|
|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
|
|
Zkušenosti klientů se zdravotním postižením s poskytováním koordinované rehabilitace v institucionálním zařízení a v jejich přirozeném prostředí
MIHALÍK, Petr
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování všech složek ucelené rehabilitace osobám se zdravotním postižením. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají dospělí lidé se zdravotním postižením zkušenosti s péčí o svou osobu v domácím prostředí a v prostředí institucionálním. Dalším cílem pak bylo zjistit, jaká kritéria jsou pro jejich hodnocení podstatná. A posledním cílem práce bylo pak na základě zjištěných výsledků navrhnout efektivní model péče o tyto osoby, vzhledem k finančním možnostem státu a stávající legislativě. V teoretické části práce jsem v úvodní kapitole nastínil průřez a vývoj péče o postižené od počátku lidské existence až po současnost a platné legislativní normy. V další části jsem pak ve stručnosti zmínil problematiku koordinované rehabilitace a snahy o její zákonnou normu v ČR. Poslední kapitola teoretické části je věnována organizaci D. R. A. K., jejíž klienti představují vlastní výzkumný soubor pro výzkum. Pro samotný výzkum jsem zvolil kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s klienty, jejich rodinnými příslušníky a jejich pečovateli v organizaci D. R. A. K. Získané údaje pak byly zpracovány kvalitativní obsahovou analýzou rozhovorů. Výběrový soubor sestával celkem z devíti klientů, členů organizace D. R. A. K., jejíž cílovou skupinou jsou dospělí se zdravotním postižením. Dále jsem mluvil s pěti rodinnými příslušníky a třemi odborníky z organizace D. R. A. K. Výsledky jsou rozdělené do tří kapitol podle výzkumných otázek. První kapitola obsahuje výpovědi klientů, jak vnímají rozdíl v poskytování péče o svou osobu v prostředí institucionálním (organizace D. R. A. K.) a v prostředí přirozeném (v domácím). Druhá kapitola výsledků popisuje kritéria, která jsou při tomto srovnání pro klienty rozhodující a zásadní a vyplynula z poskytnutých rozhovorů. Třetí kapitola nastiňuje model péče o tyto klienty. Ten vychází z analýzy rozhovorů klientů, jejich rodinných příslušníků, odborných pečovatelů a bere v potaz i finanční a legislativní možnosti státu v této oblasti.
|
|
|
Komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra.
VANŽUROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. (dále také "PAS"). Teoretická část práce obsahuje základní informace týkající se nejen verbální, ale i neverbální komunikace v ošetřovatelství, která je v komunikačním procesu pro osoby s poruchou autistického spektra velmi významná. V této části je také popsána role sestry v komunikaci s pacientem disponujícím běžnou komunikační schopností v kontextu poznatků týkajících se pacientů s narušenou komunikační schopností. Mezi tuto skupinu patří pacienti s poruchou autistického spektra. Právě poruchám autistického spektra, jejich definici, klasifikaci, příčině, diagnostice a možné terapii je věnována stať, která popisuje projevy pacienta s výše jmenovanou poruchou v oblasti komunikace a pokouší se nalézt možná řešení v překonání komunikačních bariér mezi aktéry komunikace. Řešení komunikačních bariér v práci sestry nabízí ošetřovatelské pojetí Kathryn E. Bernard, jehož představení je věnována samostatná kapitola. Také se pokoušíme přiblížit metody, které mohou být sestře v této velmi specifické komunikaci nápomocny. Empirická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumného šetření realizovaného s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat specifika komunikace mezi pediatrickou sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. S tímto cílem souvisí i cíl druhý. Tím je zjistit, jaká je úroveň znalostí sester v oblasti komunikace s pacientem. Cílem třetím, je zmapování