|
|
Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích.
|
|
|
Rehabilitační ošetřování na chirurgickém oddělení
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce se věnuje problematice rehabilitačního ošetřování na chirurgickém oddělení. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou sestry vnímány jako součást multidisciplinárního týmu pro oblast rehabilitačního ošetřování, do jaké míry je dokumentace k rehabilitačnímu ošetřování efektivní a také jsme zjišťovali zkušenosti pacientů se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Empirická část diplomové práce byla provedena kvantitativní a kvalitativní metodou. Technika sběru dat kvantitativní metody byla provedena za pomocí standardizovaného dotazníku o sedmnácti otázkách pro praktické sestry, všeobecné sestry a sestry magistry z vybraných chirurgických oddělení. Pro kvalitativní metodu byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s pacienty z traumatologie a ortopedické jednotky intenzivní péče. Informace z rozhovorů byly kódovány a na základě analýzy jsme zhotovily čtyři kategorie. Analýza rozhovorů probíhala metodou "Tužka a papír". Výběr informantů byl záměrný. Jednalo se o informanty v období maximálně čtrnáct dnů po operaci z Nemocnice České Budějovice. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že v komunikaci multidisciplinárního týmu se vyskytují mezery. Zvyšuje se tedy riziko pochybení ze strany personálu, kdy může dojít k poškození pacienta. Další výsledek týkající se dokumentace ukázal, že sestry vnímají dokumentaci o realizaci intervencí rehabilitačního ošetřování více jako důkaz o zlepšení stavu pacienta než jako pracovní zátěž. Dále jsme zjistili, jak se statisticky prokazuje v třetí hypotéze, že sestry poskytují rehabilitační ošetřování na základě podnětů ostatních zdravotnických pracovníků než na podkladě vlastní iniciativy. Sestry v dotazníkovém šetření nejčastěji uváděly, že k rehabilitačnímu ošetřování je podněcuje lékař. V kvalitativní výzkumné části diplomové práce jsme mapovali, jaké zkušenosti mají pacienti se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Z rozhovoru vyplynulo, že informanti mají problém rozlišit pojem rehabilitační ošetřování a fyzioterapie. Také jsme se dověděli, že většina informantů je spokojená s komunikací se sestrou, která je nutná v oblasti podpory soběstačnosti. Výsledkem rozhovoru je také fakt, že žádný informant nebyl edukovaný v předoperačním období o nácviku soběstačnosti nebo vertikalizaci. Další nedostatek byl v oblasti edukace dechové rehabilitace, kdy informanti projevili mezery v informacích o prevenci komplikací. Pozitivní odpovědi měli informanti v oblasti snižování bolesti v rámci rehabilitačního ošetřování. Z odpovědí je zřejmé, že sestry dbají na analgetickou léčbu pacientů při rehabilitačním ošetřování. Závěrem jsme se informantů dotazovali na kompenzační pomůcky. Výsledkem bylo, že informanti z ortopedických oddělení jsou o používání kompenzačních pomůcek lépe informování než informanti z traumatologických oddělení. A to zřejmě z důvodu delší předoperační přípravy. Zpracování empirické části diplomové práce je ukazatelem toho, že ačkoliv je ošetřovatelská péče na vybraných odděleních na vysoké úrovni, jsou zjevné nedostatky v rehabilitačním ošetřování. Výsledky by proto mohly být nápomocny k zaměření se na problémy v rehabilitačním ošetřování a usnadnit tak kroky managementu a zdravotnického personálu na vybraných chirurgických oddělní ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Význam stomické sestry pro chirurgické oddělení
ZRONKOVÁ BROŽOVSKÁ, Alena
