Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neinvazivní techniky průzkumu pískovcového zdiva
Havlín, J. ; Slavíková, M. ; Válek, Jan ; Bayer, K.
V současné době se objevuje celá řada neinvazivních technik, které otevírají nové možnosti pro rozšíření stavebně – historických průzkumů památek. Příspěvek diskutuje jejich využití při průzkumu lícového kamenného zdiva Karlova mostu.
Typické příklady konstrukčního použití dřeva v historických stavbách, jeho životnost a význam termosanační konzervační metody očima stavebního historika
Bláha, Jiří
Příklady různého použití dřeva jako konstrukčního stavebního materiálu. Konstrukční ochrana a životnost dřevěných prvků. Výhody a nevýhody termosanační konzervační metody.
Život a dílo pražského tesaře Michaela Ranka
Bláha, Jiří
Úsporné krovy navržené na konci 20. let 19. století pražským tesařem uherského původu Michaelem Rankem (1770-1842) tvoří jakýsi spojovací můstek mezi tradičními hambalkovými krovy a novodobými vaznicovými konstrukcemi. Rychlému osvojení Rankových krovů mezi tesaři napomohla příbuznost s krovy tradiční hambalkové soustavy, snadnější manipulace s trámy menších profilů a v neposlední řadě i jednoduchost při výrobě a vztyčování. V průběhu druhé poloviny 19. století byly Rankovy krovy spolu s tradičními krovy hambalkovými vytlačeny novými progresivními konstrukčními soustavami, zejména všeobecně rozšířenými krovy vaznicovými.
Počátky a rozvoj vědeckého výzkumu historických krovů na evropské půdě
Bláha, Jiří
Přehled nejvýznamnějších evropských vědeckovýzkumných a publikačních aktivit ve výzkumu historických krovů od poloviny 19. století až do současnosti.
Věž Horního hradu Rožmberka nad Vltavou (tzv. Jakobínka). K počátkům a vývoji hradu Rožmberka
Bláha, Jiří ; Razím, V.
Nové poznatky o válcové věži dosud považované za součást zástavby Horního hradu ze 13. – 14. století. Podrobný průzkum doplněný exaktním datováním naproti tomu zjistil, že jde o dílo až pozdně gotické výstavby, která následovala po požáru v roce 1522. Pod kuželovitou cihelnou helmicí se z doby výstavby věže dochovala dřevěná trámová konstrukce původně nesoucí vodorovně kladené prkenné šalování.
Historické krovy v jižní části Českomoravské vrchoviny
Bláha, Jiří ; Kyncl, T.
Převážná většina historických krovů ve zkoumaném regionu patří do skupiny krokevních krovů s hambalky. Velká různorodost a variabilita konstrukčního provedení patrná především na provedení stolic podélného vázání nám umožňuje sledovat vývoj tradiční tesařské technologie i mapovat lokální řemeslné projevy. Českomoravská vrchovina je typickým územím s velmi malou transportní vzdáleností mezi místem těžby a místem stavby. Jde o lesnatou oblast bez větších vodních toku s nadmořskou výškou 500-840 metrů nad mořem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.