Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tři ženy a Itálie. Cestovní zápisky Zdenky Braunerové, Marie Červinkové-Riegrové a Anny Řehákové a jejich literární a kulturní kontext.
BLAŽKOVÁ, Saša
Bakalářská práce se zabývá cestovními zápisy tří českých cestovatelek z druhé poloviny 19. a začátku 20. století, Zdenky Braunerové, Marie Červinkové-Riegrové a Anny Řehákové, z literárního, sekundárně i kulturně-historického hlediska. Cílem bude analýza obrazu Itálie, který jednotlivé texty rozvíjejí, a jeho komparace s předchozí literární tradicí. Zároveň bude sledováno pojetí ženy jako cestovatelky v době, kdy tato záliba ještě zdaleka nebyla chápána jako akceptovatelná ženská aktivita. Na jmenované texty proto pohlížíme jako na doklady, které reflektují proměnu společenských konvencí, kdy se rozrušuje idea ženy jako pouhé strážkyně rodinného krbu a nahrazuje ji obraz emancipované, samostatné ženy, třeba právě v roli cestovatelky.
Deník Vincence Karla Auersperga z cesty do Velké Británie roku 1837
Rejha, Adam ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
(česky) Tato diplomová práce představuje cestovní deník knížete Vincence Karla Auersperga z jeho cesty do Velké Británie podniknuté v létě roku 1837 (titul na titulní straně: "Vincenz Carl Fürsten v. Auersperg's Reise nach England"). Práce má teoretickou i praktickou část, kde je deník zpřístupněn edičně. Vincenc Karel (1812-1867) byl člen bohaté pozemkové šlechty. Práce se snaží zachytit jeho výchovu, včetně důležitého vychovatele Alexise Du Rieux. Připomenuta je i jeho činnost v dospělosti (po roce 1837): Je známý jako romantický stavebník zámku Žleby, ovšem publikoval také dvě politické brožury (původně anonymně). O významu britské cesty v Auerspergově životopise je známo, nicméně podrobnosti o ni známy nebyly. Nejvíce informací o cestě se nachází v deníku (ve formě opisů dopisů matce): Kníže vyjel z Vídně na počátku května, týden pobyl v Bruselu, mezi 25. 5 - 28. 6. pobyl v Londýně, poté navštívil Skotsko i Wales, 3. 8. opustil Velkou Británii, od 7. 8. pobyl několik týdnů v Paříži. Tato práce uvádí cestu knížete do širšího kontextu. Snaží se ji ukázat jako kavalírskou cestu první poloviny 19. století a také jako příklad ve Vincencově době oblíbených britských cest.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.