|
|
Chov kunovitých šelem (Mustelidae) v zoologických zahradách
TOMŠOVICOVÁ, Tereza
Cílem práce bylo zhodnotit chov kunovitých šelem v České republice. V této práci je monitorován chov kunovitých v České republice a v Evropě. Ve své práci sleduji období mezi lety 1990-2021. Údaje o České republice byly čerpány především z ročenek českých a slovenských zoologických zahrad. Údaje o chovech v Evropě byly čerpány z databáze Species 360 (Zoological Information Managament System). V České republice se vyskytuje 14 druhů kunovitých šelem. Mezi nejúspěšnější zoologické zahrady patřila zoo Chomutov, kterému se podařilo odchovat celkem 47 mláďat kolonoka (Mustela sibrica). Dalším úspěchem českých zoologických zahrad je chov vydry malé, kde se v letech 1990-2021 podařilo odchovat celkem 79 mláďat.
|
|
|
Zhodnocení chovu "ploutvonožců" v zoologických zahradách
JANSA, Ondřej
Cílem práce bylo zhodnotit chov "ploutvonožců" (čeledi lachtanovití, tuleňovití a mrožovití) v České republice. Chov "ploutvonožců" v České republice už začal v roce 1934. V této práci je zmonitorovaný chov jak v České republice, tak i v Evropě. Ve své práci monitoruji období mezi lety 1989-2020. Data o České republice byla čerpá-na převážně z ročenek Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Data o chovu "ploutvonožců" v Evropě jsou čerpána z databáze ZIMS (Zoological Information Management Software). V České republice se chová 5 druhů "ploutvonožců" z toho jsou 3 druhy lachtanů: lachtan jihoafrický (Arctocephalus pusillus), lachtan medvědí (Callorhinus ursinus) a lachtan hřivnatý (Otaria byronia) a 2 druhy tuleňů: tuleň obecný (Phoca vitulina) a tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus). V minulosti se tu hojně choval i lachtan tma-vý (Zalophus californianus) dříve kalifornský. V současné době chová "ploutvonožce" 7 zoologických zahrad. Mezi úspěšné české zoologické zahrady v odchovech patří Zoo Praha, Zoo Liberec, Zoo Lešná a Zoo Chomutov. Ostatním zoologickým zahradám: Zoo Brno, Zoo Ústí nad Labem, Zoo Jihlava se nepovedlo v letech 1989-2020 úspěšně odchovat ani jed-no mládě. Zoo Praha je jedna z nejlepších zoologických zahrad v České republice, která jako první mezi lety 1989-2020 rozmnožila lachtany jihoafrické a do roku 2020 odchovala 10 mláďat z celkově 32 úspěšně odchovaných mláďat lachtanů a tuleňů v ČR.
|
|
|
Přehled základních aspektů hnízdní biologie ptáků rodu Merops ve vztahu k jejich chovu.
ZEMANOVÁ, Jitka
Vlha pestrá (Merops apiaster) je druhem otevřených krajin se solitérními stromy s výrazným a nezaměnitelným zbarvením. Původ má v severní Africe a jižní Evropě, na našem území se vyskytuje na jižní Moravě. Rozšíření tohoto druhu se vlivem změn v krajině posouvá směrem na sever. Vlha je typická stavbou hnízdní nory v pískové stěně. Cílem práce bylo popsat biologii afrických druhů rodu Merops, zhodnotit stav přírodních podmínek pro druh Merops apiaster, popsat chov tohoto druhu v lidské péči a posoudit úspěšnost dosavadních odchovů ve vybraných chovech. V práci byly popsány chovy vlhy pestré (Merops apiaster) v zoologických zahradách ve Vídni, Drážďanech a Frankfurtu, chov vlhy núbijské (Merops nubicus) v zoologické zahradě v Plzni a chov vlhy běločelé (Merops bullocoides) v zoologické zahradě ve Vídni. Dále chov všech těchto tří druhů v soukromém chovu pana Drozdka v Českém Rudolci.
