|
|
MOŽNOSTI ROZVOJE OSOBNOSTI KLIENTŮ VE STACIONÁŘI ÚSMĚV PRO MENTÁLNĚ A KOMBINOVANĚ POSTIŽENÉ
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Péče o jedince s mentálním a kombinovaným postižením je natolik zatěžující, že je často nutné umístit jedince do denních center. Klient denně absolvuje všechny terapie se současným vzdělávání sociálními zkušenostmi, nabídkou zájmových a klubových aktivit. Cílem mé práce bylo zjistit, které činnosti nejvíce napomáhají klientům stacionáře Úsměv pro mentálně a kombinovaně postižené osoby v Třebíčí v rozvoji osobnosti, motorických schopnostech, začleňování do společnosti, činnosti vedoucí k udržení a rozvoji rozumových dovedností a schopností atd. Po seznámení s problematikou jsem se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Jako základní metody jsem zvolila nezúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor a obsahovou analýzu dat zdravotnických a psychologických dokumentů. Hlavním úkolem bylo získat základní informace o zkoumaných jedincích ve vztahu k jejich rozvoji závislém na působení stacionáře. Rozhovory byly vedeny se zkoumanými jedinci, pracovníky, rodiči jedinců a vyhodnoceny za každou skupinu. Cílový soubor tvořilo celkem 5 jedinců stacionáře Úsměv pro mentálně a kombinovaně postižené klienty starší 15 let v Třebíčí s DMO. Na základě poznatků jsem vytvořila hypotézu: {\clqq}Každodenní, systematická a pravidelná návštěva klienta stacionáře a využívání všech činností, které nabízí, napomáhají v rozvoji osobnosti, integraci do společnosti, soběstačnosti, rozvoji jemné a hrubé motoriky u klientů s mentálním a kombinovaným postižením a to především s DMO.`` Výsledky mého výzkumu potvrdily, že neexistuje jedna konkrétní činnost, která by nejvíce napomáhala v rozvoji osobnosti klienta, ale že klientům pomáhá komplex všech činnosti poskytovaných stacionářem a pravidelný kontakt lidmi mimo domácí prostřední napomáhá v jejich začlenění do společnosti. Z výzkumu vyplynula potřebnost dlouhodobého plánování rozvoje osobnosti jednotlivých klientů a vedení podrobné dokumentace o rozvoji jejich schopností a dovedností.
|
|
|
Vliv kombinovaného postižení dětí v péči centra ARPIDA na životní styl jejich rodin.
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o dítě s kombinovaným postižením v rodině. Zjišťovala jsem, jak je ovlivněn životní styl rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Dílčím úkolem bylo zmapovat tuto problematiku v rodinách, které pečují o dítě s kombinovaným postižením, jež je klientem nestátního neziskového zařízení, centra ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích. V diplomové práci jsem použila metod kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou je polostandardizovaný rozhovor s rodiči a sourozenci dětí s kombinovaným postižením v péči centra ARPIDA, o.s. Jako doplňující technika byla použita obsahová analýza dat z osobní dokumentace klientů centra ARPIDA, o.s. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila pět kazuistik klientů s kombinovaným postižením. V teoretické části práce popisuji důležité pojmy a situace, které mají vztah k této problematice. Zvláštní pozornost pak věnuji jednotlivým prostředkům uceleného systému rehabilitace, které nabízí rodině pečující o dítě se zdravotním postižením komplexní interdisciplinární péči. V praktické části práce analyzuji rozhovory s rodiči dětí s kombinovaným postižením. Zjišťovala jsem zejména jejich názory na změny, které jim nastaly v souvislosti s narozením a péčí o dítě s postižením. Rozhovory jsem také vedla se zdravými sourozenci postižených dětí. Díky těmito rozhovorům jsem získala zajímavé náhledy na tuto problematiku ze strany dalších členů rodiny. V závěru práce konstatuji, že rodiče i sourozenci dětí s kombinovaným postižením jsou narozením postiženého dítěte ve svém životním stylu zásadním způsobem ovlivněni. Rodiče ztrácejí často možnost profesně se realizovat a mnohdy se to negativně odrazí i na jejich zdravotním stavu. Ze strany státu se cítí být za svou nelehkou péči o dítě s kombinovaným postižením nedostatečně doceněni. Zdraví sourozenci se díky této skutečnosti stávají vyzrálejšími a vnímavějšími jedinci, kteří si uvědomují rozhodující životní hodnoty. Na podkladě výzkumné části práce jsem v závěru definovala tři hypotézy. Hypotéza č.1.: Rodiče jsou dlouholetou péčí o dítě s kombinovaným postižením ve svém zdravotním stavu negativně ovlivněni. Hypotéza č.2.: Nejdůležitější vlastností při péči o dítě s postižením je trpělivost. Hypotéza č.3.: Nestátní neziskové organizace jsou významným zdrojem podpory pro rodinu s dítětem s postižením v jeho přirozeném prostředí. Diplomovou prací bych chtěla poukázat na význam a nezastupitelnost rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také rodičům dětí s kombinovaným postižením jako jejich zpětná vazba.
|
host ::
RSS.