|
|
Vládní výdaje na vzdělávání
ŠMEJKALOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vládními výdaji na vzdělávání v České republice. Vzdělávání je charakterizováno jako veřejně poskytovaný statek. Práce se zabývá důvody, proč je pro stát vhodné vzdělávání financovat z veřejných rozpočtů. Klasifikuje vzdělávání v České republice a popisuje způsob veřejného financování vzdělávání. Zdrojem dat jsou převážně hodnoty ze statistické databáze OECD. Důležitou částí této práce je analýza výše a dynamiky vládních výdajů na vzdělávání v mezinárodním srovnání. Komparace vládních výdajů na vzdělávání se provádí pomocí několika ukazatelů, jako jsou vládní výdaje na vzdělávání vyjádřené v poměru k HDP, vládní výdaje na vzdělání přepočtené na jednoho obyvatele, vládní výdaje na vzdělávání vyjádřené jako poměr k celkovým vládním výdajům a procentní srovnání financování vzdělávacích institucí státem a soukromým sektorem. Z výsledků analýz je zřejmé, že Česká republika má vládní výdaje na vzdělávání nižší, než je průměr zemí OECD. Důležitou součástí práce je hledání souvislostí mezi vládními výdaji na vzdělávání a Better life indexem. Tento index umožňuje srovnání blahobytu napříč zeměmi na základě jedenácti ukazatelů, které OECD považuje za zásadní z hlediska životních podmínek a kvality života. Při srovnání postavení České republiky v hodnotách proměnné vzdělávání v Better life indexu jsme došli k závěru, že Česká republika v hodnocení vzdělávání v Better life indexu byla výše než v analýzách vládních výdajů na vzdělávání. Pomocí korelační analýzy byl určen vztah mezi výší vládních výdajů na vzdělávání a některými indikátory Better life indexu, jedná se o indikátory počet let ve vzdělávání, kvalita podpůrné sítě a spokojenost se životem.
|
|
|
Kompatibilita zlepšování ukazatelů wellbeingu
Dlabaja, Zdeněk
V této diplomové práci je představen jeden z nejmodernějších konceptů monitorování wellbeingu v ekonomickém kontextu, a to Better Life Index od OECD. Tento kompozitní index, obsahující 11 témat, se zabývá jak materiálními stránkami kvality života, tak i dalšími nemateriálními oblastmi. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou takové oblasti kvality života zkoumané OECD vzájemně kompatibilní. Tato problematika je zkoumána v analytické části na základě korelačních vztahů v časových řadách ukazatelů a ve statických ukazatelích Better Life Indexu. Výsledky analýzy jsou následně diskutovány a zařazeny do kontextu s dalšími zdroji a názory jiných autorů. V závěru jsou prezentována hlavní zjištění a poselství této práce pro příjemce Better Life Indexu.
|
host ::
RSS.