Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii
FIKAROVÁ, Lucie
Dětské ošetřovatelství má svá specifika, ať už v odlišnostech v péči o dítě během jednotlivých vývojových stádiích, či ve spektru onemocnění a jejich klinických projevech. Sestry pečující o dětského pacienta by měly respektovat všechny zvláštnosti pediatrického ošetřovatelství, což jistě činí ošetřovatelskou diagnostiku složitou a náročnou zároveň. V teoretické části bakalářské práce {\clqq}Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii`` je na úvod popsán obor pediatrie spolu s historií a vývojem pediatrického ošetřovatelství. V další části práce je popsán současný systém péče o dítě. Hlavní pracovní metodou sester je dnes v souladu s vyhláškou č. 424/2004 dle paragrafu 4, odstavce (1) ošetřovatelský proces. Jednou z fází ošetřovatelského procesu je ošetřovatelská diagnostika.V dalších částech práce je podrobně popsána teorie ošetřovatelské diagnostiky, taxonomie ošetřovatelských diagnóz a specifika ošetřovatelských diagnóz v pediatrii. Šetření probíhalo kvantitativně pomocí dotazníkového šetření. Za účelem doplnění získaných informací byla použita obsahová analýza dat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii, používají ošetřovatelské diagnózy v praxi a co sestry považují za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii. Ze získaných výsledků šetření lze konstatovat, že došlo k potvrzení všech tří stanovených hypotéz. Hypotézy 1 Sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 2 Sestry používají individuálně ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 3 Za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii sestry považují nedostatek času. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že je při tvorbě ošetřovatelských diagnóz používána různá taxonomie s ohledem na odlišnosti v dětském věku a další specifika, což jistě respektuje dítě jako individuum, ale činí tak diagnostiku časově náročnější. Je navrhováno, vzhledem k množství vydaných publikací ošetřovatelských diagnóz pro dětský věk, ujednotit terminologiii, i v rámci jednotlivých pracovišť a usnadnit jinak časově náročnou práci sester.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.