|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
|
|
Českobudějovická katedrální kapitula v letech 1785-1883
ENDERLE, Jan
Práce se zabývá fungováním a strukturou katedrální kapituly v letech 1775-1883. Podstatná první polovina práce tak obsahuje historický kontext a proces zaloţení nejen kapituly při katedrálním chrámu svatého Mikuláše, ale i nově vytvořené českobudějovické diecéze. Ve druhé části práce pak najdeme souhrn událostí i činnosti lidí při kapitule, stejnějakokrátképředstaveníprvních čtyřčeskobudějovickýchbiskupů.
|
|
|
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
|
|
Ke stavebním dějinám královéhradeckého biskupství
Vlček, Pavel
Článek pojednává o stavebních dějinách biskupské residence v Hradci Králové. Biskupství bylo vybudováno ve dvou základních barokních etapách, z nichž první lze snad spojit s osobností architekta Giovanni Battisty Alliprandiho, druhou patrně s Janem Blažejem Santinim-Aichlem.
|
host ::
RSS.