|
|
Srovnání: somatických parametrů běžného zavádění příkrmů u kojenců (podle doporučení ESPGHAN) s metodou "BLW" ve 12 měsících věku
Skalková, Zdislava ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Úvod: Metoda BLW (Baby-Led Weaning) je stále častěji využívaný způsob zavádění komplementární výživy, kdy se zcela vynechává fáze podávání pyré lžičkou a kojenci jsou rovnou nabízeny větší kousky potravin. Existují obavy, že děti na BLW mohou hůře prospívat. Cíle: Hlavním cílem práce je porovnání somatických parametrů kojenců ve 12 měsících věku v závislosti na způsobu přikrmování. Dílčími cíli je zjistit, jaké mají rodiče o metodě BLW povědomí a jak konkrétně výživa jejich dítěte v prvním roce života vypadá. Metodika: Retrospektivní observační výzkum je proveden metodou dotazníkového šetření mezi rodiči batolat ve věku od ukončeného 12. měsíce do konce 18. měsíce. Soubor čítá 186 respondentů pro hodnocení obecných informací o výživě dítěte. Somatické parametry (obvod hlavy, délka/výška, hmotnost a poměr hmotnost/délka [výška] ve 12 měsících) jsou hodnoceny u 153 respondentů, data byla získána ze zdravotního průkazu dítěte. Sběr dat probíhal na přelomu února a března 2021. Porovnání dat je proveden t-testem a ANOVA testem. Výsledky: Průměrný percentil hmotnosti ve 12 měsících je u standardního zavádění výživy 48,94 ± 29,28, u BLW 45,6 ± 26,94 a u kombinace obou způsobů 43,65 ± 28,84. Střední hodnota hmotnosti se mezi BLW a standardním způsobem statisticky významně neliší (p = 0,55035), a to ani v...
|
|
|
Vliv příkrmu na porážkovou hmotnost a složení jatečného těla u faremně chovaných daňků (Dama dama)
FRIEDBERGEROVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce "Vliv příkrmu na porážkovou hmotnost a složení jatečného těla u faremně chovaných daňků (Dama dama)" je zaměřena na zhodnocení vlivu dvou různých příkrmů a nutričního doplňku na porážkovou hmotnost a složení jatečného těla. Literární přehled je doplněn o výsledky experimentu, který byl uskutečněn na farmě Mnich u Kardašovy Řečice ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze Uhříněvsi. Desetiměsíční daňci byli rozděleni do tří stejně velkých skupin. Každá skupina byla chována odděleně, kde kontrolní skupina (skupina 1) měla k dispozici jen pastvu. Skupině 2 a 3 byl podáván příkrm ječmene a ovsa v poměru 2/3 : 1/3 v množství 0,4 kg/ks/den. Skupině 3 byl navíc podáván přípravek s 50% obsahem chráněné aminokyseliny lysin. Zvířata byla zvážena na začátku pokusu a při porážce ve věku 16 měsíců. Náhodně bylo vybráno 15 jedinců z každé skupiny, kteří byli poraženi. Porážka byla provedena ve třech porážkových dnech vždy po pěti kusech z každé skupiny. Následně byla zvířata převezena na jatka, kde byla provedena jatečná úprava obdobným způsobem, jako je referenční úprava JUT skotu SEUROP. Rozdíly mezi skupinami byly statisticky porovnány. Bylo provedeno ekonomické zhodnocení výhodnosti jadrného příkrmu a přídavku nutričního doplňku ke krmné dávce. A zhodnocení efektivnosti jatečného zpracování.
|
|
|
Význam nemléčných příkrmů na další zdravotní vývoj
Kylarová, Adéla ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zavádění příkrmů do stravy kojence a jejich vliv na pozdější zdravotní stav. Teoretická část práce se zabývá vztahem mezi výživou v časném věku a pozdější morbiditou a mortalitou. Je zde rozvedena problematika příkrmů, jakožto jednoho z faktorů, které epigeneticky ovlivňují budoucí metabolismus, tzv. nutriční programování. Popisuje vhodný postup při zavádění běžné rodinné stravy do jídelníčku dítěte a jeho fyziologické opodstatnění. Kromě vhodného načasování uvádí i způsob zavádění jednotlivých druhů potravin. Zmiňuje i psychologické aspekty při zavádění příkrmů a dále popisuje situaci v České republice ohledně praxe ve výživě malých dětí. Praktická část se zabývá informovaností českých žen ohledně zavádění příkrmů, jejich informovaností ohledně prvních příkrmů, vhodných potravin pro kojence a zaváděním rodinné stravy v kojeneckém období. Formou dotazníku odpovědělo 164 respondentek. Bylo zjištěno, že informovanost je nedostatečná, většina žen by zvládla zavést první příkrm, ale o dalším postupu toho ví málo. Bylo to patrné spíše u žen těhotných než u matek, ale i u těch byla očekávána větší znalost správného postupu při zavádění komplementární výživy. Klíčová slova: kojenec, příkrm, nutrigenomika, výživa, zdravotní vývoj
|
|
|
Příjem soli u kojenců
KRÁLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá příjmem soli u kojenců. Toto téma je aktuální, protože v současnosti se mluví o nadměrném příjmu soli. V dětství se formuje pocit slané chuti, které ovlivňuje její následné vnímání. Dlouhodobý nadměrný příjem soli ve stravě může způsobit riziko pro vznik hypertenze. Podle profesora Jandy je doporučené denní množství soli pro kojence do 1 g. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat příjem soli u kojenců. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké množství soli ve stravě přijímají vybraní kojenci?" a "Jaký je rozdíl v příjmu soli mezi kojencem čistě kojeným, kojencem, který dostává příkrm mléčný a kojencem který dostává příkrm nemléčný?" Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje problematiku. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 4 kojencích. Do první skupiny byli zařazeni kojenci ve věku do 4 měsíců, do druhé 4-8 měsíců a do třetí 8-12 měsíců. Pro výzkum byl vybrán každý čtvrtý kojenec z databáze pacientů školitele. Od matek kojenců byl získán třídenní jídelníček kojenců, ze kterého byl následně propočítán v programu Nutriservis obsah soli. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek a slovního zhodnocení. Z výzkumu vyplývá, že mateřské mléko je ideální výživou pro kojence z hlediska příjmu soli. U všech vybraných kojenců nebyla překročena doporučená denní dávka soli. Nejméně soli přijímali kojenci, kteří byli kojeni mateřským mlékem a nejvíce, kteří dostávali příkrm nemléčný. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro studenty oboru Nutriční terapeut, ale i pro matky kojenců.
|
host ::
RSS.