|
|
|
Zhodnocení chovu medvědovitých šelem (čeleď Ursidae) v ČR
VRŠECKÁ, Lucie
Tato práce shrnuje chov medvědovitých šelem v ČR. Jedná se zejména o chov v zoologických zahradách od roku 1984, kdy začaly vycházet ucelené ročenky Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Dále pak srovnává počty chovaných jedinců v jiných zoologických zahradách pomocí databáze International Species Information System (ISIS), která byla poskytnuta během února 2014. V ČR se celkem chová 5 druhů medvědů: m. hnědý (Ursus arctos), m. lední (Ursus maritimus), m. malajský (Helarctos malayanus), m. ušatý (Ursus thibetanus) a m. baribal (Ursus americanus). V minulosti byl také chován m. pyskatý (Melursus ursinus). Medvědi se u nás v současné době chovají v 13 zoologických zahradách, v 7 medvědáriích, u 2 soukromých majitelů a v cirkusech. Nejčastěji chovaným druhem medvěda je m. hnědý. K 31. 12. 2013 bylo chováno v zoologických zahradách 39 medvědů a v medvědáriích 14 medvědů. Počty medvědů v cirkusech a u soukromých majitelů nebyly zjištěny. V letech 1984 2013 se v zoologických zahradách ČR narodilo celkem 134 mláďat medvědů a podařilo se odchovat celkem 71 mláďat (tj. 53 %). Z 63 narozených samců v tomto období se podařilo odchovat 42 (tj. 67 %), ze 40 samic se podařilo odchovat 25 (tj. 63 %) a z 31 narozených jedinců, jejichž pohlaví se nepodařilo určit, byli odchováni 4 (tj. 13 %). Nejvíce mláďat se narodilo m. hnědému (69) a vysoká byla i úspěšnost jeho odchovu (83 %).
|
|
|
Optimalizace krmné dávky vybraných druhů lemurů
ŽAHOUROVÁ, Petra
Lemur kata Lemur catta, lemur vari červený Varecia rubra a lemur vari černobílý Varecia variegata patří do čeledi Lemuridae a jsou endemité Madagaskaru. Ve volné přírodě je potravní strategií obou rodů frugivorie a folivorie, přičemž rod Varecia je více frugivorní. Práce byla rozdělena na dvě části ? studie krmných dávek vybraných druhů lemurů v několika zoologických zahradách v České republice a dále pak etologická studie potravního chování lemurů kata chovaných v zoologické zahradě Jihlava. Pro výživovou studii byly vybrány zoologické zahrady Lešná, Jihlava, Ústí nad Labem, Ohrada a Chleby. Ze zjištěných krmných dávek pro vybrané druhy lemurů bylo vypočítáno průměrné množství potravy na jedince za den. Z tohoto průměru byly následně spočítány výživové hodnoty (tuky, bílkoviny, sacharidy, vláknina, vápník, fosfor a železo) pro každou variantu jídelníčku nebo den v týdnu zvlášť. Pro etologické pozorování byla použita metoda přímého pozorování technikou behaviour sampling-snímkování určitého chování. Pozorování proběhlo od července do prosince 2011 v celkovém rozsahu 56 hodin. Studií bylo zjištěno, že krmné dávky ve vybraných zoologických zahradách se velmi liší v množství předkládané potravy, ale i nutričním složením. Ve všech zoologických zahradách je lemurům vari předkládáno více potravy než lemurům kata. V průměru tento rozdíl činí 144,25 g. Sledováním bylo zjištěno, že vyhledáváním tráví lemuři kata v zoo Jihlava v průměru 19,75 minut za den a manipulací s potravou pak v průměru 42,75 minut za den. Celkově tedy tráví potravním chováním v průměru pouze 62,5 minut (1,04 hod) za den. Dále byl také zjištěn rozdíl v délce potravního chování při pozorováních, kdy bylo v ubikaci umístěno několik větví na okus. Přidáním větví se délka potravního chování zvýšila v průměru o 22,67 minut za den.
|
host ::
RSS.