|
|
Způsoby vyrovnávání se s onkologickým onemocněním
HOMULKOVÁ, Barbora
Onkologická onemocnění se stále řadí mezi ta nejobávanější. Sdělení diagnózy a následný proces léčby jsou pro pacienta velmi psychicky náročné. Cílem bakalářské práce bylo nahlédnout na tuto náročnou životní situaci a zmapovat, popsat a zanalyzovat způsoby, kterými se s ní lze vyrovnávat. Teoretická část práce popisuje nádorové onemocnění, proces vyrovnávání se s nepříznivou diagnózou, zdroje opory pro onkologicky nemocné a podmínky osobnostního růstu. Praktická část využívá design kvalitativního výzkumu. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů se zjišťují zkušenosti lidí, kteří onkologické onemocnění překonali. Výzkumný soubor se skládá z 5 respondentů, mezi nimiž jsou 2 muži a 3 ženy. Je sledován proces jejich prožívání a vyrovnávání se s onemocněním, bilancování zdrojů podpory a zátěže a důsledky této zkušenosti na jejich současný život.
|
|
|
Témata rozhovorů mezi onkologickým pacientem a dobrovolníkem
PLASSOVÁ, Martina
Témata rozhovorů mezi onkologickým pacientem a dobrovolníkem Bakalářskou práci na toto téma jsem si vybrala z několika důvodů- hlavním z nich bylo, že vykonávám dobrovolnickou činnost právě na oddělení onkologie v nemocnici České Budějovice, a.s. a to již od prvního roku studia na zdejší fakultě. Druhý důvod výběru právě tohoto tématu byl zájem a potřeba využít čas strávený na onkologickém oddělení jako dobrovolník nejen pro vlastní rozvoj, ale poskytnout získané užitečné informace a poznatky i jiným- zejména dalším současným nebo budoucím dobrovolníkům a nejlépe i těm, kteří o dobrovolnictví zatím jen uvažují nebo dokonce ještě nikdy neslyšeli. Onkologické diagnózy jsou v neposlední řadě také i dnes ještě poměrně tabuizovaným tématem a zároveň bohužel stále častější. Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na obsah rozhovorů, které jsem vedla s onkologickými pacienty jako dobrovolník. Ke sběru dat jsem využila kvalitativní přístup- jednalo se o metodu narativního rozhovoru a pozorování. Zpracování dat proběhlo primárně přes kvalitativní analýzu rozhovorů s onkologickými pacienty, které jsem si zpětně zaznamenávala do poznámkového sešitu, a dále přes kvantifikaci - spočítání četností témat. Onkologické pacienty reprezentoval 20člený vzorek z oddělení onkologie v nemocnici v Českých Budějovicích. Výzkum přinesl velmi zajímavé výsledky. Pojmenovala jsem témata, o kterých pacienti s dobrovolníkem rádi hovoří, i témata, která pacienti přináší do rozhovoru sami, a spočítala jejich četnost. Rovněž byla popsána témata, která pacientovi způsobují zhoršení a zlepšení jeho nálady. Byla vyčíslena četnost těchto témat. Dále jsem zjistila, že nemohu identifikovat komunikační bloky, protože jsem se s žádnými nesetkala. Výsledky naznačují, že onkologičtí pacienti nemají problémy hovořit ani o tématu dnešní společností stále ještě do značné míry tabuizovaném- o své nemoci. Pacienti se dokážou svěřit i dobrovolníkovi - tedy člověku, který je pro ně cizí.
|
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
host ::
RSS.