Benešovsku.
STEHLÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vzdělávání žáků s tělesným postižením v běžných i speciálních základních školách. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmu tělesného postižení a na jeho druhy. V další kapitola se orientuje v možnostech vzdělávání včetně integrace a jejich podmínek, činností poradenských zařízení a legislativní úpravy edukace. Naleznete zde i zmínku o historii přístupu k zdravotně postiženým. Jako hlavní prameny byly využity odborná literatura a důvěryhodné internetové zdroje. Cílem práce bylo zjistit jaký je postoj rodičů a pedagogických a dalších odborných pracovníků a samotných dětí s tělesným postižením na proces vzdělávání v běžných třídách hlavního vzdělávacího proudu a ve třídách základních škol speciálních. V této části práce je upřesněn výzkumný a dílčí cíl včetně výzkumných otázek, který byl realizován kvalitativním sběrem dat. Není zde opomenut ani charakter výběrového souboru a podrobný popis samotného výzkumu, který byl proveden polo-standardizovanými rozhovory a analýzou dokumentací žáka. Většina respondentů byla oslovena písemnou formou s žádostí o spolupráci zbylý jedinci kontaktována osobně. Výběrová skupina byla složena z jedinců, kteří odpovídali kritériím pro splnění výzkumného cíle. Následně bylo realizováno osobní setkání s respondenty ochotnými podílet se na výzkumné části práce. V práci nejsou uvedeny některé názvy zařízení a jméno respondentů z důvodu udržení anonymity, kterou vyžadovaly. Rozhovory probíhaly vždy v soukromí, individuálně bez přítomnosti jiných osob a byly většinou řízené podle předem připravených otázek, které byly uzpůsobeny dané věkové kategorii a úrovni respondentů. Výsledky výzkumné práce nelze aplikovat v obecné rovině ať už z důvodu nedostatečného počtu respondentů, malého okruhu zkoumaného vzorku populaci či jak se říká jiný kraj jiný mrav. Při analýze dat, které vznikly při rozhovorech s vybranými respondenty lze říci, že děti a žáci ve vybraném regionu mají relativně široké rozpětí ve výběru škol pro jejich edukaci, ale ne všechny školy jsou reálně připravené na příchod takového jedince a většině případů se brání těžší stupňům postižení. Problém bych spatřila v kvalitě poskytovaných služeb daných zařízení, které jsem měla možnost navštívit, což se ukázalo jako pokulhávající zejména běžných základních škol poskytující možnost integrace. V porovnání s legislativou nedochází k plnému souladu a dalo by se říci dokonce k nenaplnění v některých případech uvedených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. v pozdějším znění předpisů č. 147/2011 Sb. §3 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dětí a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve školském zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, zkladním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání § 16 a v zákoně č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovních a o změně některých zákonů. Nejen, že se ukázala neznalost pedagogů někdy i částečná neochota se rozvíjet v potřebné oblasti, ale i celkový přístup pedagogických pracovníků na celý proces integrace dětí a žáků s tělesným postižením. Za nevyhovující nebo spíše za nedostatečnou bych též hodnotila informovanost a spolupráci rodičů ze strany poradenských zařízení a tak též ve spolupráci se školským zařízením. A zejména nekvalifikovanost asistentů pedagoga. Hlavním záměrem bylo zmapování dění v oblasti vzdělávání jedinců s tělesným postižením v regionu Benešovska a jeho přiblížení blízké veřejnosti, které se tato problematika týká. Práce by mohla být přínosem, jelikož zjištění by mohlo sloužit jako případný zdroj informací o případných kladech i negativech edukace v těchto zařízení a stejně tak by mohla být užitečná pro rodiče, studenty a jiné osoby, kterých se tato problematika týká.
Lidé se zdravotním postižením na trhu práce
KYLBERGEROVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Teoretická část je rozdělena na čtyři podkapitoly. V první podkapitole se věnuji vymezení pojmu zdravotní postižení, pravidlům pro vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením, socializaci a diskriminaci osob se zdravotním postižením. Druhá podkapitola popisuje, koho lze považovat za nezaměstnaného, jaké jsou typy nezaměstnanosti, její rizikové skupiny a jaké nástroje stát používá v aktivní i pasivní politice zaměstnanosti. V neposlední řadě rovněž uvádím stav nezaměstnanosti v ČR k 31. 1. 2014. Třetí podkapitola je nazvaná: Lidé se zdravotním postižením na trhu práce. Tato podkapitola objasňuje jaký význam má práce pro člověka, vysvětluje ucelený systém rehabilitace a její složku pracovní rehabilitaci a poukazuje na specifika zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Poslední podkapitola teoretické části charakterizuje okres Strakonice, jeho silné a slabé stránky a významné zaměstnavatele v tomto okrese. Zároveň jsou v této podkapitole k dispozici informace o stavu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na Strakonicku. Hlavním cílem předkládané práce je posouzení stavu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v okrese Strakonice. Dále byly stanoveny dva vedlejší cíle: prvním je zmapovat příčiny nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením z jejich pohledu a z pohledu jejich zaměstnavatelů a druhým vedlejším cílem je zmapovat příčiny nezaměstnanosti z pohledu zaměstnavatelů, kteří nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením.
