|
|
Podoby dobrovolnických rolí a jejich referenční skupiny
Nollová, Michaela ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Práce se zabývá dobrovolnictvím ve spojení s referenčními skupinami dobrovolníků. Popisuje a analyzuje dobrovolnictví osmi dobrovolníků angažujících se ve vybraném spolku. První část práce je teoretická, vymezuje základní pojmy, teorie a koncepty důležité pro výzkum. Druhá, empirická část práce, představuje metodologický postup a zabývá se provedeným kvalitativním výzkumem prostřednictvím hloubkových rozhovorů s formálními dobrovolníky. Cílem práce je popsat a porozumět tomu, jakým způsobem si dobrovolníci utvářejí své dobrovolnické role a k jakým referenčním skupinám se vztahují. Na podoby dobrovolnických rolí v této organizaci má vliv zejména pravidelnost a intenzita jejich činnosti. Během analýzy byly ze zkoumaných dat vyprofilované dvě hlavní podoby dobrovolnické role. Dobrovolníci z jedné skupiny svou činnost považují za pomoc a vztahují se ke klientům organizace. Dobrovolníci z druhé skupiny se vztahují k ostatním dobrovolníkům a činnost je pro ně hlavně zábavou.
|
|
|
Dětský domov
Vohralíková, Petra ; Utíkal, Aleš (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby. Cílem práce je návrh dětského domova pro děti, kterým byla nařízena ústavní výchova. Objekt je situován v okrajové části města Chrudim. Jedná se o samostatně stojící stavbu. Objekt je částečně podsklepený se 4 nadzemními podlažími a 1 podzemním podlažím. Objekt je založen na základových pasech z prostého betonu. Svislé konstrukce jsou navrženy jako zděné keramické, v podzemním podlaží tvoří obvodové zdivo betonové tvárnice ztraceného bednění. Vodorovné konstrukce jsou navrženy jako železobetonové monolitické. Střechy objektu jsou navrženy jako ploché vegetační s extenzivní zelení. Celkem se v objektu nachází tři bytové jednotky pro rodinné skupiny po osmi dětech. Dále jsou v objektu navrženy společenské a administrativní prostory. V prvním nadzemním podlaží jsou umístěny kanceláře, společenská místnost a prostory pro volnočasové aktivity ubytovaných. V druhém nadzemním podlaží je navržena studovna, PC učebna, cvičebna a jeden byt pro 8 dětí a 1 vychovatele. Třetí a čtvrté nadzemní podlaží jsou dispozičně stejné a v každém je umístěna jedna bytová jednotka. V suterénu se nachází technické zázemí budovy a skladovací prostory.
|
|
|
Příprava dětí na odchod z dětského domova
BICEROVÁ, Markéta
Tato bakalářské práce s názvem Příprava dětí na odchod z dětského domova se zabývá ze strany vychovatelů přípravou dětí vyrůstajících v dětských domovech na jejich samostatný odchod ze zařízení a celkovou přípravou na jejich život. Na straně druhé se tato bakalářská práce, věnuje životním příběhům dětí, které již dětský domov opustily. Hlavním cílem práce je zjistit, jakým způsobem jsou děti připravovány na samostatný život, a vyzkoumat ze strany dětí, zda pro ně byla příprava ze strany dětských domovů dostačující. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána ústavní výchova a její legislativní rámec, dětský domov, práva a povinnosti dětí v něm umístěných, celkový proces odchodu dítěte z dětského domova a na závěr jsou vypsány některé projekty, které podporují děti při odchodu z dětských domovů. Praktická část bakalářské práce se věnuje výzkumu přípravy dětí na odchod z dětského domova, a to jak z pohledu vychovatelů, tak i z pohledu dětí. Výzkumný soubor tvořilo devět vychovatelů pracujících v nejmenovaných dětských domovech v Jihočeském kraji a čtyři dospělí lidé, kteří vyrůstali v dětském domově. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení dat byl použit software ATLAS.ti, bylo provedeno otevřené kódování a následovala kategorizace dat. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výzkumu vyplynulo, že jedinci opouštějící dětský domov v čerstvé plnoletosti či velmi mladém věku mají problémy vstoupit do samostatného života, především v oblasti financí, bydlení, zaměstnání, integraci do společnosti a ve vytváření sociálních vztahů. I přes intenzivní přípravu probíhající v dětských domovech je pro odcházející obtížné uspět v tak mladém věku ve společnosti bez jakékoli pomoci blízkého jedince, který by mohl být nápomocný při řešení problematických situací, ale i při řešení každodenních věcí. Výsledky a zjištění této bakalářské práce mohou využít jak pracovníci zařízení ústavní a ochranné výchovy, tak studenti zdravotně sociálních a pedagogických oborů. Také by mohla být užitečnou pomůckou pro pracovníky OSPOD či další odborníky či laickou veřejnost, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Profesní orientace dětí v dětském domově
PRŮCHOVÁ, Kristýna
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila profesní orientaci dětí z dětského domova. Studium střední školy a následná volba povolání je součástí života každého jedince. Profesní orientace utváří a rozvíjí profesní cíle mladého člověka. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru motivace dětí z dětských domovů ke studiu střední školy a vliv sociálních pracovníků na profesní orientaci dětí. Práce se skládá ze dvou celků. Teoretická část popisuje ústavní péči, dětské domovy, profesní orientaci a perspektivní orientaci. Praktickou částí je kvalitativní výzkumné šetření. Na základě dotazníků a rozhovorů se snažím odpovědět na základní výzkumné otázky: Mají děti z dětských domovů zájem o studium na střední škole? Podle čeho si děti vybírají střední školu? Jaké nástroje používají sociální pracovníci dětského domova k motivaci dětí?
