|
|
Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny
JIŘINEC, Martin
Tématem bakalářské práce je Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny. Zabývá se tedy možnými příčinami vzniku bolesti na hrudi a možnostmi jejich diagnózy. Součástí teoretické části práce je definice zdravotnické záchranné služby, diferenciální diagnostiky. Dále jsou zde uvedeny definice ischemické choroby srdeční a zánětlivá onemocnění srdce, způsobující bolest na hrudi. Popsány jsou zde také respirační onemocnění, arytmie a další možné příčiny vzniku bolesti na hrudi, hypertenze, hypoventilace, mdloba (synkopa). U jednotlivých onemocnění je popsána příčina, příznaky a přednemocniční neodkladná péče. V praktické části práce byl výzkum proveden kvalitativní formou. Sběr dat byl proveden technikou sekundární analýzy dat (archivované nahrávky tísňové výzvy, výjezdové listy). Výběr vzorku byl proveden metodou specifického výběru. Výzkumný soubor tvořily případové studie tísňových výzev pro bolest na hrudi a výjezdové listy zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Z důvodu velkého počtu tísňových výzev pro bolest na hrudi byly po dohodě s vedoucím práce vybrány a porovnány jen výzvy z měsíce prosince a července roku 2014. Cílem práce bylo zmapování nejčastějších bolestí na hrudi. Zmapování bylo provedeno výčtem jednotlivých diagnóz a vložením tabulek. Výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou nejčastější bolesti na hrudi". Z důvodu velkého počtu výzev s touto indikací byly po dohodě s vedoucí práce vybrány ke srovnání měsíce prosinec a červenec, vrcholy letních a zimních měsíců. Z tabulek č.1 a č.2, jež obsahovaly stanovené diagnózy z indikace zdravotnického operačního střediska bolest na hrudi viz. příloha vyplývá, že v prosinci byla nejčastější diagnóza bolest hrudi NS k níž vyjížděla rychlá zdravotnická pomoc 145 krát. V červenci byla nejčastější diagnóza také bolest hrudi NS, a to v 108 případech. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části práce svědčí o tom, že tísňová výzva bolest na hrudi může mít celou řadu příčin. Diagnózy, určené výjezdovou skupinou, byly z oblasti kardiovaskulárních, respiračních, gastrointestinálních onemocnění, dále může bolest na hrudi způsobit také zlomenina předloktí, bolest zad, apod. Zdaleka ne ve všech případech se podaří výjezdové skupině odhalit příčinu bolesti na hrudi. Tyto případy jsou označovány jako bolest hrudi NS, jiné bolesti NS apod.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o klienta s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby
KALÁŠKOVÁ, Dana
Přednemocniční neodkladná péče o klienty s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby je tématem, které jsem si vybrala záměrně. Jednak mě k tomu vedla vlastní a stále živá zkušenost s mým otcem, ale na druhé straně i skutečnost, že výjezdy zdravotnické záchranné služby k pacientům s bolestmi na hrudi jsou stále nejčastějšími indikacemi. Při současném životním stylu a způsobu života většiny našich obyvatel jde o aktuální téma. Pod termínem akutní koronární syndrom se rozumí všechny stavy spojené patofyziologicky s nestabilním plátem a na něj nasedající trombózou v koronární tepně. Mezi hlavní příznaky patří klidová bolest na hrudi nebo její ekvivalenty. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem, technikou dotazníků. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Prvním cílem práce bylo zmapovat znalost pracovníků zdravotnické záchranné služby o akutním infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zmapovat jejich názor na využití automatických externích defibrilátorů. ( AED ) Výsledky výzkumného šetření bylo prokázáno, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jsou znalí doporučených postupů v přednemocniční péči o klienty s akutním infarktem myokardu, čímž se také povedlo potvrdit první hypotézu. Bohužel i druhou hypotézu se povedlo verifikovat, protože automatické externí defibrilátory stále nepatří mezi samozřejmou součást vybavení veřejných míst, a proto i jejich využití v praxi je minimální Chtěla bych prostřednictvím výsledků této práce, které budou zveřejněny v odborném časopise Rescue a Urgentní medicína apelovat na vedoucí pracovníky zdravotnických záchranných služeb k větší propagaci automatických externích defibrilátorů a také na samostatné ministerstvo zdravotnictví k rychlejšímu rozšiřování současné etapy AED v právním řádu České Republiky, kde není doposud upraven veřejný přístup k defibrilaci, což neřeší rozdíl mezi manuální a automatickou defibrilací.
|
host ::
RSS.