Terapeutické techniky a jejich využití u dětí s tělesným postižením ve školním věku
KOLÁŘOVÁ, Marie
Téma bakalářské práce se zabývá terapeutickými technikami a jejich využitím u dětí s tělesným postižením ve školním věku. V teoretické části práce jsou definovány pojmy terapie, terapeut a systém ucelené rehabilitace, zahrnující kromě pracovních, sociálních a pedagogických především léčebné prostředky, mezi které se mimo jiné řadí i terapie, jakými jsou ergoterapie, animoterapie, arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie. Těmto terapiím je věnována podstatná část práce, která se věnuje zejména charakteristice jednotlivých terapeutických technik používaných v rámci specifických terapií. Dále se práce zabývá popisem vývojových fází dítěte ve školním věku, dělícího se na mladší školní věk a starší školní věk. V závěru teoretické části práce se zmiňuji o tělesném postižení, jeho etiologii, druzích a k němu přidružených onemocnění. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, jaké terapeutické techniky jsou využívány v rámci specifických terapií v centru Arpida v Českých Budějovicích. Pro naplnění cíle byla stanovena jedna hlavní výzkumná otázka, jejíž podstatou bylo zjistit, jaké terapeutické techniky používají terapeuti v rámci terapií u dětí s tělesným postižením. Uskutečněný výzkum ukázal, že terapeuti v centru Arpida poskytují v rámci ergoterapie, především tři základní techniky, jakými jsou ADL, ergoterapii ruky, hry v ergoterapii. Další zkoumanou terapií byla animoterapii, která je v tomto zařízení prováděna pouze formou canisterapie, tedy terapie za pomoci psa a hipoterapie, kde je hlavním léčebným prostředkem kůň. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci canisterapie používají terapeuti především techniky aktivity za asistence psa, terapie za asistence psa, edukace za asistence psa. Co se týče hipoterapie, tak zde jsou nejčastěji využívány metody pedagogicko ? psychologického ježdění a hipoterapie, při kterých, jak výzkum ukázal, jsou využívané zejména polohy jako úplný leh, opření o předloktí, opření o dlaně a poloha sed, kdy je dítě vzpřímeno ve směru jízdy. Třetí zkoumanou terapií byla arteterapie, ze které vyplynuly tyto nejčastěji používané techniky, jakými je kresba, malba, využití kombinovaných technik, jako například práce s voskem či akrylovými barvami, dále pak grafické techniky a práce s keramikou. Dále byl výzkum zaměřen na muzikoterapii, kde jsou aplikovány techniky jako hry s rytmem, hry s předměty a nástroji, hudba a výtvarné techniky, hudební drama, improvizace a hry se zpěvem. Další a poslední zkoumanou terapií byla dramaterapie. Zde jak výzkum ukázal, se nejedná o dramaterapii jako takovou, ale o Dramatický kroužek.
Volný čas dětí a mládeže s tělesným a kombinovaným postižením při Dětském centru ARPIDA
CANDROVÁ, Marie
Práce zkoumá způsob trávení volného času dětí a mládeže s tělesným a kombinovaným postižením. Teoretická část popisuje základní pojmy týkající se postižení, systému ucelené rehabilitace a volného času a zabývá se specifiky dětí s tělesným a kombinovaným postižením ve volném čase. A pochopitelně charakterizuje zařízení Dětského centra ARPIDA, ve kterém byl prováděn kvantitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita technika dotazníku. Respondenty byli rodiče dětí navštěvující Dětské centrum ARPIDA. Praktická část mapuje způsob trávení volného času klientů DC ARPIDA, zjišťuje spokojenost rodičů s činností centra a jejich informovanost o možných mimoškolních aktivitách pro děti s postižením mimo centrum.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.