|
|
Vliv vzdálenosti od rostliny na intenzitu interakce rostlin a půdy
Skydaniuk, Liudmyla ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Koncept zpětné vazby mezi rostlinou a půdou se stále více používá k vysvětlení interakcí rostlin ve společenstvech. Rostliny svým růstem mění podmínky v okolním půdním prostředí. Tyto změny půdy ovlivňují další růst rostlin. Tento efekt nazýváme zpětná vazba mezi rostlinou a půdou - Vliv PSF se typicky studuje přímo v místě, kde daná rostlina rost . Do jaké vzdálenosti od rostliny může tento vliv působit je však málo prozkoumáno ato znalost je důležitá pro pochopení struktury rostlinných společenstev. Hlavním cílem diplomové práce zkoumání vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu vnitrodruhové a mezidruhové zpětné vazby mezi rostlinou a půdou. Výzkum byl proveden pomocí klasického, dvoufázového Pro výzkum byly vybrány čtyři druhy tvořící dva páry vždy jedné trávy a jedné širolisté byliny. První dvojicí vyskytující se přirozeně na suchých trávnících v severních Čechách. Druhou dvojící , vyskytující se na hnědouhelných výsypkách na Sokolovsku. Druhy byly pěstovány během kultivační fáze v půdě svého původu, tj. v půdě suchého trávníku severních Čech či Sokolovské výsypk ěstován byl buď každý druh z dvojice ostatně, či oba druhy dohromady. Po 5 měsících kultivace byla odebrána půda z různých vzdáleností eedback fáz jsem využila kompletní inokulum, ve kterém se zůstaly zachovány všechny části půdní bioty - tj....
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
host ::
RSS.