zkušeností rodinných příslušníků dětí s poruchou autistického spektra v oblasti komunikace. V souvislosti se stanovenými cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1)Jaká jsou specifika komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 2)Jaká je úroveň znalostí vybraných pediatrických sester v oblasti komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 3)Co tvoří sestrám potíže v komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra? 4)Jaké zkušenosti mají rodinní příslušníci v komunikaci se sestrou? S ohledem vytvořené cíle byl stanoven výzkumný soubor tvořený skupinou sester s praxí v oboru pediatrie a skupinou rodinných příslušníků dětí trpících poruchou autistického spektra. Při vyhledávání vhodných respondentů jsme použili metodu sněhové koule, a to především u druhé skupiny respondentů. Výsledky jsme podrobili důkladné analýze pomocí otevřeného kódování metodou "tužka a papír". K zajištění přehlednosti bylo u nejdůležitějších výsledků užito schémat. Z šetření vyplynula skutečnost, že vybrané sestry ve většině případů disponují základními informacemi o dané problematice. Výpovědi rodinných příslušníků jsou s výpověďmi sester v rozporu, neboť z nich vychází skutečnost, že všeobecná informovanost sester není tak jednoznačná, a že dochází k situacím, kdy komunikace neprobíhá způsobem, který by odpovídal komunikačním dovednostem s ohledem na pacienta s PAS. Vybrané sestry mají ve většině případů dostatek informací, ale tyto informace nejsou schopny převést do praxe. Výsledky našeho výzkumného šetření nelze globalizovat na všechny sestry pracující v pediatrii, což potvrzují rodinní příslušníci, kteří popisují na rozdíl od sester, jak příjemné, tak i nepříjemné zkušenosti spojené s komunikací se sestrou. Vzhledem ke skutečnosti, že informovanost sester je především vázána na jejich osobní zájem o danou problematiku, nelze konstatovat, že tématu specifik komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra je věnován dostatečný prostor v rámci profesní přípravy sester. Sami jsme v průběhu tvorby této práce narazili na úskalí spojené s nedostatečným množstvím literárních zdrojů, které by byly zaměřeny na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu s pacientem s PAS.
|
|
|
Komunikace zdravotníků s pacientem s onkologickým onemocněním
SLABOVÁ, Markéta
Cílem této práce je zjistit, jaký je současný stav komunikace mezi zdravotníkem a pacientem s onkologickým onemocněním. Touto prací vznikl manuál, který bude jakousi příručkou pro všeobecné sestry, které se setkávají s vážně nebo nevyléčitelně nemocnými, kde sestry najdou zásady komunikace s takovým pacientem. Teoretická část obsahuje informace o problematice komunikace, typy komunikace, či účel komunikace. Dále obsahuje problematiku onkologických onemocnění, jejich příčiny, diagnostiku, léčbu a také rozšíření v České republice a v Jihočeském kraji. V neposlední řadě se teoretická část zabývá tím, jak by měl probíhat přístup a komunikace s onkologicky nemocnými a jaké jsou další možnosti péče pro nevyléčitelně nemocné. Empirická část je založena na několika výzkumných otázkách, které by měly splnit dva vytýčené cíle. Na výzkumné otázky je odpovězeno pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů, a jehož výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a pacienti s onkologickým onemocněním. Sběr dat byl uskutečněn během února a března roku 2016 ve dvou Jihočeských nemocnicích. Po uskutečnění a zpracování rozhovorů do Microsoft Office Word byly vytvořeny identifikační údaje sester a respondentů. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí kategorizace dat a následném kódování. Analýza dat prokázala, že pacienti jsou spokojeni s komunikací a přístupem zdravotníků. Sestry jsou vůči tomuto tématu a vzniku syndromu vyhoření velice odolné.
