|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Vliv synantropie na vertikální aktivitu v exploračních testech: srovnání 12 populací rodu Acomys
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi sebou liší synantropní a nesynantropní populace bodlinatých myší (Acomys spp.). Řada indicií nasvědčuje tomu, že některé populace druhu Acomys cahirinus žijí v Egyptě synantropně již od doby faraónů, tedy nejméně po dobu 3 500 let. V takovém případě se dá očekávat, že se u těchto populací vyvinula určitá přizpůsobení synantropnímu způsobu života. Z tohoto důvodu jsem testovala dvanáct populací bodlinatých myší ve dvou experimentálních uspořádáních typu open field test - vertical test (tedy test vertikální aktivity) a hole board test. Ve vertical testu měly bodlinaté myši možnost zkoumat prostředí též ve vertikálním směru, a to díky mřížce umožňující šplhat. Lidská obydlí představují prostředí s novým predačním tlakem ze stran nových predátorů, ale zároveň také prostředí s novými úkryty před těmito predátory, a to například na místech ve výšce nad zemí. Očekávala jsem tedy, že synantropní populace A. cahirinus budou (1) explorovat méně na zemi a (2) trávit více času na mřížce než nesynantropní populace. Výsledky podpořily první hypotézu - v obou experimentálních uspořádáních byly synantropní populace na zemi méně explorativní než nesynantropní populace. Druhá hypotéza ovšem podpořena nebyla - všechny populace ukázaly přibližně stejný zájem o mřížku a...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
host ::
RSS.