|
|
Invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
HROMADA, Přemysl
Tato práce popisuje současný stav zajištění intenzivní péče o kriticky nemocné pacienty na ARO, dále se věnuje pojmu kriticky nemocný pacient, invazivní monitoraci a také seznamuje s oddělením ARO a předmětem jeho činnosti. Z hlediska invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta jsou v teoretické části této práce uvedeny jednotlivé způsoby monitorace kardiovaskulárního systému. U každého z těchto způsobů monitorace KVS je popsán předmět a význam této monitorace, její indikace, kontraindikace, techniku provedení, ale také možné komplikace a v neposlední řadě i ošetřovatelská péče, která je zásadní v péči o kriticky nemocného pacienta. Praktická část této práce sleduje a porovnává znalosti pracovníků ARO Nemocnice České Budějovice a Jihlava týkající se jednotlivých způsobů invazivního monitorace KVS. Předmětem a cílem této práce bylo sledovat a popsat možnosti invazivní monitorace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Po uvedení druhů invazivní monitorace byla pozornost dále věnována výhradně monitoraci kardiovaskulárního systému. Práce je zaměřena na výzkum znalostí druhů invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení. Bylo provedeno porovnání znalostí druhů invazivní monitorace pracovníků v podmínkách dvou vybraných nemocnic - Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace a Nemocnice České Budějovice, a.s. K dosažení uvedených cílů bylo nutno nejprve nastudovat druhy invazivní monitorace a teoreticky popsat vybrané druhy monitorace. Následně byl proveden praktický kvalitativní výzkum znalostí v této oblasti. Tento výzkum byl proveden technikou polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými pracovníky anesteziologicko-resuscitačních oddělení uvedených nemocnic. Poznatky získané z rozhovorů byly následně zpracovány formou tabulek a na tomto základě byly informace získané v rámci obou nemocnic u zkoumaného souboru pracovníků vzájemně porovnány. Přínosem této práce je získání poznatků a informací vypovídajících o znalostech pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení v oblasti invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta. Bylo zjištěno, že znalosti pracovníků závisejí na tom, s jakými druhy invazivní monitorace se tito pracovníci na daném oddělení nejčastěji setkávají. Vzhledem k tomu, že v prostředí krajské nemocnice se pracovníci setkávají často s více druhy invazivní monitorace, jsou jejich znalosti širší, než znalosti pracovníků v podmínkách nemocnice okresní.
|
|
| |
|
|
Invazivní monitorace v intenzivní péči
CUPER, Tomáš
Invazivní monitorace je opakované, trvalé sledování fyziologických funkcí pacienta a činnosti přístrojů sloužících k podpoře těchto funkcí. Je to tedy děj aktivní, opakovaný a kontinuální, kdy je objektem pacient i zdravotnická technika. Lidský faktor je zde nepostradatelný. K důvodům přistoupení zavedení invazivní monitorace v intenzivní péči patří především schopnost podpory fyziologických funkcí pacienta, zároveň slouží k včasnému odhalení vzniklých odchylek od fyziologických hodnot, velice často efektivně napomáhá v rozvahách v pokračujících lékařských intervencích a odhaluje účinnost léčby pacienta. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku invazivní monitorace v intenzivní péči. Počátek práce nabízí vysvětlení, co se invazivní monitorací rozumí, objasňuje a charakterizuje intenzivní medicínu a monitoraci obecně. Jednotlivé typy invazivní monitorace byly rozdělené podle oblastí základních životních funkcí na kardiovaskulární, respirační a centrálně nervový systém. U každého typu invazivní monitorace je vysvětlena jeho samotná podstata, jsou uvedeny obecně indikované a kontraindikované stavy, příprava pomůcek a způsob zavedení monitorace. Teoretickou část uzavírá kapitola o obecné ošetřovatelské péči. Praktická část se zaměřovala na zmapování nejčastěji používaných typů invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje a na zmapování znalostí invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníků. Objem dat byl nasbírán v březnu 2014. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a urgentních příjmech. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů pro nemocnice Jihočeského kraje a 100 kusů Karlovarského kraje. V Jihočeském kraji byly vybrány nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích a Táboře. V Karlovarském kraji byly dotazníky rozdány do nemocnic v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 141 respondentů. Zpětná celková návratnosti z počtu 200 (100%) dotazníků tedy dosáhla 70,5 %. Dotazník obsahoval celkem 28 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační, otázka č. 5 byla uzavřená, otázka č. 6 byla polootevřená a zbylých 22 uzavřených otázek se vztahovalo ke znalostem respondentů v problematice invazivní monitorace v intenzivní péči. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat nejčastěji používané typy invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat znalosti invazivní monitorace pracovníku anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, i tento cíl byl naplněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že pracovníci mají znalosti v oblasti ošetřování, hemodynamických hodnot i správných postupů v péči o kriticky nemocné pacienty na intenzivních odděleních.
|
|
| |
|
|
Digitální systém pro měření komplexní bioimpedance
Verner, Petr
Metody měření bioimpedance založené na thoratic electrical bioimpedance (TEB) mohou měřit kontinuální srdeční výdej se stejnou klinickou přesností jako invazivní metody. TEB ale není invazivní metoda a proto nevyžaduje sterilní prostředí ani vysoce kvalifikovaný tým specialistů a je relativně levná, tím vysoce vhodná pro klinickou praxi. Vlastní měření bioimpedance je založeno na nepřímém měření impedance (elektrického odporu a reaktance). Na těle pacienta je umístěn jeden pár elektrod, do kterého se pouští střídavý elektrický měřicí proud s kmitočtem cca 50 kHz a velikosti nepřesahující 1 mA. Druhý pár elektrod slouží pro snímání elektrického napětí vyvolaného uvedeným proudem. Impedance se pak určí numerickým výpočtem. Po vyhodnocení naměřených hodnot ve vhodném výpočetním programu lze sledovat změnu v saturaci krve krevního oběhu, tkání a poměrném zastoupení tuku a svalové tkáně. Předpokládáme, že z naměřených hodnot bude možno usuzovat na blížící se poruchu kardiovaskulárního systému dříve něž se dostaví vlastní příznaky
|
host ::
RSS.