Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Směnečné řízení
Kratěna, Štěpán
- Směnečné řízení Soudní řízení, které je vedeno o směnečné pohledávce, má svá přirozená specifika vyplývající z hmotněprávních vlastností abstraktního směnečného závazku. Tato přirozená specifika nemají svůj původ v procesu, ale v právu hmotném. Zatímco v nesměnečných sporech je dána pouze jedna rovina skutkového stavu (kauzální skutková rovina), ve směnečném sporu kromě kauzální skutkové roviny má význam vždy, a někdy dokonce výlučně, ještě další rovina skutkového stavu. Jde o skutkovou rovinu směnečnou. Charakteristickým rysem směnečného sporu je, že tento spor lze meritorně rozhodnout právě i jen na základě směnečné skutkové roviny. Směnečná skutková rovina je přitom ze své povahy podstatně jednodušší než skutková rovina kauzální. Soud ve směnečném sporu tedy často nemusí uskutečnit žádný kauzální skutkový poznatek, a přece může správně meritorně rozhodnout. Vzhledem k nepočetným směnečným náležitostem nebývá úspěch žalovaného v rovině směnečné snadný. Žalovanému tak často nezbývá než přinášet rozhodující skutečnosti v rovině kauzální. Na rozdíl od žalobce, který kauzální skutkovou rovinu pro svůj procesní úspěch nepotřebuje, může žalovaný ve svých kauzálních tvrzeních spatřovat naději na úspěšnou obranu. V racionálně vedeném směnečném sporu tedy soud zkoumá kauzální skutkový stav jen v...
Směnečné kauzální námitky, jejich druhy a řízení o nich
Vacek, Lukáš ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
a klíčová slova Směnečné kauzální námitky, jejich druhy a řízení o nich Tématem této diplomové práce jsou směnečné kauzální námitky, jejich druhy a řízení o nich. Cílem práce je komplexní rozbor kauzálních námitek jako obrany proti uplatněné směnce, a to na základě analýzy odborných textů a judikatury. Práce se tak věnuje jak kauzálním námitkám jako hmotněprávnímu institutu směnečného práva, tak jejich praktické aplikaci přes procesněprávní institut námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Práce se skládá z úvodu, tří kapitol a závěru. První kapitola se věnuje základním aspektům pojmu směnka. Kapitola se člení na čtyři podkapitoly. V první podkapitole jsou rozebírány různé definice směnky, jak jsou k nalezení v judikatuře a v odborné literatuře a tyto definice jsou vzájemně srovnávány. Druhá podkapitola je věnována charakteristickým znakům směnky jako cenného papíru. Její podstatné náležitosti jsou popsány v třetí podkapitole. Čtvrtá podkapitola analyzuje definiční znaky směnečných závazků, jejichž pochopení je nezbytné k dalšímu pojednávání o kauzálních námitkách. Druhá kapitola se věnuje kauzálním námitkám, a je rozdělena do čtyř podkapitol. V úvodu kapitoly je popsáno, o jakých námitkách lze hovořit jako o kauzálních. Funkce směnky ke kauzálnímu vztahu je tématem první podkapitoly. Druhá...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.