|
|
Di-XL – 3. setkání partnerů
Dostál, Ondřej
Cílem cesty do Kaunasu v květnu 2014 bylo třetí setkání řešitelů projektu Di - XL. Na programu bylo zhodnocení fáze projektu, která se věnovala navazování kontaktů mezi knihovnami a organizacemi CŽU, diskuse o podobě písemného Modelu této spolupráce, jako i plán šíření dosavadních výsledků a povědomí o projektu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve vybrané firmě
KOUPALOVÁ, Marie
Diplomová práce řeší aktuální problematiku struktury vzdělání a systému podnikového vzdělávání. Hlavním cílem práce je analyzovat proces vzdělávání a rozvoje zaměstnanců ve vybrané firmě, dále charakterizovat a zhodnotit stávající procesy a navrhnout možné způsoby zlepšení současné situace.
|
|
|
Další vzdělávání sociálních pracovníků
VEJVODOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. V teoretické části práce jsou zmapovány podmínky pro výkon povolání sociální pracovník a podmínky pro další vzdělávání sociálních pracovníků. Cílem praktické části práce je zjistit, jaký je zájem sociálních pracovníků o kurzy dalšího vzdělávání, jaký je jejich názor na povinnost doplňovat si vzdělávání dle zákona č. 108/2006 Sb. a motivace k němu.
|
|
|
Problematika dalšího vzdělávání a jeho realizace v podmínkách konkrétní společnosti
REITINGEROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. Teoretická část popisuje zmapování pohledů na koncepční a systémové řešení dalšího vzdělávání zaměstnanců v ČR. Dále sledování role státu v podpoře dalšího vzdělávání, jaké jsou typické rysy charakterizující firemní vzdělávání v ČR a jaké obecné přístupy a motivy lze spatřovat u dospělých účastníků dalšího vzdělávání. Praktická část je zaměřena na deskripci stavu dalšího vzdělávání v podmínkách konkrétní společnosti vhodnými metodami, dále je zaměřena na analýzu problémů, který tento stav doprovází. Vyústěním praktické části práce je doporučení pro realizaci dalšího vzdělávání v podmínkách společnosti, kde byl výzkum realizován.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vzdělávání sester, implementace do praxe a efekt jeho výstupů
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelským vzděláváním v České republice, dále pak legislativou, implementací ošetřovatelského vzdělání a osobností všeobecné sestry. Ke zpracování empirické části byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro kvantitativní šetření byly připraveny dva typy dotazníků, první pro všeobecné sestry z praxe a druhý pro pacienty, tedy laickou veřejnost v rámci Jihočeského kraje. Pro tuto část šetření bylo stanoveno šest hypotéz. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. V kvantitativní části výzkumného šetření bylo ověřováno šest předem stanovených hypotéz: 1. Zájem sester o vzdělávání je odůvodněn spíše legislativním zaměřením než zájmem o kvalitnější ošetřovatelskou péči o pacienta. Z výsledků je patrné, že potřeba kreditů je pro sestry podstatnější, než zájem o kvalitnější ošetřovatelskou péči. První hypotéza byla potvrzena. 2. Výběr kurzů pro celoživotní vzdělávání je závislý na výši finančních nároků než zaměření se na poskytovanou péči. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry je důležitější zajímavost vzdělávací akce než výše finančních nároků. Druhá hypotéza byla vyvrácena. 3. Motivujícím prvkem pro sestry k dalšímu vzdělání je systém vysokoškolského vzdělání než zvýšení kvality péče. Výsledky ukazují, že pro sestry je skutečně více motivující potřeba vysokoškolského vzdělání pro jejich kvalifikaci než zvýšení kvality péče. Třetí hypotéza byla potvrzena. 4. Implementace výstupu vzdělání není poměrná s aplikací v reálném prostředí. Výzkumné šetření nám ukázalo, že ve velké míře sestry nemají možnost zařadit výsledky svého vzdělávání do praxe. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. 5. Pacienti nerozlišují ošetřovatelskou péči poskytovanou kvalifikovanou sestrou a ostatními členy týmu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti nepoznají, zda je ošetřuje kvalifikovaná sestra nebo jiný člen ošetřovatelského týmu. Pátá hypotéza byla potvrzena. 6. Pacienti nevnímají sestry podle vzdělání, ale podle uniformy. Výsledky ukazují, že pacienti se neorientují v ošetřovatelském personálu ani podle uniformy, ani podle vzdělání. Šestá hypotéza byla vyvrácena. Pro kvalitativní část výzkumného šetření bylo osloveno celkem 12 respondentů opět v rámci Jihočeského kraje. Rozhovory byly zaznamenány, následně přepsány a analyzovány. Získaná data byla kategorizována. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký je názor sester na implementaci vzdělání do praxe? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry vesměs vysokoškolské vzdělání vítají, zejména z důvodu nástupu sester do praxe ve vyšším věku. Taktéž by bylo pro ně přínosné i celoživotní vzdělávání, které má ale nedostatky ve finanční stránce a není příliš podporováno zaměstnavateli. Problém v realizaci získaných vědomostí ze vzdělání vidí v nezájmu zaměstnavatele a ostatních členů ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Vzdělávání sester (v praxi)
KAŠKOVÁ, Markéta
