Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lymfoterapie jako součást fyzioterapie u pacientek po ablaci mammy v ambulantní péči
Jarotková, Eva ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Vondráková, Ivana (oponent)
Autor: Eva Jarotková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Lymfoterapie jako součást fyzioterapie u pacientek po ablaci mammy v ambulantní péči Vedoucí práce: Mgr. Bohumila Horká Počet stran: 97 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: lymfatický systém, sekundární lymfedém, karcinom prsu, komplexní dekongestivní terapie, kvalita života Bakalářská práce pojednává o lymfoterapii - komplexní dekongestivní terapii, která tvoří důležitou součást fyzioterapie pacientek po léčbě karcinomu prsu. Teoretická část podává informace o anatomii, fyziologii a patofyziologii lymfatického systému. Přibližuje problematiku karcinomu prsu, jeho diagnostiku, prevenci, léčbu a zaměřuje se na komplikaci léčby tohoto onemocnění, na sekundární lymfedém horní končetiny. Další část je věnována popisu základních pilířů komplexní dekongestivní terapie. Praktická část odhaluje využití komplexní dekongestivní terapie u konkrétních dvou pacientek po ablaci mammy s diagnostikovaným sekundárním lymfedémem horní končetiny a poukazuje na to, jak významně terapie ovlivňuje samotný lymfedém, ale i kvalitu života pacientek.
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.
Obezita gynoidního typu a její ovlivnění dietou.
ZADRAŽILOVÁ, Františka
Tato bakalářská práce se zabývá obezitou gynoidního typu a ovlivnění stavu obezity dietou. V úvodu teoretické části je práce zaměřena na definování gynoidní obezity, charakteristiku gynoidního typu obezity, její vznik a komplikace, dále jsou charakterizovány metabolický syndrom Y, komlexní dekongestivní program a dieta při léčbě gynoidní obezity. Praktická část práce se věnuje úpravě stravovacího režimu a vlivu restrikce sacharidů na změnu stavu gynoidního typu postavy. Soubor šetřených žen byl podroben antropometrickému šetření před a po skončení intervence. Na základě zjištěných dat byla vypracována přehledná prezentace výsledků s cílem určit efektivitu diety na gynoidní typ obezity.
Subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu pacienta na konci redukční fáze léčby lymfedému
PLACATKOVÁ, Petra
Diplomová práce je zaměřena na problematiku pacientů s lymfedémem. Zabývá se tím, jak hodnotí zdravotní stav sám pacient. Byly porovnávány rozdíly před léčbou a na konci její redukční fáze. Byla hodnocena tato hlediska: omezená hybnost, bolest, psychická zátěž. Všechna uvedená hlediska byla na konci redukční fáze zlepšena. Tím byla potvrzena H1: "Na konci redukční fáze léčby lymfedému se subjektivně zlepšuje celkový zdravotní stav pacienta." Ze všech tří hodnocených hledisek však byla nejméně zlepšena psychická zátěž. Zde byly prokázány rozdíly mezi pacienty s dobrým a se špatným sociálním zázemím. Pacienti se špatným sociálním zázemím hodnotili psychickou zátěž před i po léčbě jako výrazně vyšší než pacienti s dobrým sociálním zázemím. Tím byla potvrzena H2: "Pacienti s dobrým sociálním zázemím snášejí průběh onemocnění lépe." K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, technika standardizovaný rozhovor.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.