|
Management kojení nedonošených novorozenců s aplikací klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC
MELNIČÁKOVÁ, Bernadetta
V teoretické části diplomové práce jsme zpracovali charakteristiku nedonošeného dítěte, kojení, klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC, ale i management, který je součástí ošetřovatelského procesu. K získání a zpracování dat byl využit kvantitativní a kvalitativní výzkum. V kvantitativní metodě byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů, kvaziexperiment. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány v softwaru SPSS verze 16.0 Statistical Package for Social Scienties, kde byla použita metoda neparametrické korelace. V kvalitativní části výzkumu byl použit strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Před samotnou realizací výzkumu byla oslovena náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice České Budějovice a. s. Výzkum byl realizován v časovém rozmezí únor 2013 ? duben 2013. První výzkumný vzorek tvořilo celkem 9 matek a 11 nedonošených dětí přičemž dvě matky porodily dvojčata. Kritériem byla nutná hospitalizace, jak matky, tak i dítěte, kterou nemocnice České Budějovice a. s. umožňuje. Podstatným kritériem byla započatá laktace u nedonošených dětí. Druhý výzkumný vzorek tvořilo 5 sester pracujících na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Prvním cílovým souborem bylo vytvořit soubory z klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení pro nedonošené děti. Hlavním úmyslem této práce bylo vytvoření ucelené dokumentace zprostředkované pomocí klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení nedonošených dětí. Samotný teoretický obsah práce se podílel na vytvoření dokumentace a jejího využití v praxi, kdy záměrem není vytvoření nového, ale aplikování ověřených a používaných klasifikačních systémů, které ulehčí a zefektivní nejen kojení, ale i práci sestry. Navržená dokumentace řeší problematiku kojení nedonošených dětí v zájmu matky, ale i profesionální prestiže sestry. Dokumentace je sestavena takovým způsobem, aby obsahovala nezbytné informace, které metoda ošetřovatelského procesu vyžaduje. Podstatnou součástí dokumentace byla vstupní anamnéza dítěte a matky, která poskytla důležité informace. Dalším atributem jsou ošetřovatelské diagnózy řešící problematiku kojení nedonošených dětí, intervence, které byly realizovány během hospitalizace. U každého záznamu, který byl prováděn u nedonošených dětí, a matek bylo zapotřebí postupovat zcela individuálně na základě komplexního zhodnocení celkového stavu. Při tvorbě dokumentace byly využity poznatky z literatury zaměřené na danou problematiku a zkušenosti doc. PhDr. Márie Boledovičové, PhD. Druhým cílovým souborem bylo ověření vybraných souborů v klinické praxi. Třetím cílovým souborem byly samotné sestry poskytující ošetřovatelskou péči na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Cíl byl zaměřen na postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC. Za pomoci rozhovorů s jednotlivými sestrami bylo zjištěno, že sestry daleko více uváděly znalost klasifikačního systému NANDA International, oproti klasifikacím NIC a NOC. Vytvořená dokumentace byla testována z pohledu zdravotnického personálu a její možné využitelnosti v klinické praxi. Bylo zjištěno, že sestry vnímají klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC jako vhodnou pomůcku pokud by ovšem bylo více personálu na stanici. Z výpovědi sester bylo shledáno, že stanovení ošetřovatelské diagnózy je povinností každé sestry, která se podílí na ošetřovatelském procesu.
|