|
|
Kvalita života u pacientů s CHOPN
KLÍMOVÁ, Pavlína
Teoretická východiska Chronická obstrukční plicní nemoc patří mezi nejzávažnější onemocnění v populaci. Prevalence CHOPN je předpokládaná až na 7,7 %. Jak je již z názvu patrné, je to chronické onemocnění, které je charakteristické typickými příznaky, mezi které patří zejména kašel, expektorace a výrazná dušnost. Tyto příznaky se mohou v průběhu onemocnění značně zhoršit nad svou běžnou úroveň, což nazýváme exacerbací. Přítomnost nepříjemných dýchacích obtíží vede k ovlivnění různých životních oblastí, dochází k omezení jedince při vykonávání každodenních aktivit. Ovlivněna je i psychika nemocného s možným výskytem úzkostí nebo depresí. V konečném důsledku u nemocného dochází k významnému zhoršení subjektivně vnímané kvality života. Cíl práce Cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech ovlivňuje CHOPN kvalitu života. Hypotézy H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže. H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností. H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity. H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti. H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity. H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou. Metodika Výzkumná šetření byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S "Odraz kvality života v ošetřovatelství". Pro sběr dat bylo využito kvantitativní metody, výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí techniky dotazníku. Byly použity dva dotazníky, a to specifický standardizovaný dotazník St. George's Respiratory Questionare Czech (SGRQ) a generický standardizovaný dotazník WHOQOL 100. Dotazníky byly distribuovány osobám s diagnózou chronické obstrukční plicní nemoci. Výběrový soubor byl sestaven kvótním výběrem, který byl dodržen. Kvóty zde tvořila diagnóza CHOPN a pohlaví respondentů. Zastoupení mužů a žen bylo stanoveno na 500 osob, z toho 294 mužů a 206 žen. Výzkumný soubor tvořilo 296 mužů a 207 žen, celkem tedy 503 respondentů. Šetření probíhalo oslovením praktických lékařů, specializovaných ambulancí a lůžkových pneumologických oddělení. Výsledky Výsledky byly zpracovány pomocí statistického programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky je možné rozdělit do tří okruhů. Nejprve na výsledky charakterizující strukturu výzkumného souboru, poté na výsledky graficky znázorněné a v poslední řadě na výsledky zpracované pomocí popisné statistiky. Poslední dva okruhy obsahují výsledky z obou užitých dotazníků. Výsledky nám umožnily získat informace o vnímání dýchacích obtíží nemocnými, o oblasti běžných denních činností, o obtížích v oblasti pohybu, o sociální oblasti, o prožívání negativních pocitů a o subjektivním vnímání kvality života. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže potvrzena, H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností potvrzena, H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity nepotvrzena, H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti nepotvrzena, H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity potvrzena a H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou nepotvrzena. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na oblasti, jež ovlivňují kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Může být využita nejen pro zdravotní sestry, ale též pro celý multidisciplinární tým, který o pacienta pečuje. Práci lze také využít jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Výsledky výzkumného šetření budou dále prezentovány na konferencích a publikovány v odborných časopisech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vytvoření a ověření výukového programu: Výchova ke zdraví a prevence neinfekčních onemocnění (astma, CHOPN)
CHUDÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá vytvořením a ověřením výukového programu pro posluchače navazujícího magisterského oboru Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví. Výukový program je zaměřen na výchovu ke zdraví a prevenci neinfekčních onemocnění astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci. V úvodu teoretické části analyzuji odborné pojmy jako je zdraví, prevence, životní styl a nemoc. Ústředním tématem je chronická obstrukční plicní nemoc, astma a kouření, které má rozhodující vliv na vznik obou nemocí. V praktické části ověřuji výukový program srovnáním vstupních a výstupních testů vypovídajících o úrovni znalostí náhodně vybraných studentů Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví v dané problematice. Výsledky praktického šetření potvrzují realizovatelnost programu v praxi a značný vliv programu na prohloubení znalostí studentů v dané problematice.