|
|
Informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému v otázkách mimořádných událostí na území Moravskoslezského kraje
ŠMÍDOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost příslušníků vybraných základních složek integrovaného záchranného systému v Moravskoslezském kraji na mimořádné události, a to konkrétně na nález předmětu s podezřením na přítomnost biologických agens (dále jen B-agens), toxinu a špinavou bombu. Pro zodpovězení výzkumné otázky a hypotéz jsem zvolila kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Při tvorbě otázek jsem čerpala z Katalogového souboru typových činností při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Vypracovaný dotazník jsem rozdala mezi respondenty základních složek integrovaného záchranného systému. Výsledky dotazníkového šetření jsem zpracovala graficky pomocí Microsoft Excel, ze kterých byla stanovena procentuální úspěšnost respondentů. S použitím statistické metody 2 test dobré shody jsem zkoumala, zda existuje závislost znalostí mezi jednotlivými složkami. V neposlední řadě jsem porovnávala procentuální úspěšnost ve vybraných otázkách s respondenty pana Mgr. Kotyzy. Informovanost respondentů dosahovala pouze 27 %, byla přijata hypotéza č. 1: "Informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému v otázkách problematiky špinavé bomby, B-agens a toxinů nedosahuje 80 % správných odpovědí." Hypotéza č. 2: "Informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému v otázkách problematiky špinavé bomby, B-agens a toxinů se neliší v závislosti na druhu složky." byla odmítnuta. Na základě statistického zpracování bylo zjištěno, že v 71 % existuje závislost znalostí na druhu základní složky IZS. V práci bylo provedeno porovnání výsledků dotazníkového šetření s prací Mgr. Kotyzy. Bylo zjištěno, že respondenti v Jihočeském kraji měli ve vybraných otázkách lepší výsledky než respondenti v Moravskoslezském kraji. Nízkou informovanost si dovoluji připsat neúčasti na cvičení v dané problematice a malému počtu zásahů, ve kterých by se vyskytovaly B-agens, toxiny nebo špinavá bomba.
|
|
|
Biohazard a připravenost záchranných složek
KLÍMOVÁ, Veronika
Biohazard a připravenost záchranných složek V této bakalářské práci se zabývám biohazardem a připraveností záchranných složek. O této problematice se mluví velmi málo, i když nás čím dál více některé skupiny upozorňují na hrozící nebezpečí a paniku s ním spojenou, hlavně díky terorismu. Poté následuje část zabývající se vyhlášením poplachu, poskytováním zdravotní péče na místě mimořádné události a následným tříděním raněných s ukázkou registrační karty, která usnadňuje orientaci o stavu postiženého. Dále jsou zde rozebrány úkoly a činnosti základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) kde nesmí chybět rozebrání typové činnosti u nálezu předmětu s podezřením na přítomnost B-agens. Okrajově je zde zmíněna činnost NBC (nuclear, biological, chemical) týmů podílejících se na zvládání kontaminace a zaměřené na další jednání. Následující kapitola rozebírá nejrůznější typy ochranných pomůcek, které jsou schopné nás ochránit před působením B-agens. Tato část přechází na mechanismy a způsoby dekontaminace společně s dalšími opatřeními proti rozšíření kontaminace. Další část práce se zabývá biologickými zbraněmi respektive B-agens způsobující nejrůznější choroby a onemocnění. Jsou proto rozděleny podle kategorií a původce. Postupně jsou zde, podle závažnosti, tyto infekční onemocnění popsány. Cílem této práce bylo popsání nejvýznamnějších bojových biologických látek, které by mohly být zneužité teroristickými organizacemi a postup složek IZS při společném zasahování. Hypotézami jsem se snažila zjistit, zda je dostatečná informovanost a materiální zabezpečení v základních složkách integrovaného záchranného systému. Sestavila jsem tedy anonymní dotazník s 21 otázkami, kde byla správná vždy pouze jedna odpověď. Tento dotazník jsem rozdala na stanoviště záchranné služby, hasičského záchranného sboru a policie ČR v jihočeském kraji.