|
|
|
Prevence rizikového chování u adolescentů v dětském domově
JINDROVÁ, Olga
Tématem bakalářské práce je rizikové chování dětí a mládeže v ústavní výchově, zaměřené na rannou adolescenci a na prevenci tohoto chování. Práce je rozdělena na dvě části, na praktickou a teoretickou. Teoretická část se věnuje základní charakteristice rizikového chování a sociálně patologických jevů v ranné adolescenci. Představí základní informace o prevenci rizikového chování u dětí a mládeže a preventivní aktivity využívané ústavním zařízením v této oblasti. Dále krátce charakterizuje rodiny a výchovu v souvislosti se vznikem sociálně patologických jevů a uvede základní charakteristiku a formy ústavní výchovy. Vše je podloženo odbornými zdroji. V praktické části práce jsou stanoveny výzkumné otázky, které vyúsťují do deskripce projevů rizikového chování v Dětském domově v Horní Plané, do analýzy preventivních aktivit v tomto zařízení a reflexe chování i prevence adolescentů z dětského domova. Dále je věnována pozornost samotné metodice - charakteristice vybraného dětského domova, stanovení výzkumného souboru, metodám a technice sběru dat, etickým limitům výzkumu, způsobu zpracování dat a vyhodnocení výzkumu. Vše vychází z výzkumných otázek práce.
|
|
|
Přístup vychovatelů z dětského domova k dětem
BEZROUK, Antonín
Cílem bakalářské práce je zjistit míru poskytovaného zázemí a citové péče dětem v dětském domově. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce popisuje úlohu vychovatele a požadavky na nutnost empatie a aktivního naslouchání. Následně empirická část na základě polostrukturovaných rozhovorů popisuje skutečný stav a míru komunikace. Jádrem je tedy vhled do každodenní práce vychovatele. Z empirické části vyplývá fakt, že i přes narůstající administrativní zátěž a další činnosti je míra vstřícnosti, empatie a aktivního naslouchání nedotknutelná. Čas věnovaný dětem není na úkor dalších činností a péče je limitována jen časovými možnostmi v rámci dne.
|
|
|
Spolupráce dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí
ZELENKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá spoluprací dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá spolupráce sociálních pracovníků v dětských domovech s orgány sociálně právní ochrany dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám rodinou, orgánem sociálně právní ochrany dětí, náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí, a nakonec i spoluprací dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část práce se věnuje výzkumu průběhu spolupráce vybraných dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Dále se zabývá hlavními oblastmi spolupráce a jednotlivým úskalím této spolupráce. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl postaven na základě teoretických poznatků. Pro vyhodnocení dat bylo použito otevřené kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen šesti dětskými domovy z Jihočeského kraje, kteří projevili zájem se podílet na této práci. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výsledků vyplynulo, že spolupráce dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí je velmi individuální, vždy záleží na samotné osobnosti konkrétního sociálního pracovníka. Přestože tato spolupráce není nikde přesně stanovena, je i tak velmi důležitá a rozhodně by se neměla považovat za pouhý formální přístup.
