Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Koláček, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce si stanovila za cíl výklad k institutu bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Bezdůvodné obohacení jako takové však vlastní obchodněprávní úpravu nemělo a muselo být vykládáno podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Ke změně došlo rekodifikací občanského práva, která obchodní zákoník zcela zrušila a u nově vzniklých právních vztahů nebude nutné zkoumat, které jsou obchodní povahy a které nikoliv. Závěry, ke kterým dospěla judikatura ohledně původní právní úpravy, ještě však nelze zcela opustit, neboť na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku zůstane původní právní úprava, a tedy i závěry judikatury k ní se vztahující, i nadále aplikovatelná. Práce tak rozebírá institut bezdůvodného obohacení především z pohledu práva občanského, kde v rámci srovnání s předchozí právní úpravou řeší specifika či aplikační problémy, které v souvislosti s bezdůvodným obohacením v obchodním právu vyvstaly. Za tímto účelem je podán výklad i k souvisejícím právním institutům jako jsou promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, neplatnost právních jednání, apod. Práci tvoří pět kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj právní úpravy. Druhá kapitola podává výklad obecných znaků bezdůvodného obohacení a zaměřuje se i na problematiku obchodních závazkových vztahů s...
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Loukotová, Šárka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu Abstrakt Cílem této práce je rozebrat institut bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Toto téma bývá obvykle zpracováno jako součást občanskoprávních studií a zároveň bývá upozaďováno na úkor závazků, které vznikají ze smluv. Právě proto jsem si vybrala popsat tuto problematiku z hlediska obchodního práva. Práci tvoří sedm kapitol. V první úvodní kapitole jsou definovány základní právní předpisy, které byly používány pro výklad a zároveň nastiňuje, že došlo k významné změně v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na římskoprávní úpravu institutu, jakožto základu pro kontinentální právo. Druhá část poskytuje přehled platných úprav na našem území do založení České republiky. Třetí kapitola je soustředěna na účinnou úpravu do konce roku 2013. Zejména analyzuje přístup soudů a rozhodování Nejvyššího soudu ČR ve spojení s otázkou promlčení podle Obchodního zákoníku. Kapitola čtvrtá rozebírá změny od účinnosti Nového občanského zákoníku především z pohledu podnikatelů. Kapitola se více zaměřuje na úpravu promlčení a vyšší míru ochrany poctivého příjemce. V následující páté kapitole je zkoumán vliv práva Evropské unie a potenciál vzniku Evropského občanského zákoníku. V posledních dvou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.