|
|
Historie skautingu v jižních Čechách
ZNACHOROVÁ, Lucie
Práce pojednává o historii skautingu ve světě a v českých zemích od počátku do současnosti, konkrétně je zaměřena na historii skautingu v jižních Čechách. Především se zaměřuje na vývoj skautského hnutí v jednotlivých skautských oddílech Jihočeského kraje a na průběh jejich činnosti od počátků až do padesátých let. Vývoj skautingu ve zvolené oblasti je řazen do dílčích etap podle významných milníků historického vývoje naší země. Práce se věnuje všem významným okolnostem souvisejícím se vznikem vývoje skautingu. V prvních dvou kapitolách je popsána historie světového a českého skautingu, chronologicky podle jednotlivých časových období. Druhé dvě kapitoly, které jsou stěžejní pro tuto práci, se zaměřují na vývoj a historii skautingu v jižních Čechách a v jednotlivých okresních městech této oblasti. Zde práce popisuje dvě zásadní období skautského vývoje. První období mapuje počátek skautingu v jižních Čechách a ve městech od počátku vzniku. Zaměřuje se na dvacátá a třicátá léta. Druhé období mapuje poválečná léta až k datu druhého zákazu skautingu. Zde se práce zaměřuje na poválečnou dobu v letech 1945 až 1950. Nejstarší informace byly čerpány z dochovaných archivních materiálů a kronik jednotlivých skautských oddílů. Zdrojem informací se rovněž stala dobová periodika a novinové články. Rovněž bylo čerpáno z almanachů zpracovaných skautskými pamětníky. Novější data se opírala o současnou literaturu, která zpracovala historii skautingu.
|
|
|
Utváření identity u dvojčat
Mudrová, Alena ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním identity u jednovaječných a dvojvaječných dvojčat ve věkovém rozmezí od osmnácti do dvaceti pěti let. V teoretické části se text zabývá definováním pojmu identita a jejího postupného vývoje. Dále se text zabývá základním rozdělením dvojčat, jejich biologickým vznikem, výchovnými přístupy a historickým postavením ve společnosti. V praktické části práce zachycuje poznatky z kvalitativního výzkumu, který byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty, kteří jsou jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata. Otázky výzkumu jsou zaměřeny na oblasti, které ovlivňují tvorbu identity jako je rodina, výchova, vzájemný vztah dvojčat, dále na popis života dvojčete v praktickém životě. Mým cílem bylo popsat společné rysy identity jednovaječných a dvojvaječných dvojčat.
|
|
|
Utváření identity u dvojčat
Mudrová, Alena ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním identity u jednovaječných a dvojvaječných dvojčat ve věkovém rozmezí od osmnácti do dvaceti pěti let. V teoretické části se text zabývá definováním pojmu identita a jejího postupného vývoje. Dále se text zabývá základním rozdělením dvojčat, jejich biologickým vznikem, výchovnými přístupy a historickým postavením ve společnosti. V praktické části práce zachycuje poznatky z kvalitativního výzkumu, který byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty, kteří jsou jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata. Otázky výzkumu jsou zaměřeny na oblasti, které ovlivňují tvorbu identity jako je rodina, výchova, vzájemný vztah dvojčat, dále na popis života dvojčete v praktickém životě. Mým cílem bylo popsat společné rysy identity jednovaječných a dvojvaječných dvojčat.
|
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
host ::
RSS.