Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Relátoři českých zemských sněmů před propuknutím stavovského povstání
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se zabývá relátory českých zemských sněmů před vypuknutím stavovského povstání v letech 1618-1620. První část se zaměřuje na popsání instituce sněmovnictví v 16. a na počátku 17. století. Zkoumá roli zemských sněmů v politickém systému české stavovské monarchie, dále jejich kompetence, průběh jednání a význam této instituce jako důležité komunikační platformy mezi stavy a panovníkem. Další část práce se zaměřuje na politický vývoj v posledních několika letech před vypuknutím stavovského povstání, zejména na události let 1616 a 1617, kdy se odehrály dva zemské sněmy. Usnesení vzniklá na těchto jednáních obsahují seznamy relátorů, jejichž struktura byla zjišťována zejména na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské svazky. Závěr práce komparativně porovnává zjištěné informace o účastnících obou zemských sněmů a snaží se o zodpovězení otázky, kdo vlastně hájil zájmy českých stavů na těchto jednáních.
Třeboň, Pasovští a stavovské povstání
TITL, David
Předkládaná bakalářská práce si klade za úkol popsat a vystihnout válečnou úlohu města Třeboně ve dvou velkých konfliktech, které těžce postihly jižní Čechy v první polovině 17. století - vpádu Pasovských v roce 1611 a stavovském povstání mezi lety 1618 až 1620, včetně dalších dvou let, během nichž se stavovská Třeboň odmítala vzdát vítězné císařské straně. Právě na tomto území totiž proběhly vojenské i diplomatické operace, které znatelně ovlivnily vývoj i výsledek obou konfliktů. V obou případech představovalo město Třeboň strategicky důležitou pevnost, byť se v nich její úloha i osud poněkud odlišovaly. Právě tyto odlišnosti si autor zvolil jako stěžejní téma pro svůj výzkum. Volí tedy komparativní přístup provedený za pomoci přímé metody a metody sondy. Těmito prostředky nahlíží na obě válečné situace a hodnotí jejich dopad na mikrohistorii daného regionu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.