|
|
Prvky chování slona afrického (Loxodonta africana, Blumenbach 1797)
Křivánek, Ondřej ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Peřka, Jaroslav (oponent)
Moje diplomová práce se věnuje slonu africkému (Loxodonta Africana) a zaměřuje se na různé prvky chování. Tyto prvky chování byly pozorovány u jedinců chovaných v zajetí ZOO Dvůr Králové a poté ve volné přírodě v Africe. Pozorování ve volné přírodě probíhalo na více jedincích v různých národních parcích. Celkové výsledky byly porovnány a vyvodil jsem z nich vliv chovu v zajetí na jedince. Klíčová slova: slon africký, chování, zajetí, volná příroda Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prvky chování slona afrického (Loxodonta africana, Blumenbach 1797)
Křivánek, Ondřej ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Peřka, Jaroslav (oponent)
Moje diplomová práce se věnuje slonu africkému (Loxodonta Africana) a zaměřuje se na různé prvky chování. Tyto prvky chování byly pozorovány u jedinců chovaných v zajetí ZOO Dvůr Králové a poté ve volné přírodě v Africe. Pozorování ve volné přírodě probíhalo na více jedincích v různých národních parcích. Celkové výsledky byly porovnány a vyvodil jsem z nich vliv chovu v zajetí na jedince. Klíčová slova: slon africký, chování, zajetí, volná příroda Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Etologie a akustická komunikace kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus)
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Karadžos, Alexis (oponent)
Kaloni egyptští byli pozorování v expozici pražské ZOO, kde mají k dispozici stálé podmínky (celoroční přísun potravy, stabilní teplotní a úkrytové podmínky). Kolonie vykazuje bimodální způsob reprodukce. Porody probíhají synchronně v jarní (na přelomu března a dubna) a podzimní periodě (v září). K páření dochází během celého roku, avšak k nárůstů dochází v období kojení a v přechodném období. V dynamice klastrů nebyl zaznamenán žádný jasný model. Jedinci visí ve čtyřech základních klastrech (levý, střední, pravý horní a pravý dolní). Kromě pravého horního klastru je jejich výskyt v průběhu roku stabilní. Dochází ke změnám v počtu klastrů a v počtu jedinců uvnitř klastrů. Kaloni zaujímají přibližně stejné pozice v klastrech, největší variabilitu vykazují mladí jedinci. Péče o vlastní tělo je celoročně vyrovnanou aktivitou, v pozorovací periodě nevykazuje žádný pravidelný model a ani s příchodem umělého soumraku nedochází k jejímu nárůstu. Nejčastěji se kaloni věnují péči o létací blány a srst. Matka pečuje o mládě zejména v období kojení a odstavu, přičemž s vývojem mláděte se míra péče snižuje, což platí zejména pro čištění létacích blan. Mezi dospělými jedinci je nejčastější péče samce o samici v období kojení a v přechodném období. V období páření vzrůstá výskyt agonistických interakcí zezadu ve...
|
|
|
Autobiografie Jerónima de Pasamonte na pozadí soudobé literatury
Kutová, Jaroslava ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vojenskou autobiografii Zlatého věku nazvanou Život a strasti Jerónima de Pasamonte (Vida y trabajos de Jerónimo de Pasamonte). Stručně je představen žánr autobiografie a jeho specifika, následně je nastíněn rozmach autobiografií v XVI. a XVII. století (pikareskní román, náboženské a vojenské autobiografie ). Dále práce věnuje pozornost jak formální stránce Pasamontova Života, jeho jazyku, stylu a struktuře, tak tematické složce - v literárním kontextu jsou studovány pikareskní rysy díla a téma zajatectví. Zkoumáme také zamýšlený účel Pasamontovy autobiografie a její pravdivost. Prostor je věnován mapování teorie, určující Jerónima de Pasamonte jako autora falešného pokračování Quijota Avellanedu. Během pátrání po odpovědi se dostaneme i k jiným, dílčím tématům, jakými jsou například podobný osud Pasamonta a Cervantese či zesměšnění Pasamonta v Cervantesově díle. Cílem této práce je poskytnout náhled do Života a strastí Jerónima de Pasamonte, srovnat jej s vybranými žánry soudobé literatury, zdůraznit jeho specifické tematické a formální rysy a na základě těchto poznatků vyvodit, jaký je přínos tohoto díla pro literaturu a současného čtenáře.
|
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
|
|
Přehled základních aspektů hnízdní biologie ptáků rodu Merops ve vztahu k jejich chovu.
ZEMANOVÁ, Jitka
Vlha pestrá (Merops apiaster) je druhem otevřených krajin se solitérními stromy s výrazným a nezaměnitelným zbarvením. Původ má v severní Africe a jižní Evropě, na našem území se vyskytuje na jižní Moravě. Rozšíření tohoto druhu se vlivem změn v krajině posouvá směrem na sever. Vlha je typická stavbou hnízdní nory v pískové stěně. Cílem práce bylo popsat biologii afrických druhů rodu Merops, zhodnotit stav přírodních podmínek pro druh Merops apiaster, popsat chov tohoto druhu v lidské péči a posoudit úspěšnost dosavadních odchovů ve vybraných chovech. V práci byly popsány chovy vlhy pestré (Merops apiaster) v zoologických zahradách ve Vídni, Drážďanech a Frankfurtu, chov vlhy núbijské (Merops nubicus) v zoologické zahradě v Plzni a chov vlhy běločelé (Merops bullocoides) v zoologické zahradě ve Vídni. Dále chov všech těchto tří druhů v soukromém chovu pana Drozdka v Českém Rudolci.
|
host ::
RSS.