|
|
|
Život dětí z dětských domovů
SEKALOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám problematikou dětí umístěných v zařízeních ústavní výchovy. Cílem práce je zjištění aktuálního pohledu dětí z dětských domovů, zda pociťují své sociální znevýhodnění vůči vrstevníkům v prostředí školy, na sociálních sítích a během společenských akcí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsáno fungování dětského domova, jako zařízení ústavní výchovy, oblast sociálního znevýhodnění a jeho vlivu na děti jím ohrožené a následně jsou rozebrány přístupy sociální práce související s danou problematikou. V praktické části je zvolena kvantitativní výzkumná strategie s metodou dotazování. Sběr výzkumných dat proběhl v srpnu až září 2019 prostřednictvím anonymního dotazníku, na který odpovídalo 112 dětí, ve věku 7-18 let, z 11 dětských domovů z Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Po zpracování a statistickém vyhodnocení dat metodou Chí-kvadrátu, testem nezávislosti v kontingenční tabulce, nebyla má hypotéza potvrzena, jelikož pouze u dvou otázek z patnácti se prokázal negativní vztah mezi pobytem dětí v dětském domově a chováním okolí. Z čehož lze vyvodit závěr, že děti z dětských domovů, ve většině případů, subjektivně nevnímají své sociální znevýhodnění. Tato bakalářská práce může například sloužit jako aktuální informační materiál dětským domovům a bylo by ji možné také využít jako podklad pro další výzkumy subjektivního vnímání dětí z dětských domovů.
|
|
|
Hostitelská péče u dětí s nařízenou ústavní výchovou
DEJOVÁ, Natálie
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou s hostitelskou péčí. Dílčími cíli byly zjistit přínosy a rizika realizace hostitelské péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou. V teoretické části byl podrobně vysvětlen princip fungování sociálně právní ochrany dětí v rámci hostitelské péče, systém ústavní a náhradní rodinné výchovy, rozdíly života dítěte v dětském domově, dětském domově se školou a princip hostitelské péče. V praktické části byly přehledně zpracovány výsledky mého výzkumu a zodpovězena výzkumná otázka, která byla zaměřena na pohled pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou zaměřenou na hostitelskou péči. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jaká pozitiva a jaká negativa může hostitelská péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou mít. Pro výzkum této práce byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie a jako metoda bylo zvoleno dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena metodou vytváření trsů a následně byla využita metoda prostého výčtu a metoda kontrastů a srovnávání. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. Výzkumný soubor byl složen z 5 ředitelů, 3 sociálních pracovnic a 5 vychovatelů dětských domovů a dětských domovů se školou splňující kritéria výběru. Z mého výzkumu vyplývá, že zkušenost s hostitelskou péčí všech pracovníků je pozitivní i přesto, že všichni jsou si vědomi určitých rizik, jež hostitelská péče obnáší. Shodli se ale na tom, že pozitiva u hostitelské péče převládají. Jako hlavní přínos hostitelské péče z mého výzkumu lze považovat to, že je možnost dítěte vidět a zažít fungování běžné rodiny v rámci hostitelské péče. Mezi hlavní riziko hostitelské péče lze zařadit nepřiměřené upnutí dítěte na hostitele anebo hostitele na dítě a s tím spojené zklamání dítěte nebo hostitelů. Výsledky mého výzkumu poslouží jako poděkování všem pracovníkům ústavních zařízení, již se zapojili do mého výzkumu a brožurka, která bude vytvořena, též poslouží k rozšíření povědomí lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy
ČADKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy nabízí vhled do problematiky umisťování jedinců do ústavní výchovy v České republice. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá definicí rizikového chování a jeho typy. Dále práce popisuje rodinu, její prostředí a rodinné rizikové faktory. Také je v práci definována ústavní výchova a její druhy. Prostor je zde věnován i problematice recidivy rizikového chování. Cílem práce bylo popsat riziková chování, která jsou důvodem pro umístění jedince do ústavní výchovy. Dalším cílem bylo zjistit riziková chování, se kterými se jedinci v ústavní výchově setkávají a zjistit důvody recidivy návratu zpět do ústavní výchovy. Pro zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím sekundární analýzy dat, a to analýzy obsahu spisové dokumentace dětí umístěných do zařízení Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Horní Planá v letech 1999 - 2019. Celkem bylo analyzováno 344 spisů jednotlivých dětí. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být primárně zjištěno, jaké druhy rizikového chování jsou nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy a jakou roli zde hraje rodinné prostředí, případně s jakými druhy rizikového chování se děti nadále v ústavní výchově setkávají a jak velký poměr je recidiva rizikového chování oproti ostatním důvodům při návratu do ústavní výchovy zpět. Dle výsledků výzkumu lze říci, že rizikové chování dětí je nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy. Velkou roli pro umístění dítěte do ústavní výchovy má i špatná rodinná situace. Nárůst rizikového chování dětí byl po nástupu do dětského domova podstatně snížen, co se týče druhů rizikového chování. Na rizikové chování dětí má velký vliv vrstevnická skupina. Výzkum vyvrátil recidivu rizikového chování jako důvod pro návrat do ústavní výchovy v konkrétním případě dotyčného dětského domova. Výsledky výzkumu mohou posloužit zaměstnancům dětských domovů a dalších ústavních zařízení při tvorbě minimálních preventivních programů a při práci s rizikovým chováním dětí uvnitř institucí.
|
host ::
RSS.