|
|
Zahraniční podněty k transformaci dětských domovů v České republice
VÁVROVÁ, Jitka
Bakalářská práce se věnuje aktuálnímu tématu transformace ústavní výchovy, konkrétně transformace dětských domovů v České republice. Vzhledem k faktu, že podobným procesem obměny prošly v minulosti i některé další evropské země, je možné v těchto zemích hledat inspiraci. Z důvodu podobné či z části shodné historie a kultury byly vybrány dvě sousední země - Slovenská republika a Rakouská republika. Cílem práce je porovnat systém, strukturu, organizaci a pedagogickou činnost v ústavních zařízeních realizujících výchovu dětí bez závažných poruch chování v České republice a ve dvou výše uvedených zemích. Pro dosažení tohoto cíle bylo využito studia a analýzy tuzemských a zahraničních odborných informačních zdrojů a legislativy. Text je rozdělen do čtyř kapitol. První část je zaměřena na problematiku dětských domovů v České republice, konkrétně na základní charakteristiku těchto zařízení, jejich systém a organizaci, cílovou skupinu, pozitiva a negativa systému ústavní výchovy, trendy transformace a náhradní rodinnou péči. Následující dvě kapitoly jsou vzhledem k cíli práce strukturovány obdobně, přičemž pojednávají o současných podobách realizace ústavní výchovy v dětských domovech v Rakouské republice a ve Slovenské republice. V obou výše zmíněných státech funguje v nějaké podobě profesionální pěstounská péče, z tohoto důvodu je jí také v příslušných kapitolách věnován určitý prostor. Poslední část bakalářské práce je věnována porovnání zjištěných informací ve zmíněných zemích. Porovnání systémů v jednotlivých státech se může stát zdrojem inspirace pro transformaci ústavní výchovy v České republice. Prvním takovým podnětem je sjednocení problematiky pod jedno ministerstvo, například pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výchovu v ústavních zařízeních ve srovnávaných zemích má v gesci vždy jedno ministerstvo. Zřejmý je také ve srovnání s okolními státy vysoký počet dětí umístěných v ústavních zařízeních v České republice, a to s ohledem na celkový počet dětí v zemi. Jeho snížení by mohla napomoci změna legislativní úpravy, která by řešila umísťování dětí do zařízení ústavní výchovy. V sousední Rakouské republice se zřizují dětské domovy pouze pro nízký počet dětí. V České republice může být dítě umístěno do ústavního zařízení i z důvodu neschopnosti rodičů zajistit hmotné zabezpečení. Ve Slovenské republice tato skutečnost není možná, a proto by bylo vhodné se i v tomto směru nechat inspirovat. Podnětem pro náš současný systém je i rozšíření forem náhradní výchovy, aby bylo možné citlivěji a pružněji reagovat přiměřeně vzhledem k situaci a nedocházelo by k trvalým zásahům do biologické rodiny. V tomto směru se jeví jako nevyhovující současná právní úprava, která umožňuje nařídit ústavní výchovu nebo předběžné opatření na dobu neurčitou. Naproti tomu ve Slovenské republice funguje institut dočasného odnětí dítěte z rodiny na dobu nejvýše půl roku. Bylo by vhodné, aby podobný institut existoval i v České republice, nebo aby se přinejmenším nastavila nejvyšší časově vymezená hranice pro platnost nařízení ústavní výchovy. Při diskuzích o transformaci systému v České republice v odborných kruzích se nejčastěji hovoří o nahrazení výchovy v ústavním zařízení profesionální pěstounskou péčí. Ta dlouhodobě funguje jak v Rakouské republice, tak ve Slovenské republice. I mezi těmito dvěma zeměmi lze ale nalézt významné rozdíly, z nichž patrně ten nejstěžejnější je formální vztah k dítěti. V prvně jmenované zemi jsou pěstouny fyzické osoby, zatím co ve druhém případě nese odpovědnost k tomu zřízená organizace, s nimiž jsou pěstouni v pracovně právním vztahu.
