Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití netradičních krmiv ve výživě brojlerových kuřat
Mánková, Lucie
Diplomová práce se zabývala vlivem zařazení pokrutin z ostropestřece mariánského do krmné dávky hybridních brojlerů Ross 308. Byly zkoumány hmotnostní přírůstky, konverze krmiva, jatečná výtěžnost kuřat, retence dusíkatých látek a biochemické parametry krve. Experimentální skupina - MT40 obsahovala 40 % ostropestřecových pokrutin a byla srovnávána s kontrolní skupinou. Skupina MT40 vykazovala nižší hmotnostní přírůstky a vyšší konverzi krmiva oproti kontrolní skupině. S nižšími přírůstky koresponduje i nižší retence dusíkatých látek u skupiny MT40. Příznivé bylo vyhodnocení některých krevních parametrů, které byly u skupiny MT40 stabilizovány. Průkazně nižších hodnot dosahovaly jaterní enzymy - AST (alaninaminotransferáza), ALP (alkalická fosfáza) a LD (laktátdehydrogenáza), jejichž nižší aktivita souvisí se zlepšením jaterního profilu, případně se sníženým poškozením jiných orgánů, či kosterní svaloviny.
Zkrmování pšenice s vyšším obsahem anthokyanů u nosnic v závěru snášky
Trněná, Iva
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv zkrmování pšenice s vyšším obsahem anthokyanů u nosnic na konci snáškového cyklu v porovnání s krmením běžnou pšenicí bez anthokyanů. Mezi hodnocené parametry byly zahrnuty hmotnost slepic, spotřeba krmiva, snáška, hmotnost a kvalita vajec a biochemický profil krve nosnic. Do experimentu bylo použito 30 nosnic hybridní kombinace Bowans Brown v 69 týdnech věku. Nosnice byly rozděleny do dvou skupin po 15 kusech. První skupina byla kontrolní, krmená běžnou odrůdou pšenice Bohemia s nízkým obsahem anthokyanů a druhá skupina byla pokusná - krmená barevnou pšenicí odrůdy RU 687-12 s vysokým obsahem antokyanů. V rámci experimentu se u nosnic sledovala snáška vajec, spotřeba krmiva, hmotnost zvířat a byly vyhodnoceny jakostní znaky vajec. Při ukončení pokusu byla odebrána krev na biochemické vyšetření. Výsledky obou skupin byly mezi sebou porovnávány. Z výsledků statistického posouzení vyplývá, že krmení pšenicí RU 687-12 průkazně ovlivnilo spotřebu krmiva a snášku, která byla vyšší než u skupiny pokusné. Vejce slepic pokusné skupiny měla ale průkazně nižší hmotnost. Nicméně celková produkce vaječné hmoty byla u pokusné skupiny průkazně vyšší (P = 0,04). Při sledování kvality vajec bylo zjištěno průkazně vyšší zastoupení žloutku a vyšší hmotnost žloutku, ale také nižší zastoupení bílku ve vejcích pokusné skupiny. Biochemickým rozborem krve byla prokázána vyšší koncentrace albuminu v krevní plazmě nosnic pokusné skupiny. Ostatní sledované parametry se průkazně nelišily. Na základě výsledků experimentu můžeme konstatovat, že zkrmování pšenice s vyšším podílem anthokyanů mělo pozitivní vliv na užitkovost nosnic vyjádřenou počtem vajec, produkcí vaječné hmoty a vyšším podílem žloutku.
Vliv triazinových pesticidů na ryby
STARÁ, Alžběta
Ryby a raci jsou hojně využíváni jako monitorovací organismy environmentálních úrovní znečištění vody antropogenními polutanty. Předkládaná práce přispívá k hodnocení toxicity a účinků dlouhodobého působení triazinů na různá vývojová stadia kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a dospělé jedince raka červeného (Procambarus clarkii). Kapr byl jako modelová ryba vybrán vzhledem k jeho ekonomickému významu - produkce kapra tvoří 90% celkové produkce ryb v České republice. Raci jsou snadno identifikovatelné druhy reprezentující danou lokalitu, jsou široce rozšíření a poskytují dostatečné množství tkáně pro individuální biochemické a chemické analýzy. Výsledky této studie poskytují bližší informace o chronické expozici triazinům s ohledem na hodnocení rizik. Vybrali jsme tři účinné látky triazinových herbicidů, které jsou v povrchových vodách nejčastěji detekovány - prometryn, simazin a terbutryn. Výsledky testů obohacují znalosti o toxickém působení triazinových herbicidů na kapra a raka v environmentálních koncentracích naměřených v povrchových vodách ČR. Zatím je informací o toxickém působení triazinů na vodní organismy nedostatek. Během testů byly sledovány tyto parametry: chování, mortalita, biometrické ukazatele, hematologické a biochemické hodnoty, histopatologie tkání, oxidativní stress a antioxidanty. Data získaná ze všech testů provedených v rámci mé doktorské práce jsou velmi cenná pro hodnocení a porovnání dlouhodobého účinku xenobiotic na vodní organismy, konkrétně ryby a raky. Do budoucna bych ráda rozšířila zaměření mého výzkumu o stadium možného synergického nebo zesilujícího efektu směsí triazinů s jinými xenobiotiky, která jsou často nacházena ve vodním prostředí. Na tento přístup je v poslední době kladen důraz, neboť vodní prostředí je znečištěno směsmi různých sloučenin. Proto pokládám za nanejvýš potřebné věnovat se výzkumu, který přinese nové informace o působení xenobiotik na necílové organismy.
Možnosti využití kyseliny peroctové v terapii amura bílého (Ctenopharyngodon idella)
ŠAUER, Pavel
Cílem této studie bylo zhodnotit vliv dvou odlišných terapeutických koncentrací kyseliny peroctové na vybrané hematologické a biochemické ukazatele u amura bílého (Ctenopharyngodon idella). Ryby byly náhodně rozděleny do akvárií a byly vystaveny koncentracím 0 mg.l-1 KPO (kontrolní skupina), 1,0 mg.l-1 KPO (skupina P1) a 3,0 mg.l-1 KPO (skupina P2). Téměř totální úhyn ryb byl pozorován v koncentraci 3,0 mg.l-1 KPO v průběhu terapie ve srovnání se skupinou P1 a neléčenou kontrolní skupinou, kde nebyl pozorován žádný úhyn. Po ukončení pokusné expozice ryb kyselině peroctové, bylo přistoupeno k odběru vzorků krve. Tyto vzorky krve byly vyšetřeny za účelem stanovení hematologických a biochemických ukazatelů. Na podkladě těchto vyšetření nebyly zjištěny statisticky významné (p<0,05) změny v hematologickém profilu krve ryb vystavených koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Pohárkové buňky byly zmnožené a zvětšené, což způsobila expozice kyselině peroctové. V biochemickém profilu krve ryb byly zjištěny statisticky významné změny (p<0,01) ve třech ukazatelích po expozici ryb koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Změněné byly následující ukazatele: aspartátaminotransferáza, kreatinkináza a laktátdehydrogenáza. Statisticky nevýznamná změna (p<0,05) v hematologických ukazatelích poukazuje na minimální negativní vliv doporučované terapeutické koncentrace (1,0 mg.l-1 KPO) na zdravotní stav C. idella.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.