Chirurgické řešení onemocnění gastrointestinálním traktu vedou mnohdy k vytvoření stomie. Klientů se stomií přibývá, neboť Česká republika patří mezi země, kde je největší výskyt zhoubného onemocnění tlustého střeva. Při poskytování ošetřovatelské péče se zdravotnický pracovník v jakémkoli oboru nezřídka kdy setká se stomikem. Proto je nutné, aby tuto problematiku znal a zvládal. Problematika péče o tyto jedince je velmi rozsáhlá a specializovaná. Ošetřovatelský tým se většinou zaměřuje pouze na fyzickou péči a ostatní problémy stomika odsouvá stranou. Jediným vysoce erudovaným a kvalifikovaným odborníkem je pro tuto oblast stomická sestra. Tato diplomová práce se zabývala významem funkce stomické sestry v pooperačním období z pohledu všeobecných sester z chirurgických oddělení a z pohledu klientů s kolostomií. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je dělena do čtyř kapitol: kolostomie, péče o stomika, život s kolostomií, stomická sestra. Pro zpracování empirické části byly stanoveny dva cíle. Pro jejich naplnění jsme použili kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají všeobecné sestry vědomosti pro péči o klienta s kolostomií v pooperačním období. K získání dat pro kvantitativní část šetření byla zvolena metoda anonymního dotazování pomocí dotazníku, kde byl výzkumný soubor tvořen všeobecnými sestrami. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry mají dostatek znalostí pro ošetření a edukaci stomiků. Přestože se všechny sestry při své práci nesetkávají s kolostomiky, považují znalosti z této oblasti za důležité pro výkon svého povolání všeobecné sestry. Pro kvantitativní část byly zvoleny tři hypotézy, které byly statisticky ověřovány. Hypotéza 1: Všeobecné sestry mají znalosti pro ošetřování klienta s kolostomií, byla potvrzena. Hypotéza 2: Všeobecné sestry mají dostatek znalostí k edukaci klienta s kolostomií, byla potvrzena. Hypotéza 3: Všeobecné sestry pozitivně hodnotí přínos stomické sestry v péči o stomika v pooperačním období na chirurgickém oddělení, byla potvrzena. Druhým cílem bylo zjistit, jaký význam má stomická sestra pro klienty s kolostomií. Pro kvalitativní část šetření byla vybrána metoda přímého dotazování pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, kdy výzkumný soubor tvořili klienti s kolostomií. Pro tuto část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký význam má pro klienta stomika, stomická sestra v pooperační období? Výzkumné šetření prokázalo, že stomická sestra pro stomika znamená edukátorku, poradkyni a psychickou podporu. Jako jediná dokáže stomikovi poskytnout ucelené a komplexní informace, které potřebuje pro život s kolostomií. Obě skupiny respondentů se shodují, že stomická sestra je nezastupitelný specialista. Směnné sestry nedokáží komplexně zabezpečit péči, kterou je potřeba věnovat stomikovi. Je potřeba, aby byla stomická sestra součástí ošetřovatelské péče nejen v pooperační péči, ale také v předoperačním období. Funkce této specialistky bohužel není zřízena na každém chirurgickém oddělení. A pokud je její funkce zřízena, mnohdy nemá dostatek časové dotace, aby se mohla svým klientům věnovat. Je potřeba, aby byla navázána užší spolupráce mezi sestrami a stomickou sestrou. Sestry uváděly, že by se rády v této oblasti vzdělávaly, přičemž preferovaly semináře, přednášky a konference. Navrhovaným řešením by bylo uskutečnění několika seminářů s praktickými cvičeními, které by vedla stomická sestra. Výsledky nás dále vedly k vytvoření informačního materiálu Péče o klienta s kolostomií, jelikož sestry uváděly, že by uvítaly stručný, jasný, obrazový informační materiál.
|
|
|
Ošetřovatelské diagnózy v současné praxi
MÍKOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je ,, Ošetřovatelské diagnózy v současné praxi??. Cíli bakalářské práce bylo zjistit, která ošetřovatelská diagnóza je stanovována sestrami na standardním oddělení nejčastěji a zjistit specifika práce s ošetřovatelskými diagnózami z pozice vrchních sester konkrétního oddělení. Ošetřovatelská diagnóza je označení potřeb nemocného, které jsou onemocněním porušeny.
|
|
|
Optimalizace počtu ošetřovatelského personálu na vybraných pracovištích Nemocnice České Budějovice a.s.
