Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zhodnocení využití a významu plemenného hřebce 2691 Streimur v chovu slezského norického koně
Vraždová, Monika
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení kvality potomstva po hřebci 2691 Streimur v chovu slezského norického koně. Základním materiálem byly údaje o hřebci 2691 Streimur, o jeho potomstvu a údaje matek potomstva na základě, kterých jsme vytvořili databázi a doplnili jsme informace o výsledcích zkoušek výkonnosti, tělesných mírách a zbarvení. Základem statistické analýzy byl párový t test mezi hodnotami matek a potomstva, jednovýběrový t test hodnot klisen z potomstva a průměrným plemenným standardem pro klisny, a nakonec jednovýběrový t test mezi hodnotami hřebců z potomstva a hodnotami otce. Při statistickém vyhodnocení párového t testu hodnot matek s hodnotami potomstva byl zjištěn statistiky průkazný rozdíl jen v hodnotách třídy, kdy potomstvo jevilo lepší ohodnocení než matky. Při statistickém porovnání průměrných hodnot klisen z potomstva s průměrným plemenným standardem pro klisny byl statisticky průkazný rozdíl ve všech sledovaných vlastnostech (KVP, KVH, OH a OHOL), potomstvo prokazatelně jevilo větší hodnoty, než jsou v průměrném plemenném standardu. U statistického porovnání průměrných hodnot hřebců z potomstva a hodnot hřebce 2691 Streimur byl u všech, kromě KVP, statisticky průkazný rozdíl. Plemeník 2691 Streimur, na rozdíl od většiny matek, zlepšoval třídu potomstva.
Českomoravský belgický kůň a jeho využití v minulosti a současnosti
Bartoš, Michal
V rámci své bakalářské práce jsem se zabýval historií a výstavbou plemene českomoravský belgický kůň. Jeho vývojem, aktuálním chovem a oblastmi jeho využití. Toto plemeno je označováno také jako belgický kůň, anebo belgický tažný kůň je nejrozšířenějším plemenem chladnokrevných koní. Součástí bakalářské práce je analýza četnosti využívání hřebců v inseminaci. Byli sledování hřebci v hřebčincích Tlumačov a Písek. Sběr dat proběhl v případě Tlumačova mezi lety 2009 až 2020. V písku byla sbírána data za roky 2012 až 2019. Bylo hodnoceno procento zabřezávání po těchto hřebcích. V hřebčinci v Písku působilo 11 hřebců, kterými bylo zapuštěno celkem 176 klisen. Průměrné zabřezávání dosahuje v tomto hřebčinci hodnoty 58,86 %. V Tlumačově působilo 9 hřebců, kterými bylo zapuštěno 200 klisen, při průměrné hodnotě zabřezávání 68,90 %.
RŮSTOVÉ PARAMETRY DOMÁCÍCH PLEMEN CHLADNOKREVNÝCH KONÍ
POLÍČEK, Blahoslav
Cílem diplomové práce bylo zpracovat růstový standard pro všechna tři plemena chladnokrevných koní pro kohoutkovou výšku hůlkovou (KVH) a obvod holeně (ohol). Podkladové materiály byly získány z údajů ASCHK ČR, Ústřední evidence koní a vlastního měření. Pro výpočet růstové křivky byla použita Brodyho metoda. Byly zpracovány individuální růstové křivky hřebců plemen českomoravský belgický kůň, norik a slezský norik, kteří byli odchováni v letech 2001 až 2016 v testačních odchovnách. Celkem byly zpracovány růstové parametry 157 hřebců, z toho 56 plemene Českomoravský belgik (ČMB), 47 plemene Norik (N) a 54 plemene Slezský norik (SN). Bylo zjištěno, že dosud používané růstové standardy zcela neodpovídají současnému růstu chladnokrevných koní jednotlivých plemen a současný růst je intenzivnější v kohoutkové výšce hůlkové (KVH) a je v průměru vyšší o 2,2 cm u ČMB, o 0,9 cm u N a o 0,5 cm u SN. Intenzivnější růst byl zjištěn i u obvodu holeně (Ohol), a to o 0,3 cm u ČMB, 1,0 cm u N a 0,6 cm u SN oproti dosud platnému standardu. Byla prokázána statisticky významná rozdílnost těchto tělesných rozměrů mezi plemeny u hřebců ve věku 30 měsíců. Byl zpracován nový růstový standard, samostatně pro všechna tři sledovaná plemena, který je součástí této diplomové práce.
