|
|
Využití difúzního denuderu pro stanovení biogenních těkavých organických sloučenin v ovzduší
Handlířová, Gabriela ; Komendová, Renata (oponent) ; Křůmal,, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce byla optimalizace podmínek pro vzorkování biogenních těkavých organických sloučenin (BVOCs) v ovzduší pomocí difuzního denuderu s následnou analýzou odebraných vzorků na plynové chromatografii spojené s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Hlavní výhodou denuderu je odběr vzorků do absorpční kapaliny již ve dvouminutových intervalech, a tedy nepřetržité sledování koncentrací BVOCs v ovzduší. Cílem experimentů bylo zvolit vhodné podmínky tak, aby účinnost záchytu jednotlivých BVOCs v denuderu byla co nejvyšší, a aby metoda byla použitelná pro vzorkování ve venkovním ovzduší při různých meteorologických událostech. Byly vybrány následující optimální podmínky: teplota denuderu (20 °C), průtok nasávaného vzduchu (500 ml/min), absorpční kapalina (n-heptan), průtok absorpční kapaliny (0,45 ml/min). Naměřené účinnosti záchytu všech studovaných BVOCs v denuderu byly při těchto podmínkách nad 89 %, s výjimkou velmi těkavých BVOCs. Limity detekce studovaných BVOCs jsou pro tuto metodu nižší než jejich koncentrace ve venkovním prostředí v průběhu vegetačního období. Optimalizovaná metoda je tedy vhodná pro stanovení rychlých změn koncentrací BVOCs (s výjimkou velmi těkavých) ve venkovním prostředí.
|
|
|
Využití difúzního denuderu pro stanovení biogenních těkavých organických sloučenin v ovzduší
Handlířová, Gabriela ; Komendová, Renata (oponent) ; Křůmal,, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce byla optimalizace podmínek pro vzorkování biogenních těkavých organických sloučenin (BVOCs) v ovzduší pomocí difuzního denuderu s následnou analýzou odebraných vzorků na plynové chromatografii spojené s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Hlavní výhodou denuderu je odběr vzorků do absorpční kapaliny již ve dvouminutových intervalech, a tedy nepřetržité sledování koncentrací BVOCs v ovzduší. Cílem experimentů bylo zvolit vhodné podmínky tak, aby účinnost záchytu jednotlivých BVOCs v denuderu byla co nejvyšší, a aby metoda byla použitelná pro vzorkování ve venkovním ovzduší při různých meteorologických událostech. Byly vybrány následující optimální podmínky: teplota denuderu (20 °C), průtok nasávaného vzduchu (500 ml/min), absorpční kapalina (n-heptan), průtok absorpční kapaliny (0,45 ml/min). Naměřené účinnosti záchytu všech studovaných BVOCs v denuderu byly při těchto podmínkách nad 89 %, s výjimkou velmi těkavých BVOCs. Limity detekce studovaných BVOCs jsou pro tuto metodu nižší než jejich koncentrace ve venkovním prostředí v průběhu vegetačního období. Optimalizovaná metoda je tedy vhodná pro stanovení rychlých změn koncentrací BVOCs (s výjimkou velmi těkavých) ve venkovním prostředí.
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
host ::
RSS.