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Chronická obstrukční plicní nemoc se vyznačuje omezením průtoku vzduchu v průduškách. Jedná se o souhrn dvou onemocnění, a to chronická bronchitida a plicní emfyzém. Jelikož příznaky obou nemocí splývají, užívá se jednotný název, chronická obstrukční plicní nemoc. Jde o neutrofilní zánět, který způsobí ireverzibilní změny. Nejčastější příčinou vzniku nemoci je kouření tabákových výrobků.Cílem této bakalářské práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče a poukázat na specifické potřeby u těchto pacientů. Sestra při ošetřování pacientů s tímto onemocněním, musí tato specifika znát, aby docházelo ke kvalitní a efektivní ošetřovatelské péči. Role sestry, je v této oblasti velmi důležitá a musí zachovat individuální přístup k pacientovi. Zastává roli poskytovatelky specifické ošetřovatelské péče a roli edukátorky. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku onemocnění, příčinu vzniku nemoci, léčbu či prevenci a na ošetřovatelskou činnost, kterou sestra vykonává u těchto pacientů. Praktická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli pacienti z plicních léčeben a plicních oddělení nemocnic v Plzeňském a Středočeském kraji. Šetření se zúčastnilo celkem osm respondentů. Podle rozhovorů byly sepsány kasuistiky, na jejichž základě byly vytvořeny tabulky v kategorizované formě, které shrnovaly nejzajímavější získané údaje. Z výsledků šetření je zřejmé, že chronická obstrukční plicní nemoc sebou přináší různorodé problémy, které jak sestra, tak i pacient musí umět řešit a znát je. Dále je z výsledků patrné, že informovanost pacientů, ale i široké veřejnosti, by mohla být více podrobná, jelikož tato nemoc zaujímá přední místa na seznamu civilizačních chorob a osob s tímto onemocněním stále přibývá. Proto na základě výsledků z šetření, byla vytvořena informační brožura, která má poukázat na informace týkající se chronické obstrukční plicní nemoci.Tato informační brožura může být využita ke studijním účelům či pro pacienty trpící tímto onemocněním.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací
TICHÁ, Věra
Používání neinvazivní plicní ventilace souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. S nástupem endotracheální intubace byla tato metoda odsunuta do pozadí. V poslední době, ale její použití opět stoupá. Je indikována a pacientů s akutním respiračním selháváním, akutním srdečním selháváním charakteru plicního edému. Při neinvazivní plicní ventilaci není nutná sedace, odpadá riziko intubace dýchacích cest. Ke kontraindikacím patří akutní ischemie myokardu, nespolupracující pacient a nemožnost zajistit těsnost masky. K výzkumu je použita technika kvalitativního a kvantitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo metodou rozhovoru a obsahové analýzy dat. Výzkumným souborem je šest pacientů z jednotek intenzivní péče Nemocnice Tábor a.s. Výzkumný soubor u kvantitativního sběru dat tvoří sestry ze čtyř nemocnic v České republice, které pracují na jednotce intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, řádně vyplněných se jich vrátilo 84. Dotazník obsahoval 40 uzavřených otázek. Cílem 1 je zjistit, zda sestry znají a používají standard ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 2 je zmapovat aktuální stav ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 3 je zmapovat, jaké problémy mají pacienti s neinvazivní plicní ventilací. Cíle práce jsou splněny. Tato práce má stanovenu jednu výzkumnou otázku. S jakými problémy se potýkají pacienti, u nichž je aplikována neinvazivní ventilace? Výzkumem je zjištěno, že pacienti se nejčastěji potýkají s otlaky a erytémem v obličeji, s vysycháním v dutině ústní a potížemi se spánkem. Hypotéza 1 (sestry znají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Standard není v žádné dotazované nemocnici. Hypotéza 2 (sestry používají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Výstupem je vypracovaný standard na téma Asistence sestry u pacienta, kterému byla indikována neinvazivní plicní ventilace. Hypotéza 3 (způsob ošetřování pacientů s neinvazivní ventilací se ve vybraných nemocnicích liší) byla vyvrácena. Ošetřovatelská péče ve vybraných nemocnicích je poskytována na stejné úrovni. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je pro sestru velmi náročná. Velmi důležitým prvkem úspěšnosti léčby je dobrá psychologická příprava pacienta a téměř nepřetržitá přítomnost sestry u lůžka pacienta Doufáme, že některé výsledky z tohoto výzkumu upozorní na problémy při ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací a pomohou k jejich řešení. Také vypracovaný standard by se mohl stát součástí standardních ošetřovatelských postupů ve zdravotnických zařízeních.
|
host ::
RSS.