|
|
|
Složky IZS při zásahu na mimořádné události s výskytem biologických agens
BOŠIAK, David
Anotace Téma bakalářské práce o složkách IZS při zásahu na mimořádné události s výskytem biologických agens jsem si vybral z toho důvodu, že se terorismus stal neodmyslitelným fenoménem současné doby. Má mezinárodní charakter a je prakticky všudypřítomný. Neustále mění formy a metody a nikdo není před ním dostatečně chráněn. Většinou přináší obrovské lidské i materiální ztráty a boj s ním je velice obtížný. Bohužel existují i země, kde přímo stát terorismus podporuje. Biologický terorismus používá jako nástroj násilí biologické agens. U teroristického použití biologických agens je možné uvažovat o přímém použití toxických látek nebo o útoku na objekt kde se tyto látky vyrábí nebo skladují. Při cíleném použití toxických látek lze uvažovat o mnoha způsobech aplikace, které dále popisuji ve své diplomové práci. Zaměřil jsem se též na problematiku biologických agens. Cílem mojí práce je se zaměřit na činnost IZS jako celku při vzniku mimořádné události s výskytem shora zmiňovaných biologických agens. Snažil jsem se zjistit jak jsou jednotlivé složky IZS připraveny nejen po technické ale i odborné stránce. Dále jsem se zaměřil na legislativní úpravy pro činnost IZS při těchto mimořádných událostech. Myslím si, že v ČR jsou složky IZS na profesionální úrovni. Obzvláště HZS v současné době disponuje odborně vyškolenými pracovníky v oblasti biologických agens a má detailně zpracovány postupy jednotlivých složek IZS při takovéto mimořádné události. Materiální vybavenost HZS na mimořádné události s výskytem biologických agens je také na profesionální úrovni. I záchranné zdravotnické služby mají v současné době velmi dobře proškolené pracovníky tzv. BIOHAZARD týmů. Ministerstvo zdravotnictví provádí speciální školení BIOHAZARD týmů a to i za účasti zahraničních specialistů na biologická agens. Ve své práci jsem popsal činnost jednotlivých složek IZS při mimořádné události s výskytem biologických agens. Uvedl jsem svoje připomínky k jednotlivým činnostem a snažil jse
|
|
|
Činnost Integrovaného záchranného systému Jč. kraje při řešení možné mimořádné události vzniklé v důsledku podezření na výskyt "Vysoce nebezpečné nákazy" u pasažéra letecké přepravy v podmínkách Jihočeského letiště České Budějovice, a.s.
JEŘÁBKOVÁ, Olga
Tato práce byla vytvořena jako soubor aktuálních poznatků a řešení v problematice biologické bezpečnosti v souvislosti s výskytem nebezpečných biologických agens převážně u jednotlivých osob. Možnost výskytu infekčního onemocnění typu {\clqq}vysoce nebezpečné nákazy`` je v podmínkách ČR reálná a zdravotnický systém na ni musí být v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému připraven, a to již od vyslovení podezření na jeho výskyt kompetentní osobou. Zpracovávaná problematika se dotýká posouzení úrovně spolupráce složek integrovaného záchranného systému a dalších dotčených subjektů Jihočeského kraje při řešení tohoto typu mimořádné události, která může vzniknout u pasažéra letecké přepravy. V práci je rovněž řešena problematika aktuálního zajištění ochranných prostředků určených pro biologickou ochranu pracovníků zasahujících subjektů. Aktuálnost této problematiky je v Jihočeském kraji dána i probíhající modernizací Jihočeského letiště Č. Budějovice, a. s., které se připravuje na zahájení mezinárodního veřejného leteckého provozu. A právě v souvislosti se stále rozvíjejícím se cestováním obyvatel, kteří využívají leteckou dopravu do vzdálených, i exotických částí světa, kde se mohou nakazit a s využitím rychlé letecké přepravy se ještě v inkubační době vrátit zpět do ČR, nelze toto nebezpečí podceňovat. Pro získání dat a informací k této práci byly provedeny osobní rozhovory se zástupci složek integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje a příslušných subjektů, včetně využití literárních a informačních pramenů. K organizaci dat byla použita i tabulková metoda a následně byla data podrobena systémové a kauzální analýze. V rámci analýzy aktuálního zajištění ochranných prostředků určených pro biologickou ochranu pracovníků zasahujících subjektů byl vytvořen přehled specifických ochranných prostředků, kterými subjekty disponují a tento přehled byl posouzen dle příslušných evropských norem. V Jihočeském kraji se díky efektivní spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému a příslušnými subjekty a prováděným cvičením daří zajistit připravenost na řešení situací, které mohou případně vzniknout v důsledku podezření na výskyt vysoce nebezpečné nákazy. Systém řešení takovéto situace a rovněž i zajištění ochranných prostředků je v Jihočeském kraji na dobré úrovni, ale i přesto byly zjištěny některé disproporce, k jejichž řešení jsou v práci předloženy návrhy možných opatření.
|
host ::
RSS.