Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Speciace rtuti v rybích tkáních
Hrůzová, Marie
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kontaminace sladkovodních druhů ryb chemickými formami (speciemi) rtuti. Pro sledování speciace rtuti v rybích tkáních byly zvoleny 4 lokality v České republice – vodní nádrž Záskalská, Rybníkářství Pohořelice a.s., rybník Smrk a Obecní rybník Lipolec. Vodní nádrž Záskalská je situována vblízkosti historického dolu rumělky, proto zde bylo očekáváno zvýšené riziko kontaminace ryb. U ostatních vodních ekosystémů nebyl identifikován žádný významný zdroj kontaminace rtutí. Byly odloveny 4 druhy ryb – okoun říční (Perca fluviatilis), plotice obecná (Rutilus rutilus), štika obecná (Esox lucius) a úhoř říční (Anguilla anguilla). Vzorky tkání ryb (svalovina, žábra, játra a kůže) byly analyzovány na stanovení celkové koncentrace rtuti metodou atomové absorpční spektrometrie na přístroji AMA 254 a stanovení jednotlivých specií rtuti metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s atomovou fluorescenční detekcí (HPLC-CV-AFS). Nejvyšší obsahy celkové rtuti byly stanoveny ve svalovině ryb z kontaminované vodní nádrže Záskalská. Svalovina štiky obecné, okouna říčního a plotice obecné z vodní nádrže Záskalská překračovala limity stanovené nařízením č. 1881/2006 ES. V tkáních ryb se nacházely pouze specie anorganické rtuti (Hg2+) a organické methylrtuti (MeHg+). Nejvíce methylrtuti se nacházelo ve svalovině (63–96 %), poté v kůži (55–90 %), v játrech (31–82 %) a žábrech (42– 81 %). Byly porovnány statisticky významné rozdíly v obsahu specií rtuti mezi dravými a nedravými rybami, kontaminovanými a nekontaminovanými lokalitami a v práci byl také posouzen vliv věku, druhu a potravy na speciaci rtuti v rybích tkáních.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.