|
|
|
Fenomén stigmatizace v komunikaci mezi sestrou a pacientem
TROJANOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na fenomén stigmatizace v komunikaci mezi pacientem a sestrou. Termín stigmatizace představuje přemýšlení ve stereotypech a celkový přístup s předem stanovenou vizí, která mnohdy nemusí být reálně podložena. Tyto předsudky se pak objevují zejména v oblasti komunikace. Jedná se o připisování záporných vlastností a častování nevhodnými pojmenováními. Takové jednání může vést až k sociální izolaci. Bakalářská práce mapuje problematiku stigmatizace a možného užívání tzv. "nálepek" v komunikaci mezi pacientem a sestrou v rámci ošetřovatelského procesu. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na informovanost sester o termínu stigmatizace a dále bylo zjišťováno, jaký postoj sestry zaujímají k pacientům, kteří mohou být díky svojí odlišnosti mnohem více ohroženi tímto fenoménem. Z tohoto důvodu byli do výzkumného šetření zahrnuti obézní pacienti, pacienti s psychickou poruchou, dále klienti bez domova, národnostní menšiny, pacienti léčící se ze závislosti na alkoholu či drogách a v neposlední řadě také ti, kteří mají jakoukoliv formu tělesného postižení. V bakalářské práci se také soustředíme na to, jak tito klienti vnímají spolupráci se sestrami během hospitalizace, zdali zaznamenali rozdíly v komunikaci s nimi a jinými pacienty a také nás bude zajímat, jestli se po dobu své hospitalizace setkali s užíváním stigmatizujících pojmů a v jaké podobě.
|
|
|
Spolupráce dul a porodních asistentek v průběhu porodu
HORÁČKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá spoluprácí dul a porodních asistentek v průběhu porodu. Porod je emočně náročná situace, pro prvorodičky zcela nová a neznámá, která může u ženy vyvolávat strach, stres, napětí, obavy či pocity nespokojenosti. Snahou osob, které o rodičku během porodu pečují, je, aby tyto negativní pocity nezažívala nebo byly omezeny na minimum. Dnes se o rodící ženu starají lékaři, porodní asistentky, ale můžeme se setkat i s dulou, která ženu doprovází k porodu a také o ni pečuje po stránce psychické a fyzické. Cílem všech zúčastněných by měla být vzájemná spolupráce založená na respektu a úctě. Ohleduplnost, pochopení, snaha o splnění přání rodičky, vstřícný postoj, vytvoření vzájemné důvěry je předpokladem dobré spolupráce mezi rodičkou a porodní asistentkou. Stejně tak spolupráce dul a porodních asistentek je předpokladem klidného průběhu porodu. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a 4 výzkumné otázky. Teoretická část rozpracovává otázky - kdo je dula, hovoří o vzdělávání a kompetencích dul, věnuje pozornost službám, které dula poskytuje a popisuje pomoc duly během porodu. Také informuje o organizacích, které v současné době v ČR duly vzdělávají. Dále se zaměřuje na práci a kompetence porodních asistentek, hovoří o jejich vzdělávání, popisuje úlohu porodní asistentky v předporodní přípravě, shrnuje péči o ženu během porodu a v období poporodním. K výzkumnému šetření byla zvolena kvalitativní forma výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné soubory byly zvoleny dva. První soubor tvořilo 9 porodních asistentek ve věku od 31 do 60 let, které pracují na porodním sále a mají různou délku praxe. Druhý soubor tvořilo 6 dul ve věku od 40 do 47 let, které mají zkušenosti s doprovázením žen k porodu. Na základě získaných rozhovorů byly určeny 3 hlavní kategorie a jejich významové podkategorie. První kategorie s názvem Znalosti PA o dulách je rozpracována do 2 podkategorií, které se zabývají důvodem přítomnosti dul na PS a znalostmi PA o vzdělávání a kompetencích dul. Ve druhé kategorii s názvem Názor na činnosti duly jsme stanovili 2 podkategorie a zjišťovali názory porodních asistentek na porodní plán a jak hodnotí spolupráci s dulami. Ve třetí kategorii Činnosti duly jsme vytvořili 5 podkategorií. Tato kategorie podrobněji rozpracovává náplň práce duly, proč se respondentky staly dulami, vzdělávání a kompetence dul, zaměřuje se na spolupráci duly se ženou a hovoří o spolupráci dul s PA. Výzkumné šetření ukázalo, že u většiny porodních asistentek je dula na porodním sále vítána, neboť s péčí o rodičku může být velmi nápomocná. Přítomnost duly porodní asistentky vítají zejména v době, kdy se na porodním sále starají o více rodiček najednou. Je však nezdravotnickým doprovodem ženy, proto PA očekávají respektování navrženého způsobu porodu, nezasahování do kompetencí zdravotníků a neovlivňování rodičky. Práce PA a duly během porodu jsou zcela odlišné, proto by nemělo jít o žádnou rivalitu, ale měly by se vzájemně doplňovat. Pak se spolupráce založená na vzájemném respektu a úctě daří. Z výzkumného šetření jsme dále zjistili, že informovanost PA o vzdělávání dul není příliš velká a jejich veškeré informace jsou omezené pouze na internetové zdroje. Kompetence dul, které jsou zakotveny v Etickém kodexu, četlo 8 PA. Výsledky bakalářské práce by mohly posloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které pracují na porodním sále, zejména pak pro nově nastupující PA, ale také pro duly, které doprovázejí ženy k porodu.
