|
|
Analýza pěstování jetelovin ve zvoleném podniku a návrhy na zlepšení
KASÍK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá pěstováním hlavních jetelovin v České republice, jimiž jsou vojtěška setá (Medicago sativa L.) a jetel luční (Trifolium pratense L.). V první části práce je uveden význam, charakteristika, nároky na prostředí, agrotechnická opatření a kvalita píce uvedených jetelovin. Výhodou vojtěšky je její vytrvalost a suchovzdornost, stále zamokření jí škodí více než sucho. Oproti tomu jetel luční má menší nároky na teplo a lépe snáší přechodné zamokření než nedostatek vláhy. Z důvodu pomalého počátečního růstu jsou jeteloviny často zakládány do krycích plodin, které kompenzují výnos píce v roce založení a zároveň potlačují plevele. Jako nejvhodnější krycí plodina se jeví úponkový hrách nebo jeho směska s ostatními plodinami, v praxi se však nejčastěji používají obilniny. Druhá část je zaměřena na vlastní sledování a hodnocení pícních porostů jetele lučního a vojtěšky seté v rámci Zemědělského družstva Čížová hospodařícím v Jihočeském kraji (bramborářská oblast). Na provozních plochách byl sledován způsob založení, počet rostlin na 1 m2 a výnos nově zakládaných porostů jetele lučního. Hodnoceny byly také porosty jetele lučního a vojtěšky seté v 1. užitkovém roce. Nejvyšších výnosů suché hmoty dosahovala vojtěška (8,8 t.ha-1), jetel měl lehce nižší výnos (8,2 t.ha-1). Na celkovém výnosu suché hmoty ze zakládaných porostů jetele měla krycí plodina podíl 60 %. Bylo zjištěno, že při hustotě porostu 170 rostlin u vojtěšky a 160 rostlin u jetele by se v porostu neměly vyskytovat žádné plevele.
|
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
|
|
Sledování podmínek uplatnění a výskytu vybraných druhů jetelovin a bylin v travních porostech
JAKŠOVÁ, Marie
Pochopení významu a možného využití jetelovin v trvalých travních porostech je velmi důležité. Jejich nezastupitelná role při fixaci dusíku a obohacování půdy o tento nepostradatelný prvek je velice důležitá. Význam bylin v travních porostech je také výrazný a to i přesto, že jejich význam bývá velmi často opomíjen. Byliny slouží nejen jako indikátory stanovištních podmínek, ale také mohou zlepšovat kvalitu a chutnost píce. Pokud známe byliny a jeteloviny a jejich nároky na prostředí, pomůže nám to zvolit vhodný způsob obhospodařování a k efektivnímu využívání potenciálu daného stanoviště. Cílem diplomové práce bylo sledovat podmínky uplatnění a výskytu vybraných jetelovin a bylin v TTP. Z výzkumu lze tedy dojít k závěru, že největší vliv na složení travního porostu mají ekologické podmínky. Způsobem obhospodařování můžeme do jisté míry porost ovlivnit sami, ale největším činitelem zůstává to, co ovlivnit nedokážeme a to je počasí. Z výsledků je také patrné, že druhově bohatší jsou pastviny.
|
|
|
Hodnocení pícninářských vlastností nových odrůd a novošlechtění pícních trav a jetelovin
ŘEBÍKOVÁ, Michaela
Travní porosty jsou ve středoevropských podmínkách významným stabilizačním a konzervativní prvek v celé soustavě hospodaření. Trvalé i dočasné travní porosty mají celou řadu produkčních i mimoprodukčních funkcí. Cílem diplomové práce je posouzení pícninářských a hospodářských (agrotechnických) vlastností u vybraných nových odrůd a novošlechtění pícních trav a jetelovin v monokulturách a jednoduchých směsích a návrh doporučení k využívání ověřovaných pícních druhů. Experimentální práce probíhaly na šlechtitelské stanici TAGRO Červený Dvůr s. r. o. V roce 2006 by zde založen maloparcelkový pícninářský pokus trav a v roce 2007 byl založen maloparcelkový pícninářský pokus jetelovin. Pícninářský pokus trav byl vyhodnocován v 1. ? 3. užitkovém roce a pícninářský pokus jetelovin byl vyhodnocován v 1. a 2. užitkovém roce. .Průměrná produkce suché hmoty za všechny pokusné roky u trav se pohybovala v rozmezí od 16,24 t.ha-1 (u sveřepu bezbranného Tabrom) do 20,43 t.ha-1 (u ovsíku vyvýšeného Median). Průměrná produkce suché hmoty za všechny pokusné roky u jetelovin se pohybovala v rozmezí od 11,31t.ha-1 (u jetele lučního Tábor) do 18,28 t.ha-1 (u jetelotravní směsi sveřepu horského Tacit + vojtěšky seté Pálava).
|
|
|
Osiva polních plodin očima dneška
RATAJOVÁ, Alena
ANOTACE V diplomové práci se pojednává o problematice množení a výroby osiv trav a jetelů. Soubor faktorů ovlivňujících úspěšnou výrobu osiva je celá škála. Cílem této práce je zaměření se pouze na jeden z těchto faktorů, a to na monitoring výskytu plevelů v množitelských porostech, obtížnost jejich čištění a vliv na kvalitu osiv. V současné době je výroba osiv zejména trav velmi aktuální. Po vstupu do EU silně poklesl stav mléčného skotu a naopak silně vzrostl význam chovu masných plemen, která jsou vázána na pastevní programy. Dotační tituly směřující do této oblasti využití zemědělské půdy jsou ekonomicky velmi zajímavé. Podmínkou pro možnost jejich uplatnění je vždy uznané certifikované osivo travních směsí či čistých komponentů.
|
host ::
RSS.