|
|
|
Problematika dětských domovů v odrazu předškolního a základního vzdělávání
KOŽÍŠKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je věnována problematice dětských domovů v odrazu předškolní a základní pedagogiky. Je dělena do tří celků. Teoretické části, praktické části a příloh. V teoretické části jsem se zabývala typologií rodiny. Dále popisuji proměny pohledu na dítě a dětství. V kapitole pedagogika bylo mým úmyslem nastínit složitost vědy, která se zabývá výchovou a vzděláním. Již názvu kapitoly historie syndromu týraných a zneužívaných dětí je zřejmý obsah. Téma náhradní rodinná péče a péče institucionální jsem pojala jako stručný popis možností a nejistot dětí z dětského domova. V praktická část je věnována výzkumnému šetření, ve které bych chtěla zjistit složení věkových skupin ve školství v oblasti Příbrami a okolí. Dále stanovit odlišnosti v pohledu pedagogů na děti z dětských domovů a zjistit s jakou frekvencí se sekávají učitelé s dětmi z dětských domovů. V příloze si můžete prohlédnout fotky dětí z výzkumných pracovišť a najít vzor výzkumné metody.
|
|
|
Zhodnocení současné situace dětí a mládeže romského původu v dětských domovech z hlediska lokality.
KOUSALOVÁ, Hana
Diplomová práce {\clqq}Zhodnocení současné situace dětí a mládeže romského původu v dětských domovech z hlediska lokality`` zahrnuje zpracování teoretických poznatků, týkajících se problematiky dětských domovů a dětských domovů se školou se specifickým zaměřením na romské etnikum, a dále kvalitativní výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě studia odborné literatury a dalších zdrojů. V první kapitole je věnována pozornost charakteristice období dětství a adolescence, ve které je zahrnuta i otázka psychické deprivace. Druhá kapitola obsahuje poznatky o romské menšině, zaobírá se především romskou rodinou, otázkou identity a s ní souvisejícím konceptem romipen (romství). Dále jsou zde vystihnuta specifika dítěte romského původu a otázka vzdělání Romů. V poslední části této kapitoly se zmiňuji o aktuálním problému sociální exkluze Romů a o současných možnostech sociální inkluze této minority. Třetí kapitola se věnuje systému ústavní péče v České republice, a to konkrétně dětským domovům a dětským domovům se školou. Čtvrtá kapitola popisuje možné příčiny vedoucí k umisťování dětí do ústavní péče. Zvláštní pozornost je věnována poruchám chování. Poslední, pátá, kapitola se zaměřuje na problematiku návazné péče o děti a mládež opouštějící školská zařízení ústavní péče. Cílem práce bylo vystihnout a popsat příčiny umisťování dětí a mládeže romského původu do dětských domovů a dětských domovů se školou ve vybraných regionech (Chebském a Českobudějovickém) zmapovat myšlenky a představy dětí a mládeže romského původu, umístěných v dětských domovech/ dětských domovech se školou, o jejich současné situaci a o budoucím životě, po opuštění ústavního zařízení. Praktická část obsahuje interpretaci dat kvalitativního výzkumu, prováděného u cílového souboru metodou dotazování (technikou polostrukturovaného interview) a pozorování, u doplňkového cílového souboru pak dotazování (technikou dotazníku). Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 respondentů, z nichž základní cílový soubor představovalo 10 romských dětí umístěných v dětském domově (DD) v Aši a v dětském domově se školou (DDŠ) v Šindlových Dvorech, doplňkový soubor 10 osob z personálu uvedených zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že počet dětí v DD/DDŠ nekoresponduje s celkovým počtem Romů v regionu žijících, ale s jeho socioekonomickou situací. Mezi výrazně převažující příčiny umisťování dětí romského původu do DD/DDŠ patří problémy ve škole, problémy v rodině a problémy s chováním (krádeže, užívání drog). Umístěné děti romského původu mají představu, že po opuštění zařízení půjdou ke své rodině a budou pracovat, někteří nejprve studovat. 70% respondentů uvedlo, že má představu, jak se shání zaměstnání. Tyto představy dětí ovšem nekorespondují s názory personálu, který zmiňuje jako nejvýraznější překážky samostatného života romských dětí po opuštění DD/DDŠ návrat dítěte do původního rodinného prostředí a nezaměstnanost.
|
host ::
RSS.