|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému na spiro-ergometrickém pracovišti
Žáková, Monika ; Kratochvíla, Jiří (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, se zaměřením na kardiovaskulární měření při fyzické zátěži. Popisuje diagnostické přístroje Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko) a PowerCube (Ganshorn, Německo), sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Uvádí možnosti exportu dat a práci s nimi. Navrhuje protokol měření pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého měříme základní diagnostické parametry před, během a po fyzické zátěži. V programovém prostředí MATLAB je vytvořena aplikace, umožňující přehlednou analýzu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část obsahuje statistické vyhodnocení vlivu zátěže na měřené parametry a srovnání výsledků s dostupnou literaturou.
|
|
|
Cranial morphology and variability of the craniovascular system.
Eisová, Stanislava ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Heuzé, Yann (oponent)
Úvod: Střední plenová tepna (arteria meningea media) a žíla (vena meningea media) - zde dohromady označovány jako střední plenové cévy (MMV), nitrolebeční žilní splavy (sinus durae matris, DVS), emisární žíly (venae emissariae, EV) a diploické žíly (venae diploicae, DV) dohromady tvoří tzv. kraniovaskulární systém, který je součástí cévní soustavy hlavy. Tato cévní řečiště zanechávají stopy na lebce ve formě otisků na vnitřní straně lebečních kostí (týká se MMV, DVS), kanálků v diploe (týká se DV) a otvorů v lebečních kostech (emissaria; týká se EV). Kraniovaskulární znaky mohou být studovány na osteologickém materiálu a je tedy možné zkoumat fyziologické procesy spojené s krevním oběhem i u minulých populací. Výzkum kraniovaskulárních znaků může poskytnout informace o evolučních adaptacích, mezipopulačních a vntiropopulačních rozdílech a životní historii jednotlivců. Navíc znalost anatomických variant může být užitečná v medicíně (např. v chirurgické praxi). Cíle: Cílem práce bylo nejdříve definovat metodologický přístup k hodnocení a měření kraniovaskulárních znaků. Poté, bylo cílem popsat morfologickou variabilitu kraniovaskulárního systému u dospělých jedinců s normální anatomií lebky a zároveň zjistit, jaký na ní má vliv velikost lebky, pohlaví a věk. Dále tato práce zkoumala rozdíly v...
|
|
|
Změny u vybraných kardiovaskulárních parametrů, vyvolaných jednotlivými variantami antagonistického silového tréninku u jedinců s normotenzí
Drobilová, Julie ; Juřík, Roman (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název práce: Změny u vybraných kardiovaskulárních parametrů, vyvolaných jednotlivými variantami antagonistického silového tréninku u jedinců s normotenzí Cíle práce: Cílem této práce je zjistit změny u vybraných kardiovaskulárních parametrů, které jsou vyvolány jednotlivými variantami silového antagonistického tréninku a jejich následné porovnání mezi skupinou pracujících a fyzicky aktivních jedinců z řad FTVS studentů. Dalším cílem bylo zjistit, která z variant antagonistického tréninku zapříčiní větší reakci kardiovaskulárních parametrů. Metody: Výzkumná práce je založena na teoreticko-empirických základech, vycházejících z kvantitativní metody výzkumu. Měření pomocí přístroje Arteriograph probíhalo neinvazivním způsobem u dvou heterogenních skupin. Výsledky: Pro splnění cílů a hypotéz, jsem provedla vyhodnocení získaných hodnot přístrojem Arteriograph. Porovnávala jsem změny hodnot kardiovaskulárních parametrů mezi nesportující a sportující skupinou. Jelikož se porovnával tento typ skupin, výsledným faktem bylo, že hodnoty měřené u nesportujících byly navýšené oproti sportujícím. Výsledkem výzkumné práce bylo zjištění, že větší navýšení kardiovaskulárních parametrů nastane po antagonistickém tréninku na horní polovinu těla. Klíčová slova Kardiovaskulární systém, Arteriograph, krevní tlak,...
|
|
| |
|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému na spiro-ergometrickém pracovišti
Žáková, Monika ; Kratochvíla, Jiří (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, se zaměřením na kardiovaskulární měření při fyzické zátěži. Popisuje diagnostické přístroje Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko) a PowerCube (Ganshorn, Německo), sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Uvádí možnosti exportu dat a práci s nimi. Navrhuje protokol měření pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého měříme základní diagnostické parametry před, během a po fyzické zátěži. V programovém prostředí MATLAB je vytvořena aplikace, umožňující přehlednou analýzu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část obsahuje statistické vyhodnocení vlivu zátěže na měřené parametry a srovnání výsledků s dostupnou literaturou.
|
|
| |
host ::
RSS.