|
|
Úloha sestry při adaptaci novorozence po porodu
MATÝSOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou role dětské sestry při adaptaci novorozence po porodu. V teoretické části se věnujeme dostupným vědeckým poznatkům zaměřeným na průběh těhotenství, způsob vedení porodu (vaginální a operativní), na hodnocení poporodní adaptace novorozence a na kojení a jeho význam. Důležitou částí je zmapování úlohy dětské sestry v péči o novorozence s využitím klasifikačního systému NOC pro hodnocení jeho poporodní adaptace. Pro vypracování teoretické části diplomové práce byly použity české i zahraniční literární zdroje. Prvním cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování úlohy dětské sestry v poporodní adaptaci novorozence po fyziologickém a operativně vedeném porodu. Pro jeho řešení byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo, jaké hodnoty Apgar skóre vykazují novorozenci po fyziologickém a operativním porodu. Druhou výzkumnou otázkou bylo, jaká je úspěšnost prvního přiložení novorozence ke kojení do 30. minut po fyziologickém a operativním porodu. Druhým cílem diplomové práce bylo ověření souboru klasifikačního systému NOC na hodnocení adaptace novorozence. Pro řešení byla stanovena poslední výzkumná otázka, jaký je názor dětských sester na použití klasifikačního systému NOC v rámci poporodní adaptace novorozence. Pro empirickou část výzkumu jsme zvolily kvalitativně-kvantitativní strategii. Ke sběru dat bylo použito pozorování, individuální polostrukturované rozhovory se sestrami a písemné vyplnění formulářů NOC škály. Prvním výzkumným souborem bylo 10 novorozenců po fyziologickém - vaginálně vedeném porodu a 10 novorozenců po operativním porodu císařským řezem. Druhý výzkumný soubor tvořily 2 dětské sestry pracující s novorozenci v rámci poporodní adaptace v Nemocnici Jihlava. Analýzou a interpretací získaných výsledků jsme zjistily, že novorozenci narození vaginálním porodem měli průměrné Apgar skóre 8,03 a novorozenci narození císařským řezem měli průměrné Apgar skóre 9,50. Průměrné hodnoty indikátorů v systému hodnocení NOC kódu 0118 Přizpůsobení novorozence vykazovaly po vaginálně vedených porodech mírně horší výsledky. Námi sledovaný soubor dvou skupin novorozenců neodpovídal obecně očekávaným výsledkům. Novorozenci po císařském řezu jsou ohroženi rizikovými faktory, ale díky šetrné ošetřovatelské péči a šetrnému vedení porodu však k takovému ohrožení nedochází a proces poporodní adaptace může být úspěšný. U kódu 1000 Začátek kojení dítě vykazovaly u vaginálně vedených porodů indikátory minimálně 8 krmení za den a spokojenosti kojenců po krmení lepší výsledky. U kódu 1001 Začátek kojení matka průměrné hodnoty indikátorů odsávání prsu a spokojenost s procesem kojení výsledkově vycházely lépe ve prospěch novorozenců narozených vaginálně ve srovnání s novorozenci po císařském řezu. V otázce úspěšnosti prvního přiložení novorozenců ke kojení do třiceti minut po porodu vyplýval jednoznačně lepší výsledek ve prospěch novorozenců narozených vaginálně. Závěry získané našim výzkumem ve vztahu kojení dítěte matkou potvrzují jednoznačnou prospěšnost vaginálně vedených porodů pro úspěšnou adaptaci novorozenců. Významnou úlohu v hodnocení poporodní adaptace novorozence bezesporu hraje roli dětská sestra. Z výzkumu diplomové práce vyplývá, že klasifikační systém NOC je v rámci poporodní adaptace novorozence velmi dobře propracovaný až detailní v souvislosti se sledováním a následným zajištěním péče o novorozence. Plnohodnotné využití v současné praxi v nastaveném systému péče konkrétních zdravotnických zařízení, však není možné z důvodu nedostatečného personálního obsazení, provozu oddělení. Stávající systém dokumentace neposkytuje rezervy v péči o novorozence, tak jak by si klasifikační systém NOC zasloužil.
|
host ::
RSS.