|
|
Klinická a mikrobiologická charakteristika komunitních kmenů Staphylococcus lugdunensis
PETŘÍKOVÁ, Barbora
Tato práce je zaměřená na charakteristiku jednoho z koaguláza negativních stafylokoků. Staphylococcus lugdunenis je považován za oportunního patogena, ale je schopen jako jeden z mála KNS způsobit infekce i u jinak zdravých jedinců. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o klinickém významu, vlastnostech a možnostech laboratorní diagnostiky kmenů Staphylococcus lugdunensis. Úvodní kapitola této práce je věnována popisu stafylokoků, jejich rozdělení na koaguláza pozitivní a koaguláza negativní. V práci je popsána jejich morfologie. Dále je podrobněji popsána charakteristika Staphylococcus lugdunensis, jeho mikrobiologické vlastnosti, možnosti identifikace pomocí různých biochemických testů. Metodická část práce byla prováděna v laboratoři Stafila, spol. s r.o. Byl sledován záchyt Staphylococcus lugdunensis v této laboratoři během jednoho roku (leden- prosinec 2016). V této části je popsáno rozlišení stafylokoků na stafylokoky koaguláza pozitivní a stafylokoky koaguláza negativní. Následuje druhová identifikace, která je zaměřena na kmeny Staphylococcus lugdunensis. Tato druhová identifikace byla provedena komerčním testem STAPHYtest24. Dále jsou popsány všechny testy, které se na daném pracovišti pro přesnou identifikaci S. lugdunensis provádí mezi tyto testy patří HYA, PYR test a další. U kmenů identifikovaných jako Staphylococcus lugdunensis byla testována citlivost k antibiotikům metodou diskové difúzní citlivosti. Dále je praktická část práce věnováno porovnání výskytu Staphylococcus aureus a Staphylococcus lugdunensis. Porovnáním těchto dvou mikrobů byla potvrzeno to, co jsem očekávala, a to že výskyt Staphylococcus aureus je mnohonásobně vyšší než S. lugdunensis, avšak infekce způsobené S. lugdunensis jsou klinicky velmi podobné těm u nichž byl jako patogen prokázán S. aureus.
|
|
|
Současné možnosti laboratorní diagnostiky stafylokokových infekcí
CHRTOVÁ, Lucie
Laboratorní diagnostika stafylokokových infekcí je založena na přímém průkazu, tj. na mikroskopii a kultivaci, případně průkazu bakteriální DNA. Cílem této práce je posouzení současné možnosti laboratorní diagnostiky infekcí způsobených koaguláza - negativními stafylokoky a porovnání jednotlivých metod používaných k identifikaci v rutinní laboratorní praxi. Úvodní část práce je věnována popsání rodu Staphylococcus, jeho odlišení od rodů Micrococcus a Peptococcus. Následně pak rozdělení rodu Staphylococcus na základě schopnosti enzymaticky koagulovat plazmu do dvou hlavních skupin (stafylokoků koaguláza - pozitivních a koaguláza - negativních). U těchto dvou hlavních skupin je popsána jejich morfologie, kultivace, antigenní struktura, faktory virulence, patogeneze a laboratorní diagnostika. V metodické části je zmíněná preanalytická a analytická fáze vyšetření. Preanalytická část je zaměřená na obecné zásady odběru a transportu materiálu na mikrobiologické vyšetření a samotný odběr materiálu. Metodická část byla prováděna v Laboratoři lékařské mikrobiologie na Pracovišti bakteriologie v Nemocnici České Budějovice a.s. V této části práce je popsáno rozlišení stafylokoků na základě koagulázového testu latexovou aglutinací (PROLEXTM STAPH LATEX KIT) a následně druhová identifikace 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních, izolovaných z centrálních žilních katétrů, hemokultur a jiných klinicky závažných materiálů. Druhová identifikace všech 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních byla provedena biochemickou identifikací testem STAPHYtest 16 a paralelně hmotnostní spektrometrií - technologie MALDI-TOF systémem VITEK MSTM. Těmito metodami byly kmeny identifikovány s úspěšností 96,2 % u metody hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a s úspěšností 67,3 % u biochemické identifikace STAPHYtest 16. Nejčastěji byl identifikován druh Staphylococcus epidermidis (64 %), následně Staphylococcus hominis ssp. hominis (10 %), Staphylococcus capitis (6 %), Staphylococcus warneri (6 %), Staphylococcus lungdunensis (4 %), Staphylococcus haemolyticus (4 %), Staphylococcus hominis (4 %), Staphylococcus caprae (2 %). V porovnání obou metod je hmotnostní spektrometrie spolehlivější, rychlejší a jednodušší metodou vhodnou do rutinní laboratorní praxe.
|
host ::
RSS.