|
|
Perfluorované látky ve vodním životním prostředí
TLAČILOVÁ, Hana
Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou syntetické sloučeniny, které díky svým specifickým vlastnostem našly širokou škálu využití. PFAS jsou většinou vysoce stabilní látky, které nepodléhají biochemickému, chemickému, termickému ani fotochemickému rozkladu. Jsou to ve většině případů látky perzistentní a bioakumulativní. Tato práce se zabývá detekcí výskytu 33 zástupců PFAS v bentosu, juvenilních rybách, vzorcích svalů adultních ryb a ve vodě, za pomoci pasivních vzorkovačů POCIS. Pro vzorkování bylo vybráno 27 lokalit, profilů ČHMÚ používaných pro monitoring povrchových vod, rozmístěných na některých z významných řek České republiky Odebrané vzorky byly analyzovány pomocí vysokorozlišující hmotnostní spektrometrie spojené s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC-HESI-HRPS) a koncentrace sledovaných látek byly vyhodnoceny pomocí TraceFinder 3.3 software (Thermo Fisher Scientific, USA). Výsledkem měření byla detekce 13 PFAS z celkových 33 analyzovaných zástupců, konkrétně PFOS, FOSA, PFDoA, FHpPA, H4PFUnA, PFBS, PFHxS, PFTeDA, PFTrDA, PFHpS, 6:2FTS, PFHxS a PFHpA. Na lokalitě Ohře - Želina byla naměřena nejvyšší koncentrace ve vzorcích juvenilních ryb, kde celková koncentrace sumy PFAS dosahovala až 887,7 ng×g-1, konkrétně pak 620 ng×g-1 PFHxS, 260 ng×g-1 PFOS a 7,7 ng×g-1 PFTrDA, a ve vzorcích bentosu, s koncentrací sumy PFAS 147 ng×g-1, konkrétně 120 ng×g-1 PFHxS a 27 ng×g-1 PFOS. Nejvyšší koncentrace ve vzorcích svalů byla naměřena na lokalitě Labe - Obříství, 200 ng×g-1 sumy PFAS, a v POCIS vzorcích byla naměřena nejvyšší koncentrace sumy PFAS na lokalitě Labe - Litoměřice, o koncentraci 29 ng×g-1. Výsledky analýz prokázaly nutnost kombinace více typů vzorků pro získání nejširšího spektra zachycených látek.
|
|
|
Složení přirozené potravy ryb v přítocích VN Lipno I
SVAČINA, Petr
Práce se zabývá složením přirozené potravy ryb ve vybraných potocích. Vzorky makrozoobentosu byly odebírány z pěti potoků ze stejného území na Šumavě v jarních a podzimních obdobích dle metodiky PERLA. Dva potoky (Hamerský, Pestřice) jsou přítoky Lipenské nádrže a tři potoky (Horský, Mlýnský, Bukový) patří k povodí Dunaje. I když jsou potoky ze stejného území a mají velice podobné průtoky, liší se způsob hospodaření v jejich povodí a rybí obsádce. Tyto aspekty mají vliv na složení zoobentosu v jednotlivých potocích a proto by tato práce měla poskytnout přehled o složení a množství makrozoobentosu v jednotlivých vodotečích. Z hlediska početnosti bentických organismů je nejbohatší Mlýnský potok. U potoků náležících k povodí Dunaje byl nejdominantnějším druhem Gammarus Fossarum a Limnius perrisi. U přítoků Lipna byly nejpočetnější skupiny jepice (Ephemeroptera), reprezentovány především rodem Baetis (Hamerský) a skupina Trichoptera s dominantním druhem Anomallopterygella chauviniana z řádu Trichoptera (Pestřice). Ve složení a početnosti bentických společenstev mezi potoky náležícími k povodí Dunaje a potoky vtékajícími do Lipna jsou patrné rozdíly. Dle podobnostního indexu jsou lipenské potoky s potoky vtékajícími do Dunaje podobné z 23% (Pestřice) a z 45% (Hamerský).
|
host ::
RSS.