Zvyšování vzdělanosti ošetřovatelského personálu je celospolečenskou záležitostí, která je ovlivněna neustálým vývojem medicíny a zdravotnických technologií. Na poskytování ošetřovatelské péče jsou oprávněně kladeny vysoké nároky. Jediným způsobem, jak udržet krok s novými trendy, je celoživotní vzdělávání sester. Vzdělávání sester na konkrétním pracovišti má za cíl především reagovat na aktuální problémy oddělení a potřeby sester. V teoretické části se zabýváme vlivem vzdělání na kvalitu ošetřovatelské péče. Uvádíme strukturu vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Definujeme a objasňujeme pojmy pedagogika, didaktika, edukace a učení. Zabýváme se specifiky vzdělávání, didaktickými principy a zásadami vzdělávání dospělých. V další části konkretizujeme výukové strategie pro ošetřovatelský tým. Poslední součástí teoretické části je motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Pro účely diplomové práce byly stanoveny čtyři cíle. V prvním z nich jsme chtěli zjistit, jaký je systém a proces vzdělávání sester na oddělení. Z šetření vyplynulo, že vzdělávací akce nejsou pořádány na všech odděleních. Ta oddělení, která je pořádají, uvádí nejčastěji četnost nepravidelnou nebo měsíční. Účelem druhého cíle bylo zjistit názor na efektivitu vzdělávání na oddělení. Zjistili jsme rozdílnost mezi názory řadových sester a vrchních sester. Třetí cíl měl odpovědět na otázku, zda pořádané vzdělávací akce vycházejí z požadavků sester. Přesvědčili jsme se, z odpovědí vrchních a řadových sester, že ne vždy tomu tak je. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry implementují znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče. Z dotazníků vyplynulo, že řadové sestry se snaží znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče začleňovat. Pro potřeby diplomové práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. K realizaci kvalitativní části výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku s uzavřenými a polozavřenými otázkami. Pro kvalitativní šetření jsme stanovili 2 výzkumné otázky. V první výzkumné otázce jsme chtěli zjistit, z jakých impulzů vychází management při plánování vzdělávání v nemocnici a na oddělení. Zjistili jsme, že nejčastěji vychází z podnětů, které iniciují právě vrchní sestry a sestry staniční. V druhé výzkumné otázce jsme zjišťovali, jaké překážky vidí management v efektivitě vzdělávání a implementaci získaných znalostí a zkušeností do běžné praxe. Vrchní sestry vidí problém v samotné účasti na vzdělávání na oddělení. Pro kvantitativní šetření jsme stanovili 5 hypotéz. Hypotéza 1 zněla: Vzdělávání sester na pracovišti je organizovanou činností managementu bez ohledu na požadavky řadových sester. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2 zněla: Management vnímá pozitivně efektivitu vzdělávání na pracovišti na rozdíl od řadových sester. Hypotéza se také nepotvrdila. Třetí hypotéza zněla: Vzdělávání je vnímané jako nutná, rutinní záležitost, ne jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 4 zněla: Řadové sestry postrádají motivaci pro aktivní účast na vzdělávacích akcích. Hypotéza se potvrdila. Poslední hypotéza zněla: Implementace získaných znalostí ze vzdělávacích akcí do aplikace ošetřovatelské péče je managementem sledována. Hypotéza se nepotvrdila, sestry mají o začleňování znalostí snahu. Při hodnocení výsledků jsme narazili na další velmi zajímavé výsledky, které by si podle našeho názoru zasloužili pozornost. V neposlední řadě je překvapivé, že pořádání vzdělávacích akcí nezohledňuje směnný provoz sester. Jeden z důvodů může být, že některé vrchní sestry nesestavují plán a harmonogram vzdělávání sester. Pokusili jsme se takový návrh harmonogramu vzdělávání sester na oddělení sestavit.
|
|
|
Názory pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v jihočeském kraji
CANTILLOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá zmapováním názorů pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v Jihočeském kraji. Další vzděláním je zde myšleno především vzdělání dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá teoretickým pracovnám tématu dalšího vzdělávání, požadavků kladených na pracovníky v sociální oblasti a motivace k dalšímu vzdělání. Část druhá je koncipována jako část praktická, která obsahuje interpretaci výsledků prováděného výzkumu.
|
|
|
Plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené
TRÁVNÍKOVÁ, Hana
Celoživotní vzdělávání, a s ním spojené plnění podmínek registrace u sester, je velmi diskutované téma. Hlavním důvodem jsou stále měnící se podmínky k registraci. Cílem je poskytnout kvalitní ošetřovatelské péče poskytované vysoce kompetentními a vzdělanými sestrami. Celoživotní učení podporuje vysokou úroveň odborné praxe. Moje práce se zabývá problematikou plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zjistit nejčastější problémy při plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené a porovnat rozdíl při plnění podmínek registrace u sester v pracovním procesu a u sester na rodičovské dovolené. Výzkumem jsem chtěla potvrdit mojí hypotézu, že podmínky registrace se hůře plní sestrám na rodičovské dovolené. Pro sběr dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu jsem rozdala 150 dotazníků, které byli anonymní, sestrám v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Zpět se mi vrátilo 119 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu jsem oslovila 7 sester na rodičovské dovolené, se kterými jsem vedla rozhovor. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry na rodičovské dovolené mají málo informací o vzdělávacích akcích. Dále, že sestry na rodičovské dovolené nedostávají informace o akcích od svého zaměstnavatele, nemůžou se jich zúčastnit a nedostávají příspěvky na vzdělávací akce. Sestrám na rodičovské dovolené chybí na vzdělávacích akcích hlídání pro své děti. Sestrám v pracovním procesu zaměstnavatel pořádá vzdělávací akce ale i dostávají příspěvky na vzdělávací akce. Všechny sestry se shodly v přínosu celoživotního vzdělávání pro ně samotné.
|
host ::
RSS.