Rozbor současného stavu chladnokrevných koní vhodných pro lesní hospodářství
TAUŠEK, Václav
Cílem práce bylo vyhodnotit početní stav chladnokrevných koní vhodných pro lesní hospodářství chovaných na území České republiky (ČR), konkrétně koní plemen českomoravský belgický kůň, slezský norický kůň a norický kůň. Rozbor současného stavu byl proveden na základě analýzy dat ze seznamů hřebců a plemenné knihy online chladnokrevných plemen chovaných v ČR od roku 1995 do roku 2017. Bylo zjištěno, že populace koní norických a českomoravských belgických v České republice pomalu klesá, jediná populace slezských noriků si udržuje mírně stoupající tendenci. Analýza příslušnosti hřebců k jednotlivým liniím ukázala rozdíly v četnosti jednotlivých linií. Pro udržení stavu koní využitelných pro lesní práce bylo doporučeno věnovat pozornost zajištění pracovních příležitostí, patřičnému ohodnocení práce, ekonomické výnosnosti chovu, vzdělávání kočích a péči chovatelské organizace o výkonnostní a charakterové vlastnosti koní.
Využití koní v lesním hospodářství na počátku 21. století
TROJANOVÁ, Denisa
Cílem této diplomové práce bylo provést rozbor aktuálního využití koní v lesním hospodářství v rámci Jihočeského kraje. Diplomová práce obsahuje stručné seznámení s chovem chladnokrevných koní v České Republice, podmínky pro chov chladnokrevného koně, základy výcviku a postrojování chladnokrevného koně, popis prací, které kůň v lese vykonává a v neposlední řadě práce seznamuje s problematikou způsobování škod na lesním porostu, půdě a podzemní vodě během soustřeďování dříví. Rozbor aktuálního využití koní v lesním hospodářství byl proveden pomocí metody dotazníkového šetření a osobních návštěv. Vyhodnocení a následná analýza informací byla provedena se zaměřením na ekonomickou stránku využití koní v lesním hospodářství a na odhad perspektivy jejich dalšího využívání. Součástí diplomové práce jsou zjednodušené mapy Jihočeského kraje, které zobrazují stáje, kde se v současné době nacházejí pracovní koně, a které zachycují případná místa využití koní v lesním hospodářství.
Objektivní hodnocení mechaniky pohybu hříbat chladnokrevných koní
KOČVAROVÁ, Ivana
Cílem práce bylo pomocí objektivní metody posoudit kvalitu mechaniky pohybu u hříbat chladnokrevných plemen koní odchovávaných v odchovnách hřebců a změny v mechanice pohybu v průběhu odchovu a zjistit případné rozdíly mezi chladnokrevnými plemeny.Kvalita pohybu v kroku byla zjišťována ve dvou odchovnách hřebců v letech 2014 a 2015 a bylo sledováno 48 hřebečků ve věku jednoho, dvou a tří let. Z toho bylo 24 hřebců plemene českomoravský belgický kůň, 15 plemene slezský norik a 9 plemene norik. Hřebci byli v intervalu tří měsíců váženi a bylo u nich zjišťováno 13 tělesných rozměrů a zároveň byl pomocí videotechniky zaznamenán jejich pohyb v kroku při předvedení na ruce. Z videozáznamu byla vyhodnocována délka kroku a výška akce pravé přední a pravé zadní končetiny. Celkem bylo vyhodnoceno 354 měření pohybu koní. Charakteristiky chodu byly zjišťovány při standartní rychlosti pohybu 75m.min-1. U hříbat odchovávaných v nadmořské výšce 650 m byl zjištěn plošší a delší krok než u hříbat odchovávaných v nadmořské výšce 420 m. Porovnání mechaniky pohybu mezi plemeny ukázalo, že nejdelší krok mají hřebci slezského norika a nejvyšší akci hřebci noričtí. S věkem hříbat se délka kroku mírně prodlužovala, výška akce končetin se výrazně neměnila.
Zpracování katalogu chladnokrevných hřebců
RAJŠLOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá zpracováním katalogu chladnokrevných hřebců, který by měl sloužit chovatelům při výběru plemeníka. Podkladovým materiálem pro zpracování bakalářské práce byly zejména katalogy vydávané chovatelskými organizacemi v České republice spolu s katalogy poskytovanými organizacemi v ostatních státech. Pro doplnění byly využity i katalogy s plemennými býky, především pro velmi propracované odhady plemenných hodnot. Při porovnání údajů poskytovaných jednotlivými organizacemi bylo zjištěno, že se v žádném z českých katalogů nenacházejí výsledky odhadů plemenných hodnot. Naproti tomu ve světě je běžné uvádět, zejména pak u sportovních koní, plemenné hodnoty pro drezuru, skoky, exteriér a někdy také pro tělesné rozměry. Většinou jsou tyto plemenné hodnoty doplněny i o graf. Proto byly do návrhu katalogu chladnokrevných hřebců doplněny mimo jiné také plemenné hodnoty pro znaky lineárního popisu exteriéru spolu s grafem odpovídajícím těmto hodnotám, aby chovatelé mohli porovnat jednotlivé hřebce a kvalifikovaně si vybrat toho nejvhodnějšího. V závěru pak byly zjištěné výsledky zhodnoceny a byly navrženy postupy vedoucí ke zdokonalení katalogů v České republice, zejména jaké informace je důležité do katalogu doplnit a v jakém časovém intervalu by měl být katalog aktualizován.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.