SMOLKA, Jakub
Optimalizace počtu ošetřovatelského personálu na vybraných pracovištích Nemocnice České Budějovice a.s. Jak je z názvu práce patrné, hlavní otázkou, kterou se tato diplomová práce zabývá, je určení optimálního počtu nelékařských zdravotnických pracovníků na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s.. Téma je aktuální hlavně z důvodu nedostatku financí v resortu zdravotnictví a neustálého tlaku široké veřejnosti na potřebu stále kvalitnější zdravotnické péče. Stěžejním materiálem pro výzkumnou část jsou práce manželů Karly a Otakara Pochylých, kteří první publikaci zabývající se touto problematikou vydali v roce 1999. Před začátkem výzkumu jsme si stanovili následující hypotézy: 1. Počty ošetřovatelského personálu na standardních ošetřovatelských jednotkách jsou v souladu s metodikou K. Pochylé. Tato hypotéza se nám potvrdila z části. Pouze na dvou chirurgických odděleních jsou průměrné počty pracovních úvazků ošetřovatelského personálu v souladu s metodikou K. Pochylé. 2. Kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na jednotlivých standardních ošetřovatelských jednotkách odpovídá doporučené metodice K. Pochylé. Tato hypotéza se nám nepotvrdila. Zastoupení ošetřovatelského personálu je stanoveno dle individuálních potřeb daných oddělení. 3. Počet ošetřovatelského personálu na jednotce intenzivní péče odpovídá doporučenému počtu dle metodiky K. Pochylé. Tato hypotéza se nám nepotvrdila. Na jednotce intenzivní péče je v průměru o 2,23 sestry méně. Náplň práce je spíše informativního charakteru a má posloužit spíše jako zmapování stávající situace na daných oddělení. Také by mohla posloužit jako návod, pomocí kterého mohou top manageři efektivně využívat lidské zdroje ve zdravotnických zařízeních. Proto tyto výsledky budou poskytnuty vedení Nemocnice České Budějovice a.s. a managementu chirurgického oddělení.
|
|
|
Zvládání psychické zátěže sestrami
PAPEŽOVÁ, Marta
Práce ve zdravotnictví je velmi náročná a bezesporu patří mezi vysoce zátěžová povolání. Dokladem toho je celá řada rizikových faktorů, kterým jsou zdravotničtí pracovníci denně vystaveni, a také každoročně stoupající počet nemocí z povolání. Vedle fyzické náročnosti práce a rizika infekce se stává stále závažnějším problémem i psychická zátěž. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a je důležité se jí zabývat a snažit se o její řešení. Proto jsem si i toto téma zvolila. Sestry jsou dnes nuceny stále se přizpůsobovat změnám. Musí být flexibilní, vždy dobře informované, je nutné, aby rozuměly technice a bezchybně prováděly každodenní úkony. Od zdravotnických zařízení se očekává, že budou pracovat nejen kvalitně, ale i ekonomicky. Je tedy třeba odvádět co nejlepší práci s co nejnižšími náklady, čímž vznikají další rizikové faktory v povolání sester. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se sestrám daří zvládat každodenní psychickou zátěž při péči o pacienty, jak se dokáží se stresovými situacemi nebo případným syndromem vyhoření vyrovnat, a možný vliv psychické zátěže na poskytovanou péči. Dalším záměrem bylo zjistit, co sestry postrádají a co jim chybí ke zvládání této zátěže.
|
|
|
Informovanost pacientů o jejich právech na chirurgickém oddělení Nemocnice Znojmo
ZEJDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce mapuje problematiku informovanosti pacientů na chirurgickém oddělení ve znojemské nemocnici. Pacient, který je dostatečně informován o rizicích, o léčbě nebo o možnostech, které má k dispozici, může aktivně upozorňovat na případnou nespokojenost a zvolit si zdravotnické zařízení, kde se bude cítit bezpečně. Dostatečně informovaný pacient se stává klientem, který je schopen se sám svobodně rozhodnout, zda chce podstoupit rizika a často i nepříjemnosti spojené s léčbou. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na problematiku informovanosti pacientů. Pozornost je zaměřena především na problematiku pacientů chirurgického oddělení, kde se pacient většinou podrobuje invazivním chirurgickým zákrokům a měl by tedy být řádně informován o svém zdravotním stavu, povaze zákroku a o dalších právech s tím souvisejících. Tato část práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých je stručně popsána charakteristika chirurgického oddělení, základní práva pacienta společně s právní úpravou zaměřující se na tuto problematiku a na možná rizika v komunikaci mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Cílem praktické části práce je zjistit, v jaké míře jsou pacienti chirurgického oddělení informováni o svých právech. Hypotéza č.1 předpokládá, že pacienti jsou dostatečně informováni o svých právech. Hypotéza č.2 předpokládá, že pacienti chirurgického oddělení svá práva využívají. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím metody dotazování (technika dotazníku) a metody analýzy dokumentů (sekundární analýza dat). Cíl práce byl splněn. O zlepšení informovanosti se mohou pacienti zasadit například tím, že se budou zajímat alespoň o svá základní práva a budou je uplatňovat ve zdravotnictví. Větší míry informovanosti u pacientů lze dosáhnout také pomocí aktivního přístupu jak ze strany pacientů, tak i zdravotnických pracovníků.
|
host ::
RSS.