Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
Úloha dětské sestry ve školním stravování
MÁGROVÁ, Milena
Postoje ke stravování a výživové zvyklosti se formují od raného dětství, pod vlivem životního stylu rodiny společně a postupně s působením školy a společenství, ve kterém dítě vyrůstá. Zdravý životní styl by měl systematicky oslovovat všechny děti v průběhu celé školní docházky přiměřené jejich věku a potřebám. Komplexní propojení teoretického a praktického působení na žáky při výuce ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Výchovy ke zdraví s možností propojení se školní jídelnou. Pokud bude snažení školních jídelen podpořeno působením učitelů, kteří vhodně využijí forem a metod výuky, aby zpřístupnili svým žákům nejen odborný pohled na problematiku výživy, ale oslovili žáky natolik, aby byli ochotni korigovat své dosavadní návyky z rodinného prostředí a dále je měnit ve prospěch svého zdraví. Pak budeme na dobré cestě společné spolupráce všech zúčastněných - rodičů, zdravotníků, učitelů a školních jídelen vedoucí ke společnému cíli a to je ZDRAVÍ. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úlohu dětské sestry ve školním prostředí, konkrétně školním stravování. Výzkumné šetření mělo analyzovat stravovací normy pro žáky ZŠ a zjistit zkušenosti a spokojenost rodičů se školním stravováním a zmapovat postoje dětí na nižším a vyšším stupni ke stravování ve školní jídelně. V diplomové práci bylo použito kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření určené rodičům a dětem od 3. až do 9. třídy a Focus group dětí 1. a 2. třídy ZŠ v Jindřichově Hradci. Dotazníky byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny programem SPSS. Využili jsme Pearsonova chi kvadrát testu, dvou-výběrového t -testu pro výstupy grafů a tabulek. Focus group bylo provedeno ve třídách a ve školní jídelně mezi dětmi během přestávky a oběda za přítomnosti učitele a zástupkyně ředitele školy. Výzkumný soubor byl tvořen rodiči dětí navštěvující ZŠ v Jindřichově Hradci a žáky 1. až 9. třídy téže školy. Školní stravování, které je velmi diskutovaným tématem jak odbornou, tak laickou veřejností v celé České republice a naše výsledky výzkumného šetření jsou zřejmě výjimkou. analýzy stravovacích norem vyplynulo, že spolupodílení se rodičů na vytváření jídelníčku se mohou podílet jen částečně, protože se i částečně spolupodílejí na financování školního oběda. Z pozorování dětí 1. a 2 třídy jsme zjistili, že děti v tomto období jsou ovlivňovány sociálním prostředím, ve kterém se během dne vyskytují. Přebírají zvyklosti, dovednosti, ale i zlozvyky od rodičů, učitelů a vzorů a jsou v tomto věku snadno ovlivnitelní, proto je nezbytné začít včas s výchovou ke zdraví a prevencí. Zjistili jsme, že děti byli téměř všechna se školním stravováním spokojeny. Další skupinou se stali žáci 3. až 9 třídy, kteří se vyjadřovali a hodnotili stravu ve školní jídelně, kde jak podle celorepublikových výzkumů se náš vzorek od ostatních lišil. Spokojenost dětí se školním stravováním se výrazně nelišila, jak jsme předpokládali, dle věku dětí na nižším a vyšším stupni ZŠ. Výzkumné šetření spokojenosti rodičů dětí se školním stravováním ukázalo, že rodiče dětí na nižším stupni jsou spokojenější, než rodiče dětí na vyšším stupni a spokojenost rodičů se liší. Výzkum poukazuje na propojení školního a zdravotnického systému, kde by v této komunitě měla místo právě dětská sestra, která ve školní zdravotní službě fungovala až do privatizace primární zdravotní péče a jinde v zahraničí úspěšně působí dodnes. Je nezbytné, aby komunitní sestry péči realizovaly, vedly, koordinovaly, a aby jejich péče byla ve všech oblastech vnímána jako legitimní a zásadní. Výsledky výzkumného šetření byly předem vyžádány zástupkyní ředitele školy v Jindřichově Hradci pro případnou korekci stravování dětí ve školní jídelně a dále mohou být prezentovány na seminářích nebo konferencích, které jsou zaměřené na výživu a na zdravý životní styl dětí.
Vypracování standardu výživy dětí do tří let
KILBERGEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit způsob stravvání dítěte do věku tří let v rodině, zjistit, zda sestry informují matky dětí do věku tří let o zádśadách správné výživy jejich dítěte a vytvořit edukaci v oblasti zásad správné výživy dítěte do věku tří let. Tyto cíle byly splněny. V kvantitativním výzkumném šetření tvořily výzkumný soubor všeobecné a dětské sestry a maminky dětí do věku tří let ve všech 123 ordinacích praktických lkařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že maminky jsou dobře edukovány v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o správném způsobu stravování svého dítěte. Výsledky výzkumného šetření sester poukazují na nejednotnost názorů v zavádění některých potravin do jídelníčku kojenců a batolat. Odpovědi sester a maminek byly podkladem pro vypracování edukační příručky a standardu výživy dětí do tří let věku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.