|
|
Škůdci jabloně v okrajové části Drahanské vrchoviny
Popelková, Eliška
Bakalářská práce byla zaměřena na škůdce vyskytující se na jabloních v okrajové části Drahanské vrchoviny. Výzkum škůdců jabloně probíhal v sezóně v roce 2018 v obci Dzbel na Drahanské vrchovině pomocí feromonových lapačů. Ve své práci jsem se zabývala čtyřmi druhy, obalečem jablečným (Cydia pomonella Linnaeus, 1758), obalečem ovocným (Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775), bekyní velkohlavou (Lymantria dispar Linnaeus, 1758) a bekyní zlatořitnou (Euproctis chrysorrhoea Linnaeus, 1758). Ze sledovaných druhů byl nejhojněji zastoupen obaleč jablečný s 86 odchycenými jedinci do feromonového lapače pro něj určeného a 117 odchycenými jedinci do lapače na bekyni zlatořitnou. Samečků bekyně velkohlavé se za sezónu chytilo 11 a sameček bekyně zlatořitné se za sezónu chytil pouze jeden. Obaleč ovocný se v zahradě nevyskytoval vůbec. Kromě cílových druhů se do lapačů chytily i druhy necílové, z nichž byla nejhojněji zastoupená osenice zemáková (Noctua fimbriata Schreber, 1759) se 7 jedinci, odchycenými do lapače na obaleče ovocného. Další tři druhy, šedavka kroužkovaná (Oligia strigilis Linnaeus, 1758) chycená do lapače na bekyni zlatořitnou, bekyně mniška (Lymantria monacha Linnaeus, 1758) nalezená v lapači na bekyni velkohlavou a píďalička jabloňová (Pasiphila rectangulata Linnaeus, 1758) přilepená v lapači na obaleče jablečného, byly zastoupeny pouze jedním jedincem.
|
|
|
The reaction of phytophagous on differenced manganese content in the diet
Martinek, Petr
The rapid adaptation of insect species on environment changes can represent a significant advantage for their development and consequently a great negative effect for the stability of forest ecosystems. Larval individuals of Cabera pusaria and Lymantria dispar and adults of Melolontha hippocastani and Phillobius arborator is in general widely expanded species of herbivorous insects in European regions and with them are connected huge economic and ecological losses. The composition of food (biogenic elements, trace elements, heavy metals, proteins, carbohydrates etc.) is the main parameter of food quality. Laboratory experiment with natural diet (assimilation apparatus of Quercus petraea and Betula pendula) in control conditions (temperature, humidity, and light) were used for determination of insects’ reactions to increased concentration of manganese in the diet. Food was contaminated by soaking in solutions of MnCl2.4H2O with graded manganese concentrations. On the base of experiment design and character of reared experimental species we determined the food consumption, the activity period of adults, the mortality of larvae, the quantity of eggs laying, the dry mass and live weight of experimental individuals, concentrations of manganese in unconsumed food, excrement and lyophilized bodies, larval and pupal exuviae. Mentioned parameters were observed for determination of reactions of experimental insect species on changed food quality via the presence of high manganese contents. The results showed, that the reactions of individual experimental animals were very different. We observed the negative reaction to high manganese content in the diet of L. dispar larvae with the tendency of its compensation (the increasing food consumption rate and prolongation of development). Caterpillars of C. pusaria were very sensitive to changed food quality and therefore we observed high mortality. On the other side, the high manganese content in the diet of P. arborator in the laboratory conditions influenced neither their food intake nor their mortality. For individuals of M. hippocastani very high content of manganese in the diet significantly influenced the food consumption and thereby their development(distortion of copulation and consequent eggs laying). We observed the repellent effect of high levels of manganese in the diet. In all cases, the elimination mechanisms of surplus manganese in the diet were observed. Individuals in experiments exuded manganese through the digestive system into excrements and by incorporation of it into unspecified parts of their adult body without direct physiology activity or in exuviae of caterpillars.
|
|
|
Závislost vybraných antagonistů na početnosti Lymantria dispar
Jelínková, Zuzana ; Lukášová, Karolina (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Práce studuje závislost vybraných antagonistů na početnosti Lymantia dispar. Cílem práce bylo zjistit, zda tito přirození nepřátelé mohou mít vliv na početnost L. dispar. Zaměřila jsem se na jižní Moravu, kde se L. dispar vyskytuje. V roce 2015 bylo Turčekovo metodou revidováno celkem 3600 stromů na sedmi lokalitách s historickým výskytem gradací bekyně velkohlavé. Hustota vaječných snůšek byla velmi nízká, okolo 0,019 nové snůšky na strom, což odpovídá latentnímu stavu.
Na studovaných lokalitách byly odebrány vaječné snůšky, změřeny a zapsány do zápisníků. Pod minimálně jednou vaječnou snůškou na každé lokalitě bylo odebráno i s 5 cm vrchní hrabanky s vrchní vrstvou minerální půdy. Odebraná půda se vložila do kelímků, kde se skladovaly housenky pozdních instarů na zjišťování přítomnosti E. maimaiga. Kelímky se vkládaly i s housenkami po dobu tří dnů do lednicepři teplotě 15°C bez potravy, po třech dnech se housenky odeberaly a individuálně podle lokalit byly umístěny na umělou potravu. Byla prováděná kontrola a sledování mortality. Přítomnost E. maimaigase zjišťovala mikroskopicky u 325 uhynulých housenek, avšak žádný patogen nebyl zaznamenán.
V laboratoři se jednotlivé vaječné snůšky vložily na Petriho misky s filtračním papírem a spočítal se počet vajíček pomocí stereomikroskopu. Následně se vajíčka nechala vylíhnout a byla analyzována na přítomnost parazitoidů. Bylo zjištěno celkem 1 246 vaječných parazitoidů druhu Anastatus japonicus na šesti lokalitách, přičemž v odběrech převažovaly samice. Parazitace vajíček se pohybovala v průměru okolo 5%. Letová aktivita A. japonicus byla poměrně dlouhá a zahrnovala období 24.5.2015 až 28.7.2015.
Vzhledem k absenci E. maimaiga a nízké vaječné parazitaci na studovaných lokalitách nepředpokládáme silný vliv studovaných antagonistů na populační hustoty a gradační cyklus L. dispar na území jižní Moravy.
|
host ::
RSS.