|
|
|
Problematika dětí s Crohnovou chorobou
TENKLOVÁ, Monika
Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje celý gastrointestinální trakt ve všech jeho vrstvách.Teoretická část práce se zabývá charakteristikou onemocnění, jeho příčinou, příznaky, komplikacemi, léčbou a psychickými aspekty onemocnění, dále jsou zmíněny potřeby dětí a komunikace s chronicky nemocným dítětem.Z počátku byly pro tuto práci stanoveny dva cíle a to zmapovat poskytování ošetřovatelské péče dětem s Crohnovou chorobou v nemocnicích a zjistit dopad Crohnovy choroby na každodenní život dítěte. Třetí cíl, zjistit názory respondentů na možnosti uplatnění komunitní sestry v kolektivních zařízeních, nám vyvstal v průběhu výzkumného šetření a byl dodatečně doplněn.Empirická část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření prováděného metodou polostrukturovaného rozhovoru jak se zdravotnickými pracovníky pracujícími na dětském oddělení, tak i s dětmi s Crohnovou chorobou a jejich rodiči.Výsledky šetření ukázaly, že s dětmi s Crohnovou chorobou se mohou zdravotničtí pracovníci setkat na různých úrovních zdravotnických zařízení. Mezi nejčastější prvotní příznaky Crohnovy choroby u dětí patřily bolesti břicha, průjmy s krví nebo hlenem a neprospívání dítěte. Nejčastější oblast postižení gastrointestinálního traktu bylo tenké střevo, v jednom případě tlusté střevo a v jednom konečník.Někteří pracovníci nevědí, jaká vyšetření či léčba se u dětí v jejich nemocnici provádí.Jako prioritní ošetřovatelský problém uvádějí bolest, ovšem při realizaci ošetřovatelské péče se jí nezabývají.Na všech odděleních, kromě jednoho, není k dispozici žádný materiál o Crohnově chorobě a přitom by ho pracovníci na oddělení uvítali.Rozhovory jak s dětmi a rodiči, tak i se zdravotnickými pracovníky potvrdily, že choroba má sociálně-kulturní dopad na dítě a jeho blízké okolí.Výsledky z diplomové práce byly prezentovány na 3 konferencích a dále budou publikovány.
