Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sukcese vegetačního krytu po velkoplošném rozpadu horských smrčin v NP Šumava
Pokorná, Pavlína
Cílem diplomové práce je zhodnotit současný stav vegetace po velkoplošném rozpadu horských smrčin v Národním parku Šumava a zjistit, zda je bylinné patro horské šumavské smrčiny i po 20 letech od odumření hlavní úrovně porostu determinováno prostorovou strukturou před disturbancí. Celkem bylo hodnoceno 7 lokalit v okolí Březníku, na kterých bylo provedeno snímkování na ploškách 1 m2, které se nacházely pod soušemi, někdejšími živými podúrovňovými stromy a v porostních mezerách. Celkem bylo provedeno 242 fytocenologických snímků. Hodnocení bylo doplněno o orientační průzkum půdních poměrů, kde bylo odebráno 22 půdních vzorků. Výsledky fytocenologických snímků ukazují, že byla prokázána vazba bylinné vegetace na stanoviště v někdejších porostních mezerách a na stanoviště u stojících souší, které dříve tvořily hlavní úroveň porostu. Rozdíl po 20 letech od disturbance je málo výrazný, ale detekovatelný. Bylo zjištěno, že Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus se nachází spíše na ploškách u podúrovňových jedinců a souší, na rozdíl od druhu Luzula sylvatica, která se vyskytuje nejčastěji v porostních mezerách. Z výsledků také vyplývá, že struktura bylinného patra je podmíněna stanovištními poměry, zejména přítomností skeletu na lokalitě. Na plochách s vyšším zastoupením skeletu dominuje Vaccinium myrtillus a je zde větší pokryvnost zmlazení smrku ztepilého (Picea abies).
Vliv acidifikace a vápnění na druhové složení a diverzitu bylinného patra na ekosystémové stanici Rájec
Müllerová, Iveta
Cílem práce bylo vyhodnotit změny ve vegetaci bylinného patra na Ekosystémové stanici Rájec (Drahanská vrchovina), kde byly v minulosti uměle navozeny podmínky acidifikace a jejich zmírnění pomocí aplikace dolomitického vápence. Tento výzkum byl prováděn na základě sběru 60 fytocenologických snímků. Následně byly hodnoceny rozdíly v diverzitě druhů, nároků druhů na prostředí pomocí Ellenbergových indikačních hodnot, druhového složení a změny frekvencí druhů v rámci jednotlivých aplikací.
Effect of canopy openning on undergrowth of pioneer forests
Lutišan, Zuzana ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jeňýk (oponent)
Svetliny vytvorené pádom respektíve smrťou jedného či viacerých stromov v zapojenom lese sú prirodzenou súčasťou aj temperátnych lesov mierneho pásma. Existujú štúdie, ktoré popisujú tento disturbančný mechanizmus obnovy a regenerácie lesa v primárnych kontinuálnych lesných spoločenstvách. V súčasnej krajine strednej Európy však čoraz častejšie narazíme na lesy sekundárne, ktoré vznikli v tejto oblasti po predošlom hospodárení človeka, na miestach, ktoré boli opustené a postupne zarastajú sukcesnými procesmi až do štádia lesných spoločenstiev. A práve v tomto type lesa som sa snažila zachytiť vplyv svetlín na vegetáciu v podraste. Výsledky, ktoré popisuje predkladaná práca vychádzajú z územia Doupovských hor z oblasti Vojenského újezdu Hradiště, kde sa nachádzajú práve fragmenty pionierskych lesov, ktoré vznikli po vysídlení obyvateľstva z tohto územia v 50. rokoch minulého storočia. Cieľom práce bolo zistiť ako tieto otvorenia korunového zápoja vplývajú na druhové zloženie a diverzitu podrastu pionierskych lesov a aký význam majú vybrané podmienky prostredia na zloženie a diverzitu vegetácie podrastu. Na základe získaných dát sa som mohla potvrdiť predpoklad, že svetliny aj v pionierskych lesoch vytvárajú prostredie pre druhy, ktoré sa normálne pod zápojom nevyskytujú. Na zloženie mali významný...
Interakce mezi živočichy a rostlinami v městských lesích
Dobešová, Jana ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horčičková, Eva (oponent)
INTERAKCE MEZI ŽIVOČICHY A ROSTLINAMI V MĚSTSKÝCH LESÍCH ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá vlivem velkých savců (především jelenovitých, divokých prasat, jezevců a lišek) na bylinné patro městských lesů. Plocha měst se neustále rozšiřuje a zabírá těmto živočichům původní stanoviště. Tito živočichové se proto šíří do městských lesů. V práci jsou rozebrána specifika městského prostředí a jejich vliv na vlastnosti a distribuci živočichů a rostlin. Z vlivů živočichů na bylinné patro je rozebrána především herbivorie, která má dopad na jedince a populace rostlin i na složení celého společenstva. Dalšími zkoumanými vlivy jsou sešlap, změna cyklu živin urinací a defekací a budování nor. V závěru je shrnut význam velkých savců v porovnání s lidskými vlivy. Klíčová slova: Městské lesy, herbivorie, bylinné patro, disturbance, živiny, velcí savci
Vliv podílu listnáčů ve SM monokulturách na diverzitu a druhové složení bylinného patra
Svobodová, Pavla
Předkládaná diplomová práce zkoumá vliv podílu listnatých stromů (konkrétně dubu zimního -- Quercus petraea L.) ve smrkových monokulturách na diverzitu a bohatost bylinného patra. Cílem práce je vytvoření 40 fytocenologických snímků s různým procentickým zastoupením dubu ve smrkových porostech. Konkrétně bylo zapsáno po 10 snímcích pro 4 varianty SM porostů a to následovně, 10 snímků 100% SM monokultur, 10 snímků se zastoupením 10% DB a 90% SM, 10 snímků 80%SM a 20% DB a do 50% DB a 50% SM. Získaná fytocenologická data zpracovat a vyhodnotit floristickou podobnost snímků pomocí využití indexů druhové diverzity. Z výsledků vyvodit závěry o bohatosti bylinného patra (kvantitativně i kvalitativně) ve vztahu k podílu listnáčů v porostu.
Secondary succession toward woodland - Changes in the herb layer species composition
DOSTÁLOVÁ, Alena
This dissertation focus on spontaneously developed forests (SDFs) on mesic stands. The present tree layer was described and the possible changes in the tree layer was estimated. Influence of site- and context-dependent factors on the species composition and general character of the herb layer was studied in detail. An experiment was established to study seed and safe-site limitation of nine forest herb species.
Rizika rozpadu a regenerační potenciál smrkových porostů pod vlivem abiotických a biotických stresorů v revíru Štěkeň
STRNADOVÁ, Marta
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, v které bylo cílem zhodnocení současného zdravotního stavu a odhadnutí environmentálních rizik destabilizace smrkových porostů v lesním komplexu Brdo. Cílem diplomové práce bylo posouzení regeneračního potenciálu smrkových porostů v téže lokalitě na základě analýzy stavu korun dospělých smrkových porostů a studia schopnosti přirozeného zmlazení a závislosti vzcházení a následného přežívání semenáčků na jednotlivých kategoriích půdního pokryvu. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí analýzy variance s hierarchickým uspořádáním.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.