|
|
|
Bariéry v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění
IMRAMOVSKÁ, Simona
V dnešní době se v České republice péče o dětské pacienty v terminálním stadiu stále rozšiřuje a rozvijí. Je proto zapotřebí, aby sestry volily vhodnou komunikaci. Teoretická část obsahuje informace týkající se terminálního stadia onemocnění u dětského pacienta a následné poskytované péče, dále se zaměřuje na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči v tomto stadiu. Teoretickým východiskem je koncepční Systémově adaptační model Callista Roy, který je následně aplikován na dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění v souvislosti s komunikací. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem s ohledem na jeho lékařskou diagnózu. Soustředili jsme se na zmapování lékařských diagnóz dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry. Dále předmětem zjišťování bylo, jaké bariéry mají sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Dalším záměrem bylo ze získaných znalostí z výzkumného šetření vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, který by přispěl ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. V této práci byl také stanoven personální cíl, kdy vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek zaměřujících se na zjišťování komunikačních bariér s ohledem na lékařskou diagnózu dětského pacienta v terminálním stádiu onemocnění, na bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, hodnocení úrovně sester v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, na využívání komunikačních prostředků v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v tomto stadiu onemocnění a dále nás zajímalo, k jakým změnám došlo v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku jejich kariéry sestry. Praktická část práce je rozdělena na dvě výzkumná kvalitativní šetření. V první fázi tvořilo výzkumný soubor jedenáct sester pracujících na dětských onkologických odděleních a osm sester pracujících v zařízeních hospicové péče zaměřené na dětského pacienta. Technikou výzkumného šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Na základě praktického cíle byla realizována druhá fáze výzkumného šetření, při níž jsme ověřovali přínos vzdělávacího materiálu, který byl vytvořen na základě výsledků z první fáze. Z první fáze výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry představují komunikační bariéru především tyto lékařské diagnózy: nádory kostí, nádory mozku a roztroušená skleróza. Dále byly u sester zjištěny tyto bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění: děti starší dvanácti let, neznalost vhodné komunikace a dětského pacienta, nezpracovaná vlastní smrt, strach a rozpaky z chyb a také osobnost dětského pacienta. Sestry používají mnoho komunikačních prostředků. Sestry reflektovaly také změny v komunikaci, k nimž došlo během jejich kariéry sestry: uváděly jistotu, více znalostí, odhad na děti a vhodnou příležitost. Dále se cítí lépe v čase truchlení, ve vnímání role rodičů, cítí větší pokoru a respekt k životu. Sestry hodnotí svojí úroveň komunikace s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění velmi kladně a nadále se chtějí v oblasti komunikace vzdělávat. U sester byla zjištěna přítomnost psychické zátěže. Dále bylo zjištěno, že v některých zařízeních nefunguje psycholog, nebo dokonce úplně chybí. Z druhé fáze výzkumného šetření bylo zjištěno, že vzdělávací materiál sestry velmi přivítaly, viděly přínos pro svou praxi, hodnotily ho jako užitečný pro začínající sestry. Na podkladě toho vzdělávacího materiálu byla na oddělení pořízena knížka pro děti. Doporučením pro praxi je používání koncepčního Systémově adaptačního modelu Callista Roy. Díky zpracovávání tohoto tématu jsem získala mnoho teoretických znalostí a zkušeností všech zúčastněných sester.
|
|
|
Obchodní zástupce - současnost a perspektiva
NĚMCOVÁ KOVÁČOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vlivu výkonnosti třech skupin obchodních zástupců ve společnosti Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o. na firemní tržby, objemy prodeje. Porovnává náklady třech skupin obchodních zástupců. Na základě výstupů vícekriteriální analýzy vlivu výkonnosti skupin obchodních zástupců na vnitrofiremních kritériích je navrženo řešení využití obchodních zástupců do budoucna s cílem zvyšovat hospodářský výsledek firmy.
|
|
|
Mimika a její role v komunikaci mezi učitelem a dítětem v prostředí mateřské školy
BURDOVÁ, Hana
Bakalářská práce řeší problematiku mimiky a její role v komunikaci mezi učitelem a dítětem v prostředí mateřské školy. V teoretické části jsou definovány základní pojmy z oblasti komunikace a shrnuty specifické rysy neverbální komunikace se zaměřením na mimiku. Kvantitativní výzkumy, realizované v praktické části, přináší data, jež byla získána metodami dotazníkovou a testovací.
|
host ::
RSS.